Načerno postavené okno ve štítu domu - je možné dodatečné stavební povolení nebo je nutné okno zazdít?
- Uložil(a): Mgr. Lukáš Mohyla (právník)
- Kategorie: Stavební zákon a stavby
S manželkou jsme 2015 koupili rodinný dům (dům byl koupen v rámci insolvence). Před nějakou dobou jsme zjistili, že okno ve štítu domu (štít domu přímo sousedí se sousedovým pozemkem - dvorem) je prý černá stavba. Podle dokumentace opravdu nebylo okno v projektu.
Soused tvrdí, že bychom ho měli zazdít, že ho tam mít určitě nemůžeme. S neprůhledným světlíkem by také nesouhlasil (prý chce přistavovat, a kvůli oknu by se nemohl přiblížit k našemu domu na 7m). Opravdu budeme muset toto okno zazdít a zbudovat jiné, např. střešní do silnice? Děkuji za odpověď.
ODPOVĚĎ:
Situaci nevnímám tak jednoznačně, jako Váš soused.
V první řadě Vám doporučuji ověřit, zda představuje štítové okno skutečně tzv. černou stavbu. To nejlépe zjistíte konzultací na místně příslušném stavebním úřadě. Pakliže není štítové okno zachyceno v projektu domu (když byl tento dům budován), není vyloučeno, že se jednalo o dodatečnou stavební úpravu (která mohla být povolena v průběhu výstavby, kolaudace či kdykoli později).
Vyjde-li najevo, že se o tzv. černou stavbu skutečně jedná, není ještě vše ztraceno. Platná právní úprava (konkrétně se jedná o § 129 stavebního zákona) umožňuje, aby byla tzv. černá stavba dodatečně povolena (někdy je tento proces nazýván legalizace černé stavby).
Bylo by tudíž nutné podat si u místně příslušného stavebního úřadu žádost o dodatečné povolení stavby. Pakliže by se Vám podařilo předložit veškeré požadované podklady, bude štítové okno dodatečně povoleno (a přestane být tzv. černou stavbou). Pokud v řízení o dodatečném povolení stavby z nějakého důvodu neuspějete, vydá stavební úřad rozhodnutí o odstranění stavby, tzn. že štítové okno byste museli zazdít.
Co se týče Vaším sousedem zmiňované odstupové vzdálenosti, je zapotřebí vycházet z § 25/2 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území, dle něhož platí, že:
„Je-li mezi rodinnými domy volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 7 m a jejich vzdálenost od společných hranic pozemků nesmí být menší než 2 m. Ve zvlášť stísněných územních podmínkách může být vzdálenost mezi rodinnými domy snížena až na 4 m, pokud v žádné z protilehlých stěn nejsou okna obytných místností …“
V zásadě tedy platí, že mezi dvěma rodinnými domy musí být minimální odstupová vzdálenost 7 metrů, která však může být snížena až na 4 metry. Toto zmenšení odstupové vzdálenosti však není možné, je-li v některé z protilehlých stěn okno obytné místnosti.
Jedním dechem je však nutné dodat, že ze shora uvedených požadavků (resp. omezení) lze od stavebního úřadu získat výjimku (jak to vyplývá z § 26 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území). Minimální odstupová vzdálenost mezi dvěma rodinnými domy tak může být například snížena i přesto, že v některé z protilehlých stěn je okno obytné místnosti.
_____________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
vyhláška č. 501/2006 Sb. , o obecných požadavcích na využívání území
Štítky: