Může soused požádat o odstranění silnice a parkoviště vedle stavby kvůli hluku a rušení (silnice postavená podle paragrafu 79 odst. 2 Stavebního zákona)

V zahradách jsou vzrostlé stromy, jsou to sady ovocných stromů. Auta nás ruší celých 24 hodin, soused pracuje na noc, kolem 1 hod vyjíždí s dodávkou, takže nám svítí dálkovými světly do chaty, túruje do svahu auta, mění si auta z benzínu na plyn atd. Na jeho pozemku je postavený bez povolení větší zděný dům, který je přímo umístěný pod stožárem elektrického napětí. Stavební úřad mě nechce odpovědět, jak je možné takovou stavbu mít bez stavebního povolení a na dotaz mě jen napsal, že soused nemá povolenu přístavbu objektu pro rodinnou rekreaci, samozřejmě si soused požádal dodatečně o povolení. Chtěla bych se zeptat jakou mám možnost, aby silnice s parkovištěm byla odstraněna, jelikož můj majetek je teď silně znehodnocený, a pokud bych chtěla zahradu s chatou prodat, tak cena půjde o statisíce dolů? Nehledě na to, že náš klid a oddych je pryč a jsme tam jen ve stresu, kdy co soused začne opravovat na autech a dělat hluk a zápach? A druhý dotaz jaké mám možnosti a kam se obrátit ohledně nepovolené stavby domu pod stožárem elektrického vedení? Děkuji předem za odpověď. S přáním pěkného dne.

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Silnice a parkoviště:
Nemohu se zbavit dojmu, že stavebním úřadem jste byla tak trochu odbyta (byť je možné, že odpověď stavebního úřadu se ve výsledku ukáže jako správná).
Parkoviště by totiž mohlo být považováno za odstavnou plochu, která spadá do kategorie terénních úprav. V obecné rovině dle § 3/1 stavebního zákona platí, že:
„Terénní úpravou se pro účely tohoto zákona rozumí zemní práce a změny terénu, jimiž se podstatně mění vzhled prostředí nebo odtokové poměry, těžební a jim podobné a s nimi související práce … například skladovací a odstavné plochy, násypy, zavážky, úpravy pozemků pro zřízení hřišť a sportovišť, těžební práce na povrchu. “
Tím, že Vás stavební úřad odkázal na § 79/2 a § 103/1 stavebního zákona, Vám sdělil pouze polovinu problematiky. Tato dvě ustanovení se totiž zabývají umisťováním staveb. Terénní úpravy (tedy i odstavné plochy) jsou však částečně upraveny v jiných ustanoveních stavebního zákona.
Konkrétně dle § 80/2 písm. a) a c) stavebního zákona platí, že územní rozhodnutí o změně využití území (tedy zcela odlišné rozhodnutí, než jaké je upraveno v § 79 stavebního zákona) vyžadují:
- terénní úpravy podle § 3/1 stavebního zákona,
- odstavné, manipulační, prodejní, skladové nebo výstavní plochy.
Z tohoto pravidla existuje samozřejmě několik výjimek. Dle § 80/3 písm. a) a b) stavebního zákona tak platí, že rozhodnutí o změně využití území ani územní souhlas nevyžadují:
- terénní úpravy do 1,5 m výšky nebo hloubky o výměře do 300 m2 na pozemcích, které nemají společnou hranici s veřejnou pozemní komunikací nebo veřejným prostranstvím, pokud nedochází k nakládání s odpady,
- odstavné, manipulační, prodejní, skladové nebo výstavní plochy do 300 m2, které neslouží pro skladování nebo manipulaci s hořlavými látkami nebo látkami, které mohou způsobit znečištění životního prostředí.
Pro zřízení odstavné plochy může za určitých okolností postačovat pouze územní souhlas. Z hlediska stavebního není buď vyžadováno žádné přivolení stavebního úřadu (§ 103/1 písm. e) bod 17. stavebního zákona), nebo je zapotřebí získat souhlas se stavební ohláškou (§ 104/1 písm. f) stavebního zákona).
Je-li stavební úřad v této věci nečinný, resp. neochotný Vám cokoli sdělit, můžete se obrátit na místně příslušný silniční správní úřad (odbor dopravy městského úřadu) s podnětem k prošetření legálnosti sousedovy příjezdové cesty a jejího napojení na veřejně přístupnou pozemní komunikaci. Dále Vám doporučuji obrátit se na nadřízený stavební úřad (krajský úřad) a domáhat se toho, aby byla stavebnímu úřadu uložena povinnost v této věci konat (což samozřejmě nemusí znamenat, že Vám stavební úřad vyhoví, měl by však vyvinout nějakou aktivitu).
Vámi popsaná situace může mít i soukromoprávní rozměr. Na tento případ by se mohla vztahovat tato dvě ustanovení občanského zákoníku:
- § 1013/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
„Vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku …“
Pro úspěšnou aplikaci tohoto ustanovení je zapotřebí, aby míra obtěžování ze strany souseda překročila takovou mez, že již bude podstatně ztíženo užívání Vašeho pozemku.
- § 1020 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
„Má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel zřizování stavby na sousedním pozemku v těsné blízkosti společné hranice pozemků. “
Není jisté, zda by bylo toto ustanovení aplikovatelné i ve Vašem případě – neboť stavba na sousedním pozemku (parkoviště a cesta) již nějakou dobu existuje.
Budete-li chtít řešit nastalou situaci soukromoprávní cestou, doporučuji Vám využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
(a to advokáta, který se zabývá oblastí občanského práva).
2/ Stavba pod stožárem elektrického vedení:
Tuto problematiku je zapotřebí řešit s příslušným vlastníkem elektrizační soustavy (vlastník/provozovatel přepravní/distribuční soustavy).
Dle § 46/8 energetického zákona je v ochranném pásmu nadzemního vedení zakázáno:
- zřizovat bez souhlasu vlastníka těchto zařízení stavby či umisťovat konstrukce a jiná podobná zařízení, jakož i uskladňovat hořlavé a výbušné látky,
- provádět bez souhlasu jeho vlastníka zemní práce,
- provádět činnosti, které by mohly ohrozit spolehlivost a bezpečnost provozu těchto zařízení nebo ohrozit život, zdraví či majetek osob,
- provádět činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k těmto zařízením.
V ochranném pásmu nadzemního vedení je dále zakázáno vysazovat chmelnice a nechávat růst porosty nad výšku 3 m (§ 46/9 energetického zákona).
Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde-li k ohrožení života, zdraví, bezpečnosti nebo majetku osob, vlastník příslušné části elektrizační soustavy udělí písemný souhlas se stavbou nebo s činností v ochranném pásmu, který musí obsahovat podmínky, za kterých byl udělen (§ 46/11 energetického zákona).
V této věci se proto můžete obrátit na příslušného vlastníka elektrizační soustavy a existenci stavby pod sloupem nadzemního vedení mu nahlásit.
_____________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 458/2000 Sb. , o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon)