Výstavba jezírka nad 300m2 a hloubky více než 1,5 metru - stavební povolení nutností?

Z aktualizované fotomapy lze změřit, že dotčená oblast nyní měří přes 400m² a výška násypu oproti okolnímu pozemku je více jak 1.5m - cca 2 metry nebo i více. Za zmínku také stojí, že tento násyp začíná téměř ihned za hranicí našeho pozemku (není zde dodržen odstup 2m). V současné chvíli si myslím, že by měl mít k těmto úpravám již patřičná povolení. Nevím zda nějaké potvrzení pro "stavbu" má, ale domnívám se, že jako majitelé přímo sousedního pozemku bychom měli být uvědoměni patřičnou institucí, která stavební povolení nebo nějakou ohlášku stavby (územní rozhodnutí nebo jaký je přesný termín) přijala a vyřizovala. Máme jako majitelé pozemku (dle katastru zahrady) právo na vyslovení souhlasu či nesouhlasu se stavbou? Mohl bych se zeptat na příslušném stavebním úřadě, ale nechci k sousedovi poslat kontrolu z úřadu a tím ho rovnou udat. Případně dají se snímky z fotomapy použít jako důkaz pro případné řízení? Děkuji Bohuslav.

ODPOVĚĎ:
To, co jste se dočetl na internetu, je v zásadě pravda. Terénní úpravy jsou definovány v § 3/1 stavebního zákona následovně:
"Terénní úpravou se pro účely tohoto zákona rozumí zemní práce a změny terénu, jimiž se podstatně mění vzhled prostředí nebo odtokové poměry, těžební a jim podobné a s nimi související práce, nejedná-li se o hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem, například skladovací a odstavné plochy, násypy, zavážky, úpravy pozemků pro zřízení hřišť a sportovišť, těžební práce na povrchu."
Provádění terénních úprav se může dít v zásadě ve třech právních režimech - a/ ve "volném režimu" (tedy bez jakékoli ingerence stavebního úřadu), b/ po získání územního souhlasu a souhlasu s ohlášením stavebnímu úřadu, anebo c/ po získání územního rozhodnutí a souhlasu s ohlášením stavebnímu úřadu.
a/ Volný režim:
Bez nutnosti získávat jakékoli přivolení stavebního úřadu je možné provádět následující terénní úpravy:
"terénní úpravy do 1,5 m výšky nebo hloubky o výměře do 300 m2 na pozemcích, které nemají společnou hranici s veřejnou pozemní komunikací nebo veřejným prostranstvím, pokud nedochází k nakládání s odpady"
(jak to vyplývá z § 80/3 písm. a) ve spojení s § 103/1 písm. b) stavebního zákona).
b/ Územní souhlas a souhlas s ohlášením stavebnímu úřadu:
Pokud jde o případ:
"terénních úprav do 1,5 m výšky nebo hloubky o výměře nad 300 m2 nejvíce však do 1000 m2 na pozemcích, které nehraničí s veřejnými pozemními komunikacemi nebo veřejným prostranstvím, pokud nedochází k nakládání s odpady"
je nezbytné získat předem územní souhlas a souhlas s ohlášením stavebnímu úřadu (jak to vyplývá z § 96/2 písm. f) ve spojení s § 104/1 písm. i) stavebního zákona).
Jak pro vydání územního souhlasu, tak pro vydání souhlasu s ohlášením stavebnímu úřadu je stavebník (zde Váš soused) povinen předložit stavebnímu úřadu písemné souhlasy svých sousedů (umístěné na situačním výkresu) - jak to vyplývá z § 96/3 písm. d) a z § 105/2 písm. f) stavebního zákona).
c/ Územní rozhodnutí a souhlas s ohlášením stavebnímu úřadu:
Veškeré zbývající terénní úpravy vyžadují získání územního rozhodnutí o změně využití území a souhlas s ohlášením stavebnímu úřadu (jak to vyplývá z § 80/2 písm. a) ve spojení s § 104/1 písm. i) stavebního zákona).
S ohledemna Vámi odhadované rozměry sousedem prováděných terénních úprav se lze domnívat, že se jedná o nepovolené terénní úpravy (jelikož soused byl povinen získat s největší pravděpodobností územní souhlas a souhlas s ohlášením stavebnímu úřadu - což by znamenalo, že by byl povinen získat i Váš písemný souhlas, což se nestalo).
U místně příslušného stavebního úřadu se můžete informovat o tom, zda bylo ve věci sousedem prováděných terénních úprav vedeno nějaké řízení, resp. zda stavební úřad vydal v této věci nějaké rozhodnutí či souhlas. Je však možné, že stavební úřad na podkladě tohoto dotazu provede místní šetření a zahájí například řízení o nařízení odstranění stavby (§ 129 stavebního zákona) - v rámci tohoto řízení by byl stavební úřad nicméně povinen umožnit sousedovi dodatečné povolení jím prováděných terénních úprav.
Vámi pořízené snímky lze samozřejmě použít jako důkaz o sousedově nepovolené stavební činnosti (jako důkaz může obecně sloužit prakticky cokoli).
Obranu proti sousedem prováděným terénním úpravám můžete vést i prostředky soukromého práva. Konkrétně dle § 1020 občanského zákoníku platí, že:
"Má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel zřizování stavby na sousedním pozemku v těsné blízkosti společné hranice pozemků."
V tomto případě by však bylo nutné, abyste měli k dispozici objektivně rozumný důvod pro požadavek na odstranění/přesunutí zemního valu vytvořeného Vaším sousedem. Využití této varianty by pak především obnášelo podání žaloby k místně příslušnému okresnímu soudu, což přináší finanční i časové výdaje (kontaktování stavebního úřadu je naproti tomu zdarma). Využití této varianty Vám proto doporučuji předem dobře zvážit.
____________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:

• Odstupová vzdálenost pozemků při stavbě jezírka, vodního díla - kolik metrů od hranice pozmeků?