30 let stará nezkolaudovaná stavba stodoly - je nutná kolaudace nebo je povinnost promlčena?
- Uložil(a): Mgr. Lukáš Mohyla (právník)
- Kategorie: Stavební zákon a stavby
Mám dotaz ohledně stavby, která bohužel není do dnešního dne zapsána v katastru nemovitostí ČR a na základě udání na majitele stavby přijde kontrola. Stavba je z roku 1993 - stodola stojící na soukromém pozemku majitele, na sousedův pozemek ničím nezasahuje a nikoho neomezuje - a tehdy v 90. letech byla pouze ohlášena na výboru obce.
Neexistuje něco jako promlčecí lhůta? Je možné, aby byla v rámci stavebního zákona udělena sankce i za něco, co proběhlo skoro před 30 lety? Jak nejlépe by měl majitel stavby situaci řešit, aby vyvázl bez újmy? Předem moc děkuji za odpověď.
ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Neexistuje něco jako promlčecí lhůta?
Jedná-li se ve Vámi popisovaném případě o tzv. černou stavbu (tedy stavbu, která nebyla dle tehdy platné právní úpravy řádně povolena), pak žádná promlčecí lhůta skutečně neexistuje – tzn. že stavební úřad je oprávněn zabývat se touto stavbou i nyní.
2/ Je možné, aby byla v rámci stavebního zákona udělena sankce i za něco, co proběhlo skoro před 30 lety?
V tomto ohledu je důležité, za co by měla být sankce vlastně uložena. Je pravdou, že stavební zákon umožňuje uložit pokutu například za užívání nepovolené stavby. Pokud k tomuto užívání dochází stále, nejednalo by se vlastně o sankci za „starý“ přestupek, nýbrž o sankci za přestupek zcela aktuální.
Jedním dechem je však nutné dodat, že stavební úřady se v praxi do ukládání pokut příliš nehrnou. Je nutné si uvědomit, že zahájení a vedení přestupkového řízení je administrativně náročnou agendou, která stavebním úřadům přináší práci navíc. Z tohoto důvodu se stavební úřady v případě nepovolených staveb zpravidla spokojí se zahájením řízení o odstranění stavby, resp. s dodatečným povolením této stavby (k tomu více v odpovědi ad 3/ níže) a pokutu neukládají.
3/ Jak nejlépe by měl majitel stavby situaci řešit, aby vyvázl bez újmy?
Vlastník předmětné stavby by měl v první řadě namítat, že tato stavba byla řádně povolena dle právních předpisů platných v době jejího vybudování.
Pokud stavební úřad na tento argument nepřistoupí, zahájí s největší pravděpodobností řízení o odstranění stavby. Konkrétně dle § 129/1 písm. b) stavebního zákona nařídí stavební úřad odstranění stavby:
„vlastníku stavby … prováděné nebo provedené bez rozhodnutí nebo opatření vyžadovaného stavebním zákonem … anebo v rozporu s ním, a stavba nebyla dodatečně povolena“
V rámci tohoto řízení je stavební úřad povinen umožnit dodatečné povolení tzv. černé stavby (jak to vyplývá z § 129/2 stavebního zákona). Je proto zapotřebí, aby se vlastník předmětné stavby obrátil na stavební úřad s písemnou žádostí o dodatečné povolení této stavby. Pokud tuto žádost podá včas, bude řízení o nařízení odstranění stavby přerušeno a stavební úřad bude pokračovat v řízení o dodatečném povolení stavby.
Nepovolená stavba může být takto dodatečně povolena, pokud její vlastník stavebnímu úřadu prokáže, že:
a/ není umístěna v rozporu s cíli a úkoly územního plánování, politikou územního rozvoje, s územně plánovací dokumentací a s územním opatřením o stavební uzávěře nebo s územním opatřením o asanaci území nebo s předchozími rozhodnutími o území,
b/ není prováděna či provedena na pozemku, kde to zvláštní právní předpis zakazuje nebo omezuje,
c/ není v rozporu s obecnými požadavky na výstavbu nebo s veřejným zájmem chráněným zvláštním právním předpisem
(jak to vyplývá z § 129/3 stavebního zákona).
_____________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Štítky: