Obec požaduje veřejné prostranství před domem 8 metrů (§ 22) - lze to obejít a neposunout plot?

S tímto jsme samozřejmě nepočítali a máme vše již naprojektováno. Nikde v územním plánu není zakresleno, že má být komunikace + veř. prost. 8m. Obec má stavební povolení na výstavbu komunikace, kde v projektu a i v katastru je vyznačená celková šířka cesty i s pobytovou zónou 6m. Nejschůdnější tedy pro nás bylo, abychom mohli žádat o stav. povolení, v projektu posunout oplocení a to přesto, že nám to takto nevyhovuje, ale předělávat projekt by bylo časově a finančně náročné a podle nás zbytečné. Narazili jsme na metodickou pomůcku aplikace §22 vyhlášky č. 501/2006 Sb. , o obecných požadavcích na využívání území - pozemky veřejného prostranství od Mgr. et Mgr. Barbory Balnerové, která má za cíl vyhnout se situacím, kdy je po vlastnících požadováno splnění §22 vyhlášky i v případech, kdy je zpřístupňován jeden, nebo velmi malý počet pozemků s rodinnými domy. Otázka je, jestli můžeme a bude nám něco platné, zpětně během stavby, nebo po dokončení, předložit tuto metodickou pomůcku a požádat stavební úřad o prozkoumání potřeby veřejného prostranství s tím, že chceme změnu a posunutí oplocení zpět na hranici našeho pozemku. Děkuji za odpověď.

ODPOVĚĎ:
V dotazu píšete: "Nikde v územním plánu není zakresleno, že má být komunikace + veř. prost. 8m.". V této souvislosti pouze podotýkám, že požadavek na šířku veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace zpřístupňující bytový/rodinný dům, vyplývá přímo z platné právní úpravy. Konkrétně se jedná (Vámi v dotazu zmiňovaný) § 22 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území, dle něhož platí, že:
"Nejmenší šířka veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace zpřístupňující pozemek bytového domu, je 12 m. Při jednosměrném provozu lze tuto šířku snížit až na 10,5 m.
Nejmenší šířka veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace zpřístupňující pozemek rodinného domu, je 8 m. Při jednosměrném provozu lze tuto šířku snížit až na 6,5 m."
Vyhláška o obecných požadavcích na využívání území (a to konkrétně její § 26) neumožňuje stavebním úřadům, aby z tohoto požadavku udělily výjimku.
Máte-li k dispozici metodickou příručku, jejíž závěry hovoří ve Váš prospěch (tzn. na jejímž základě by bylo možné ponechat Vaše oplocení na jeho původním místě), lze Vám doporučit předložit tuto metodiku stavebnímu úřadu ihned - tzn. ještě v průběhu územního a stavebního řízení. V tuto chvíli je totiž ještě možné ovlivnit názor stavebního úřadu ve Váš prospěch. Následně bude samozřejmě záviset na posouzení příslušným pracovníkem stavebního úřadu. Je však v každém případě vhodné se o to alespoň pokusit.
Pakliže by Vám stavební úřad nedal za pravdu, budete se moci pokusit o ovlivnění jeho názoru ještě v průběhu stavby, a to tak, že požádáte o změnu stavby před jejím dokončením - samozřejmě v podobě posunu oplocení zpět na jeho původní místo (§ 118 stavebního zákona).
Současně Vám doporučuji seznámit s metodickou příručkou i obec - ta bude moci na základě této metodiky požadovat po stavebním úřadu zúžení veřejného prostranství (aby nezasahovalo do soukromých pozemků). Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že pokud by se měla stát část Vašeho pozemku součástí veřejného prostranství, budete oprávněni se po obci domáhat finanční náhrady (za to, že musíte strpět veřejné užívání Vašeho pozemku).
_____________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
vyhláška č. 501/2006 Sb. , o obecných požadavcích na využívání území
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)