Pasportování stavby (garáže) s doměnkou legalizace černé stavby
- Uložil(a): Mgr. Lukáš Mohyla (právník)
- Kategorie: Stavební zákon a stavby
Nedávno jsem četl Váš článek Pasportování stavby s doměnkou legalizace černé stavby. Řeším podobný případ. Soused při koupi svého pozemku nechal pasportizací legalizovat na černo postavenou garáž, která navíc byla postavena přesně na hranici mého pozemku, ještě před tím, než jsem svůj pozemek koupil já. Nějak jsem to toleroval (což byla chyba) protože sousedkou byla stará paní.
Ta mi taky řekla, že garáž je na černo. Nový soused ale chce garáž nastavovat až do výše 4m po celé délce 10m. To je absolutně nepřijatelné. Pasportizace proběhla za podivných okolností, stavební úřad nic nezkoumal, (nevím zda byla dodána veškerá dokumentace) pasportizaci potvrdil běhen 4 dnů od podání žádosti a na katastru je zřejmě vše zapsáno (ještě prověřuji). Mohu se nějak bránit? Při nástavbě se údajně neaplikuje § 25 vyhl. č. 501/2006 Sb. o odstupu 2m od hranice pozemku souseda, a hrozí, že z původní černé stavby budu mít přímo na hranici svého pozemku výše zmíněné monstrum. Předem děkuji za odpověď, případné dotazy zodpovím, právě mi běží lhůta na odvolání proti stavebnímu povolení. Artur.
ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě je nutné ověřit, zda soused provedl pouze pasportizaci předmětné garáže (tedy opatření zjednodušené dokumentace jejího skutečného stavu), anebo zda došlo k dodatečnému povolení této černé stavby. Tuto informaci by Vám měl samozřejmě podat místně příslušný stavební úřad.
Vaše obrana by v první řadě mohla spočívat v podání podnětu k zahájení řízení o odstranění stavby – jelikož se jedná o stavbu černou – a to dle § 129 stavebního zákona. Stavební úřad bude povinen prověřit, zda se o černou stavbu jedná, a dospěje-li k závěru, že tomu tak je, bude povinen se tím zabývat.
Je pravdou, že nástavba nemá v podstatě žádný vliv na již existující odstup staveb – aplikace § 25 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území proto není v zásadě možná. Jedním dechem je však nutné dodat, že jedná-li se stále o černou stavbu (tzn. pokud sousedova garáž stále nebyla dodatečně povolena), bude se muset stavební úřad odstupem této stavby od hranice pozemků zabývat (a to v rámci řízení o dodatečném povolení této stavby – bude-li takové řízení zahájeno).
Byla-li sousedovi nástavba garáže již povolena, je samozřejmě zapotřebí, abyste se proti takovému rozhodnutí stavebního úřadu bránil (podáním příslušného opravného prostředku). Můžete argumentovat rovněž snížením hodnoty Vašeho pozemku (v důsledku nadměrného stínění, ztráty soukromí apod.).
Proti sousedovu stavebnímu záměru bude možné se bránit rovněž soukromoprávní cestou. Dle § 1004 občanského zákoníku totiž platí, že:
„Je-li držitel prováděním stavby ohrožen v držbě nemovité věci nebo může-li se pro to důvodně obávat následků uvedených v § 1013 a nezajistí-li se proti němu stavebník cestou práva, může se ohrožený držitel domáhat zákazu provádění stavby. Zákazu se držitel domáhat nemůže, jestliže ve správním řízení, jehož byl účastníkem, neuplatnil své námitky k žádosti o povolení takové stavby, ač tak učinit mohl.
Dokud není o záležitosti rozhodnuto, může soud zakázat, aby se stavba prováděla …“
Bude-li tedy sousedovi nástavba garáže povolena (přičemž původní černá stavba bude/již byla legalizována), budete se moci bránit ještě soukromoprávní cestou. Pro učinění tohoto kroku Vám lze doporučit využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
(a to advokáta, který se zabývá oblastí občanského práva).
______________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
vyhláška č. 501/2006 Sb. , o obecných požadavcích na využívání území
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Štítky: