Rekonstrukce sousedního domu a zastavění štítového okna technickými prvky (roury odvětrávání ad.) - jak se bránit?
- Uložil(a): Mgr. Lukáš Mohyla (právník)
- Kategorie: Stavební zákon a stavby
V činžovním domě mám podkrovní byt v osobním vlastnictví OV. V sousedním činžovním domě na základě stavebního povolení od 09/2020 probíhá rekonstrukce a přístavba garáže. V rámci probíhajících stavebních prací mi zastavěli dvoukřídlé okno, umístěné ve štítu domu vedoucí do světlíku (10 rourami např. odvětrání, VZT atd.), který patří sousednímu domu.
V podkroví mám 2 místnosti, 1 je definována jako komora (zde je i zmíněné okno) a 2. ložnice, které jsou spojeny pouze průchodem (nikoli dveřmi z důvodu umístění krovu). Šířka stěny do světlíku je 15 cm, v plánech města se uvádí 30 cm. Obávám se hluku, rezonujících vibrací a nemožnosti větrání i denního světla. Se stavebníkem není možná domluva. Námitky v době vydání stavebního povolení jsem nepodala, protože jsem nevěděla o rozvodech sousedního domu. Povolení bylo vyvěšeno na úřední desce. Po nahlédnutí do dokumentace stavebního povolení jsem zjistila, že okno ani není v plánech zakresleno či zmínka o něm. Přesto má stížnost podaná letos (2022) na stavební odbor byla bezvýsledná. Konzultace s Hygienickou stanicí a Hasičským záchranným sborem také. Situací se, v místě rekonstrukce, nezabýval ani architekt, který nakreslil projekt pouze od "stolu, " stejně jako jsem se spoléhala na odbornou kompetentnost stavebního úřadu, který při vydání stavení povolení nekonal. Můžete mi, prosím, poradit, jak se z této patové situace dostat? Předem děkuji.
ODPOVĚĎ:
V této věci se můžete pokusit obrátit s žádostí o konzultaci na nadřízený stavební úřad (krajský úřad). Ve Vašem případě je situace velmi komplikována faktem, že v rámci stavebního řízení jste proti stavebnímu záměru nevznesla žádné námitky.
Za úvahu (ovšem možná pouze teoretickou) stojí aplikace § 1004 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
„Je-li držitel prováděním stavby ohrožen v držbě nemovité věci nebo může-li se pro to důvodně obávat následků uvedených v § 1013 a nezajistí-li se proti němu stavebník cestou práva, může se ohrožený držitel domáhat zákazu provádění stavby. Zákazu se držitel domáhat nemůže, jestliže ve správním řízení, jehož byl účastníkem, neuplatnil své námitky k žádosti o povolení takové stavby, ač tak učinit mohl.
Dokud není o záležitosti rozhodnuto, může soud zakázat, aby se stavba prováděla …“
I v tomto případě je tedy Vaše pasivita v průběhu stavebního řízení značným handicapem – nelze vyloučit, že by soud Vaší žalobu právě z tohoto důvodu zamítl.
Pakliže by zastavění Vašeho okna představovalo významné omezení výkonu Vašeho vlastnického práva, bylo by pravděpodobně možné aplikovat § 1013/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
„Vlastník se zdrží všeho, co působí, že … pach … stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka … v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku …“
Přestože toto ustanovení hovoří pouze o pozemcích, je aplikovatelné rovněž na bytové domy. Pakliže by vlastník sousedního domu Vašemu požadavku na zamezení nadměrného obtěžování (stíněním, hlukem, vibracemi apod.) nevyhověl, musela byste se v této věci obrátit s žalobou na soud. Nemusím patrně dodávat, že výsledek takového soudního řízení by byl dosti nejistý (a to právě z důvodu, že vedení předmětného potrubí v těsné blízkosti Vašeho okna bylo stavebním úřadem povoleno v řádně vedeném stavebním řízení).
______________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Štítky: