Rekonstrukce chaty - po zbourání povoleno dostavění jen jako "jiná stavba", co teď?

Stavbu můžeme dodatečně dodělat, ale jen jako jinou stavbu. Máme nedostatek pozemku a malý odstup od sousedních domů. Teoreticky si tam prý můžeme udělat soc. zařízení a pokud by tam někdo bydlel, asi by se prý nic nestalo. Jen by tam dotyčný nemohl mít trvalé bydliště. Kvůli stavbě jsem se hodně zadlužila a obávám se, že prodat nyní stavbu jako jinou než určenou k bydlení a ještě ve spoluvlastníkem podílu je nereálné. Skutečně neexistuje jiná možnost? Lze nějak jinou stavbu rozdělit tak, abychom ji neměli ve spoluvlastníkem podílu? Mám pocit, že jednání spolumajitele bylo od začátku účelové, od počátku chtěl získat moji polovinu. Druhý majitel vlastní hned vedle RD. Je možné, že mu jde o to, udělat z naší stavby doplněk svého RD.

ODPOVĚĎ:
Je-li chalupa předmětem spoluvlastnictví, je samozřejmě možné se z tohoto spoluvlastnictví oddělit, resp. spoluvlastnictví zrušit. V obecné rovině dle § 1140 občanského zákoníku platí, že:
"Nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.
Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků."
Primárně je možné zrušit spoluvlastnictví dohodou spoluvlastníků - je-li předmětem spoluvlastnictví nemovitá věc, musí být tato dohoda písemná (§ 1141/1 občanského zákoníku). Nejsou-li spoluvlastníci schopni se na zrušení spoluvlastnictví dohodnout, musí v této věci rozhodnout soud - ten v takovém případě rozhodne i o tom, jakým způsobem bude spoluvlastnictví vypořádáno (§ 1143 občanského zákoníku).
Spoluvlastníci mohou v dohodě samozřejmě sjednat, že spoluvlastněná věc se rozdělí, je-li to možné. Pokud o vypořádání spoluvlastnictví rozhoduje soud, je jeho primárním úkolem rozhodnout právě o rozdělení spoluvlastněné věci. Konkrétně dle § 1144 občanského zákoníku platí, že:
"Je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.
Rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích."
V některých případech není rozdělení spoluvlastněné věci samozřejmě možné. Například dle § 1142/1 občanského zákoníku platí, že:
"Jedná-li se o společnou věc, která má jako celek sloužit k určitému účelu, není její rozdělení možné."
V takovém případě rozhodne soud o přikázání věci do vlastnictví pouze jednoho ze spoluvlastníků, který zbývající spoluvlastníky takzvaně vyplatí, popřípadě je možné spoluvlastněnou věc prodat v dražbě a rozdělit utržené peníze. Konkrétně dle § 1147 občanského zákoníku platí, že:
"Není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky."
Máte-li proto zájem o zrušení spoluvlastnictví a jeho vypořádání v podobě rozdělení chalupy/pozemku, můžete to druhému spoluvlastníkovi navrhnout. V takovém případě bude samozřejmě nutné získat i vyjádření stavebního úřadu (zda je dle jeho názoru takové rozdělení stavby ze stavebněprávního hlediska možné).
______________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník