Cizí kanalizace bez věcného břemene na soukromém pozemku - jak zjistit majitele, možnost odstranění (vykopání)

V 9/2022 byly zahájeny práce na rekonstrukci silnice III. třídy podle Rozhodnutí vydaném MÚ - odbor výstavby (dále „MÚ“). V rámci stavby byly svedeny povrchové vody z horní silnice do nefunkční, neudržované a již nepoužívané místní kanalizace. Potrubí této kanalizace vede přes náš pozemek, který jsme si odkoupili od KÚ. Zaslali jsme stížnost na tuto situaci na MÚ, který nám odpověděl, že údajně v kupní smlouvě viděli přílohu s tímto břemenem. Současně nám sdělili, že místní kanalizace je v majetku obce. Vyžádal jsem si stanovisko obecního úřadu, který mi odpověděl, že tuto kanalizaci v evidenci majetku nemá. Obrátili jsem se proto se stížností na hejtmanku KÚ s dotazem o sdělení stanoviska k vyústění kanalizace na našem pozemku. Zpracovatel odpovědi mi sdělil, že když jsem v roce 2006 žádal o výstavbu plotu, tak jsem na plánek zakreslil kanalizační šachtu, a proto jsem o místní kanalizaci věděl. Současně nám sdělili, že místní kanalizace není v majetku KSUS – takže nemá majitele a není od ní žádná dokumentace (projektová ani kolaudační). Tak nás napadlo, že bude asi naše, když je na našem pozemku. Dotazovali jsme se rovněž u právníků na katastrálním úřadu ČR, kteří nám sdělili, že pozemky v našem vlastnictví nejsou zatíženy žádným věcným břemenem. Potřebovali bychom vědět, zda jsme povinni strpět vedení povrchové vody přes náš pozemek, nebo máme právo požadovat vyvedení svodu podél našeho pozemku na pozemek KSUS (cca 15 m).

ODPOVĚĎ:
Vámi popsaná situace – kdy se k vlastnictví předmětné kanalizace prakticky nikdo nehlásí – je poměrně obtížně řešitelná.
V této souvislosti může sehrát roli § 12/3 zákona o pozemních komunikacích, dle něhož platí, že:
„Kanalizace, včetně úprav k odvádění vody, lapolů a sedimentačních nádrží, je součástí dálnice, silnice nebo místní komunikace jen tehdy, slouží-li výlučně k odvádění povrchových vod z této komunikace. V ostatních případech je součástí pouze dešťová vpusť s šachtou a přípojkou do kanalizačního řádu. “
Pokud předmětná kanalizace splňuje tyto znaky, je součástí silnice a tudíž majetkem kraje – vlastníkem silnic III. třídy je totiž kraj, na jehož území se nacházejí (jak to vyplývá z § 9/1 zákona o pozemních komunikacích).
Sama skutečnost, že v současné chvíli se k vlastnictví předmětné kanalizace nikdo nehlásí a že tato kanalizace je uložena ve Vašem pozemku, nepostačuje k závěru, že by tato kanalizace byla Vaším vlastnictvím. Liniové stavby (jako například kanalizace) nejsou součástí pozemku, ve kterém jsou uloženy – jedná se o samostatné stavby, jejichž vlastník může být odlišný od vlastníka pozemku (§ 509 občanského zákoníku).
V této věci se můžete na názor dotázat místně příslušného silničního správního úřadu (odbor dopravy městského úřadu).
Nepodaří-li se dohledat vlastníka předmětné kanalizace, přičemž nebude ani vyjasněno, zda je Váš pozemek v této souvislosti zatížen nějakou služebností (věcným břemenem), bude nutné obrátit se v této věci na soud, a to s tzv. určovací žalobou (§ 80 Občanského soudního řádu). Jejím prostřednictvím byste se domáhali, aby soud svým rozhodnutím určil, kdo je vlastníkem předmětné kanalizace. Rozhodnete-li se řešit nastalý problém tímto způsobem, doporučuji Vám využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
(a to advokáta zabývajícího se oblastí občanského práva).
_____________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 13/1997 Sb. , o pozemních komunikacích
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 99/1963 Sb. , Občanský soudní řád