Zrušení staré vodovodní přípojky v řadovém domě souseda, kde voda prochází na neznámém místě a vybudování nové přípojky

Na základě místního šetření nám bylo sděleno, že tlak na hlavním řádu je v pořádku, problém je tedy na naší přípojce. Zde začíná onen problém. Přípojka je evidentně stará a jedná se o sdílenou přípojku pro tři RD. Hlavní část "zřejmě" vede k sousedce, kde dochází k rozdělení (vlevo a vpravo). Oba sousedi tvrdí, že problém s tlakem nemají. Domluvil jsem tedy ještě prohlídku u sousedky (pro vodárny), kde se předpokládá, že vede přívod, ale nikde není vidět, což znamená, že pravděpodobně trubky jsou někde ve zdi nebo před barákem, jen nikdo neví kde. Na základě těchto prohlídek nám bylo pracovníky vodáren sděleno, že jsou dvě možnosti: 1) domluvíme se se sousedy na rekonstrukci vodovodní přípojky, kde je potřeba souhlas obou sousedů (znamená to rozsáhlé stavební úpravy a domluvu na financování) a nebo 2) zřídíme si vlastní přípojku, k čemuž nepotřebujeme souhlas sousedů.   Varianta 2 nám byla vodárnami doporučena jako nejlepší řešení i z hlediska technického (stará přípojka není dimenzována dle nových norem pro tři RD).   Po konzultaci se sousedy, kteří necítí potřebu problém řešit, jsme se rozhodli, že si necháme zřídit vlastní přípojku. Toto stanovisko bylo vodárnám sděleno a tázali jsme se, co máme dál dělat, jak máme oficiálně požádat o vybudování atd... Jejich odpověď byla, že si máme nechat zpracovat projekt, že oni na to nemají kapacity. Nechali jsme tedy vypracovat projekt i s vyřízením a schválení na stavebním úřadě. Toto proběhlo a s těmito podklady jsme opět oslovili vodárny, jak to bude s realizací. Jejich reakce byla, že si máme realizaci zařídit sami, oni že chtějí jen souhlas sousedky pro práce v jejím bytě, neboť požadují demontáž naší části přípojky do místa rozdělení. Na to jsme jim odpověděli, že nikdo neví kde dané místo je a celé řešení nové přípojky je kvůli tomu, že sousedka odmítá práce ve svém bytě, což chápu vzhledem k tomu, že nikdo neví, kde ve skutečnosti dotyčná trubka vede a zda rozdělení je opravdu u ní. Po dohadech na toto téma jsem domluvil schůzku s vodárnami na místě, pro nalezení řešení. Zpřístupněn byl jak náš byt, tak sousedky. Výsledek byl, že trubka je vidět u nás kde mizí ve zdi, ale u sousedky již není nikde vidět. Po bezradném krčení ramen a prohlášení kde všude by mohla být a co všechno u sousedky by bylo potřeba vybourat, technici vodáren opět odjeli. Následné vyjádření bylo: Přípojka je v majetku všech třech vlastníků řadového domu a z našeho pohledu se jedná o záležitost majetkovou, kterou je nutné vyřešit před realizací zaslepení stávajícího odbočení z přípojky a vybudováním nové přípojky. Obracím se tedy na Vás s prosbou o pomoc, jak je to s právní úpravou. Co mám se sousedy dojednat? V současnosti vůbec netuším co mám tedy zařídit? Mám nechat připravit dohodu se sousedy na mém odpojení. Kdo je oficiálním vlastníkem přípojky? Majitel RD dle katastrálního úřadu? S pozdravem Hugo.

ODPOVĚĎ:
Začnu od konce a nejdříve odpovím na Váš dotaz: „Kdo je oficiálním vlastníkem přípojky? Majitel RD dle katastrálního úřadu? “
Vlastnictví vodovodní přípojky je řešeno v § 3/3 a 6 zákona o vodovodech a kanalizacích. Tato ustanovení řeší vlastnictví vodovodní přípojky dle toho, zda byla tato přípojka zbudována před účinností zákona o vodovodech a kanalizacích (tedy před 1. 1. 2002) nebo až poté. Konkrétně pak platí, že:
„Vlastníkem vodovodní přípojky … popřípadě jejích částí zřízených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod … neprokáže-li se opak. “
„Vodovodní přípojku … pořizuje na své náklady odběratel, není-li dohodnuto jinak; vlastníkem přípojky je osoba, která na své náklady přípojku pořídila. “
Pro definitivní zodpovězení Vašeho dotazu by tedy bylo v první řadě nutné zjistit, kdy byla stávající vodovodní přípojka zřízena, zadruhé by pak bylo nutné ověřit, kdo tuto přípojku vybudoval (financoval), resp. kdo byl vlastníkem připojovaného pozemku/stavby. Není-li v současné době tyto údaje možné zjistit, bude vhodné nahlížet na vodovodní přípojku jako na předmět spoluvlastnictví.
Doporučuji Vám s dodavatelem pitné vody projednat, z jakého důvodu je zapotřebí demontovat odbočku přípojky vedoucí k Vašemu domu, resp. proč je nezbytné tuto odbočku zaslepit v místě rozdělení. Je-li to technicky proveditelné, je nutné, abyste trval na zaslepení odbočky vodovodní přípojky v místě, kde je snadno zjistitelná ve Vašem domě (tedy nikoli v místě rozdělení, nýbrž v místě jejího vstupu do Vašeho domu). Pokud dodavatel pitné vody na tuto technickou variantu přistoupí, bude problém de facto vyřešen.
Nebude-li dohoda s dodavatelem pitné vody možná, doporučuji Vám obrátit se v této věci na dozorový orgán, kterým je místně příslušný vodoprávní úřad (příslušný odbor městského úřadu).
Pokud bude nutné vycházet z předpokladu, že vodovodní přípojka je předmětem spoluvlastnictví a pokud bude možné provést zaslepení Vaší odbočky – a Vy budete tudíž moci vybudovat vlastní samostatnou vodovodní přípojku – bude vhodné se zbývajícími spoluvlastníky (sousedy) písemně sjednat, že tuto starou vodovodní přípojku již nebudete užívat, a to z důvodu jejího zaslepení. Bude se jednat o jednoduchou písemnou dohodu, jejímž hlavním účelem bude budoucí prokázání faktu, odkdy starou vodovodní přípojku neužíváte a že o tom zbývající spoluvlastníci vědí.
____________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 274/2001 Sb. , o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích)