Hloubení stavební jámy s obnažením základů souseda - kam si stěžovat?
- Uložil(a): Mgr. Lukáš Mohyla (právník)
- Kategorie: Stavební zákon a stavby
Sousedovi jsem podepsala souhlas o řadové zástavbě domu. Když si přišel pro podpis, tvrdil, že nebude obnažovat základy mého domu ani nijak jinak ničit můj dům. To ani prý nesmí. Když ale pak začal hloubit jámu, tak mi celou část základů obnažil až na cihlu, dokonce mi část ochranné stěny izolace uboural. Přitom rozbil i na několika místech mého domu fasádu a posprejoval mi dům.
Bagrem úplně zajížděl do mé stěny. Při těch pracích se v mém domě ozývaly velmi silné otřesy. Mám obavy, že dům může časem začít praskat. Je to starý a vysoký cihlový dům. Řešila jsem to stížností na stavební úřad, ale podle nich je to v pořádku. Podle lidí, kteří by se v tom měli vyznat více jak já, tak ne. Nesměl prý bez mého souhlasu, vyloženě k tomu, že bude zasahovat do mé parcely - domu vůbec obnažovat až na cihlu, natožpak něco ubourat. Prosím, jak to opravdu je? Jak se má správně hloubit jáma, když stojí vedle dům? Soused tvrdí, že nic špatně neudělal, že je to podle stavebního úřadu v pořádku. Kontrola totiž přijela až poslední možný den, co mohla a to už byly pásy zalité betonem. Ale i přesto šla seshora část ubourané stěny vidět. Soused ještě viní mě, že jsem neměla dávat stížnost na stavební úřad. Pokračovali pak ještě více do hloubky než je vidět na foto. Děkuji moc za odpověď. Cecílie.
ODPOVĚĎ:
Nejsem sice stavařem a nevím proto, jak by se měla hloubit základová jáma v těsné blízkosti jiného domu, z platné právní úpravy však v žádném případě nevyplývá oprávnění Vašeho souseda poškozovat při stavební činnosti (výkopových pracech) Váš dům. Opačný závěr by byl ostatně zcela absurdní.
Bylo-li to ze stavebního hlediska nezbytné, mohl soused odhalit základy Vašeho domu, v žádném případě však nesměl tyto základy ubourávat. Pokud již taková škoda na Vašem domě vznikla (čemuž možná nemohlo být zabráněno), byl soused povinen tuto škodu nahradit (a to uvedením v předešlý stav – tedy opravou, nebo poskytnutím finanční náhrady).
Analogicky lze v tomto případě vyjít z § 141 stavebního zákona, dle něhož platí, že:
„Pro vytvoření podmínek k provedení stavby … může stavební úřad uložit těm, kteří mají vlastnická … práva k sousedním pozemkům či stavbám na nich, aby umožnili provedení prací ze svých pozemků nebo staveb, pokud mezi zúčastněnými osobami nedošlo k dohodě …
Ten, v jehož prospěch byla povinnost podle odstavce 1 uložena, musí dbát, aby co nejméně rušil užívání sousedních pozemků nebo staveb a aby prováděnými pracemi nevznikly škody, kterým je možno zabránit. Po skončení prací je povinen uvést sousední pozemek nebo stavbu do předchozího stavu; nesplní-li tuto povinnost nebo nedojde k jiné dohodě, postupuje se podle obecných právních předpisů o náhradě škody. “
Jestliže tedy soused způsobil na Vašem domě škodu (přičemž je nerozhodné, zda úmyslně či z nedbalosti), je povinen k její náhradě. Pokud již nelze tuto škodu nahradit uvedením v předešlý stav (jelikož ubourané základy byly zality betonem), můžete po sousedovi požadovat náhradu v penězích - jak to vyplývá z § 2951/1 občanského zákoníku:
„Škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. “
_____________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Štítky: