Podzemní stavba na cizím pozemku a §58 odst. 4) stavebního zákona 50/1976 platného v roce 1985

• zda mohla fyzická osoba stavět svou trubku na pozemku tehdy v užívání zemědělského družstva
• zda nemusela být půda vyjmuta ze zemědělského půdního fondu (tehdy pastviny)
• zda nemuselo být vybudováno ochranné pásmo (a k tomu příslušná dokumentace kudy potrubí vede)
Rok po koupi pozemku v roce 2021 jsme se dozvěděli, že má soused přes náš pozemek vedené „kanalizační potrubí“ – přepad ze septiku do obecní dešťové kanalizace. Trubka byla údajně vybudována v roce 1985 a vede neznámo proč šikmo/napříč naším pozemkem, i když soused měl a nadále má možnost vést potrubí ke kanalizaci kolmo a zároveň nejkratší trasou přes svůj pozemek.   Přípojka měla být zbudována se stavbou domu souseda. V archivech stavebního úřadu se nenašel žádný dokument ke stavbě domu, na kterém by byl uveden náš pozemek, že je na něm zbudována kanalizační přípojka. Veškeré dokumenty jako stavební povolení (1981 - na septik na vyvážení), rozhodnutí o umístění stavby (1892 - septik s napojením na kanalizaci, ale do doby vybudování obecní dešťové kanalizace bude jímka na vyvážení) a kolaudace (1985) se týká jen pozemku souseda. Potrubí ze septiku není na žádném dokumentu ani zakresleno. Nebylo ani požádáno o rozšíření stavebního povolení (resp. bylo v r. 1983, ale na vybudování obytného patra, odpadních vod se netýkalo, tj. nebyla změna ze septiku na vyvážení). Stavební úřad tvrdí, že dům byl zkolaudován a tím je automaticky zkolaudována i přípojka, i když vede přes cizí pozemek. Soused existenci potrubí tajil před předchozími vlastníky a i námi, až do doby žádosti o stavební povolení (rok 2021). Bývalý uživatel pozemku JZD pozemku vyjadřoval pouze souhlas se stavbou domu (uvedeny opět jen pozemky souseda), majitelem pozemku byla soukromá osoba a ta se nevyjadřovala. Stavební úřad nechce uznat, že se jedná o černou stavbu. Obrátili jsme se na soud, který se přiklonil ke stanovisku právníka stavebního úřadu, že podle § 58 odst. 4 tehdy platného zákona 50/1976 nebyl třeba souhlas. Znamená tento paragraf, že si kanalizační přípojku mohl soused vést přes cizí pozemek, aniž by k tomu měl souhlas vlastníka pozemku? Skutečně nebyl k vybudování kanalizační přípojky (pokud je termín správně, když se jedná o trubku k přepadu) nutný souhlas vlastníka cizího pozemku a dále ani žádost na stavební úřad ke změně stavby (když stavební povolení bylo na jímku na vyvážení)? Nebyla potřeba žádná dokumentace o tom, kudy potrubí povede, zvláště když je vedeno přes cizí pozemek, nikoli pozemek vlastníka? Bylo možné zkolaudovat dům s přípojkou vedoucí přes cizí pozemek, aniž by tento pozemek byl v kolaudačním protokolu uveden (a tento cizí pozemek není uveden na žádné dokumentaci ke stavbě domu)? Pozemek, na kterém vede přepadové potrubí, byl v době stavby zemědělský a nebyl vyjmut z půdního fondu. Je možné se domnívat, že pokud se jednalo o zemědělskou půdu a nebylo vytýčeno ochranné pásmo 1,5m z každé strany (a muselo být vytýčeno? ), nebylo možné využít znění § 58 odst. 4), protože položení potrubí má vliv na vyžití pozemku, pro který je určen? Velice děkujeme za pomoc.

ODPOVĚĎ:
K Vámi zmiňovanému rozhodnutí soudu se (bez jeho znalosti) nemohu vyjádřit, na první pohled je ovšem jasné, že § 58/4 stavebního zákona z roku 1976 (ve znění k roku 1985) nebyl univerzálně použitelný, nýbrž mohl být aplikován pouze při splnění všech v něm stanovených podmínek. Dle tohoto ustanovení konkrétně platilo, že:
„Stavebník podzemních staveb podléhajících tomuto zákonu neprokazuje vlastnictví nebo užívací právo k pozemku, popřípadě souhlas vlastníka nebo uživatele pozemku či staveb na něm, jde-li o stavby, které funkčně ani svou konstrukcí nesouvisejí se stavbami na pozemku ani s provozem na něm a které ani jinak nemohou mít vliv na využití pozemku k účelu, pro který je určen. “
Váš soused byl tedy oprávněn vybudovat svou kanalizační přípojku na cizím (sousedním) pozemku bez souhlasu jeho tehdejšího vlastníka (uživatele) pouze tehdy, pokud:
- byla kanalizační přípojka podzemní stavbou, která podléhala působnosti stavebního zákona z roku 1976,
- tato kanalizační přípojka funkčně ani svou konstrukcí nesouvisela se stavbami na pozemku ani s provozem na něm (což bylo, jak předpokládám, splněno),
- kanalizační přípojka nemohla mít ani jinak vliv na využití pozemku k účelu, pro který je určen (což je na pováženou, jelikož samotná existence kanalizační přípojky mohla mít na využití pozemku vliv – nejsem si ovšem jist, zda mohla mít vliv na tehdejší způsob využití pozemku – tedy k zemědělským účelům).
Příliš nerozumím argumentačnímu konstruktu, dle něhož není podstatné, že předmětná kanalizační přípojka byla vybudována v očividném rozporu se schválenou projektovou dokumentací, resp. v rozporu s vydaným stavebním povolením a k její dodatečné legalizaci mělo dojít na základě kolaudace (když při kolaudaci soused s největší pravděpodobností stavební úřad o skutečné trase kanalizační přípojky neinformoval).
K výše citovanému ustanovení stavebního zákona z roku 1976 jsem dohledal například toto výkladové stanovisko (dostupné v systému ASPI) :
„Použití uvedeného ustanovení nepřipadá v úvahu při provádění otevřených výkopů na pozemku. U staveb prováděných tunelováním, příp. protlakem lze tohoto ustanovení použít pouze tam, kde je zároveň splněna podmínka že jde o stavby, které funkčně ani svou konstrukcí nesouvisejí se stavbami na pozemku ani s provozem na něm a které ani jinak nemohou mít vliv na využití pozemku k účelu, pro který je určen.
Ustanovení § 58 odst. 4 stavebního zákona poskytuje stavebníkovi úlevu v tom, že nemusí prokazovat existenci vlastnického nebo jiného práva k pozemku pod jehož povrchem svoji stavbu realizuje. Okruh účastníků stavebního řízení je vymezen v § 59 stavebního zákona a skutečnost, že stavebník neprokazuje existenci vlastnického nebo jiného práva k pozemku, na tomto vymezení nic nemění. Stavebník není zbaven povinnosti uvést v žádosti o stavební povolení (i když se jedná o změny stavby) údaje podle § 20 odst. 2 písm. c) vyhlášky č. 85/1976 Sb. , o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu, ve znění vyhlášek č. 155/1980 Sb. a č. 378/1992 Sb.
Účastníkem řízení však nemusí být každý vlastník (nositel jiného práva) sousedního pozemku či stavby, nýbrž pouze ten, jehož práva, právem chráněné zájmy či povinnosti mohou být stavebním povolením dotčeny. Okruh účastníků řízení vymezuje stavební úřad podle konkrétních podmínek projednávaného případu. “
Pakliže nemohl být vybudováním kanalizační přípojky nikterak ovlivněn tehdejší způsob využití pozemku, je dle mého názoru jeho vyjímání ze zemědělského půdního fondu zbytečné.
Co se týče ochranného pásma kanalizační přípojky, není mi známo, jaká pravidla platila v roce 1985. V současné době ovšem kanalizační přípojky de facto žádné ochranné pásmo nemají (jak to vyplývá z § 23 zákona o vodovodech a kanalizacích) – ochranné pásmo je platnou právní úpravou stanoveno pouze pro kanalizační stoky.
Máte-li zájem donutit souseda k odstranění jeho kanalizační přípojky, lze se zaměřit na ne/existenci právního titulu, který souseda (ze soukromoprávního hlediska) opravňuje vést jeho kanalizační přípojku cizím (Vaším) pozemkem. Takovým právním titulem může být například souhlas, smlouva či služebnost (věcné břemeno). Pakliže soused žádným takovým právním titulem nedisponuje (resp. případně dříve udělený souhlas – ze strany Vašich právních předchůdců – můžete odvolat), jedná se de facto o neoprávněnou stavbu, jejíhož odstranění byste se mohli domáhat.
Pakliže by vymáhání odstranění kanalizační přípojky nebylo možné (u starých staveb může nastat i takový případ), mohli byste po sousedovi požadovat alespoň vrácení bezdůvodného obohacení za užívání části Vašeho pozemku.
_____________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 50/1976 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 274/2001 Sb. , o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích)