Počet stránek ve webu: 43.470

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Plánuji stavbu ohrady pro chov hospodářských zvířat. Pozemky se nacházejí mimo obec, cca 500 m od nejbližší stavby. S pozemky z jedné strany sousedí veřejně přístupná lesní cesta. Pozemky mám v osobním vlastnictví. Ohrada bude z dřevěných kůlů umístěných do vyvrtaných děr se štěrkovým obsypem. Mezi kůly lanko, místy dřevěná břevna.

Jak je stavba takovéto ohrady posuzována podle nového stavebního zákona? Je potřeba žádat o stavební povolení nebo stačí územní souhlas? Jaké si připravit podklady k případné žádosti? Je nutné žádat o vyjádření např. myslivecký spolek apod. ? Dále bych rád vykopal jezírka na zadržování dešťové vody. Je potřeba i na toto žádat o nějakou formu povolení na stavebním úřadě? Je možné případnou žádost podat současně se žádostí pro ohradu nebo musí být řešeny samostatně?

 

ODPOVĚĎ:
Všem tazatelům, kteří se na Bezplatnou právní poradnu obracejí s podobnými dotazy doporučuji – a doporučuji to proto i Vám – následující: Navštivte místně příslušný stavební úřad a svůj stavební záměr s ním podrobně konzultujte. Právní názor (resp. zavedená praxe) místně příslušného stavebního úřadu totiž pro Vás bude určující. Budete-li znát názor/požadavky stavebního úřadu předem, ušetříte si pozdější nesnáze či nedorozumění.
Nyní postupně k Vašim dotazům:
1/ Jak je stavba takovéto ohrady posuzována podle nového stavebního zákona?
V první řadě je nutné nahlédnout do aktuálně platného územního plánu a ověřit, zda je na Vašem pozemku vůbec s nějakou výstavbou počítáno, popř. zda je Vámi vlastněný pozemek zařazen v nezastavěném území či se jedná o pozemek nezastavitelný.
Pokud by se Vámi vlastněný pozemek nacházel v nezastavěném území, bylo by možné na něm výstavbu ohrady realizovat s odkazem na § 122/1 písm. e) stavebního zákona, dle něhož lze v nezastavěném území v souladu s jeho charakterem povolovat záměry pro:
„zemědělství a lesnictví“
Zároveň však platí, že tyto stavby lze v nezastavěném území povolit pouze v případě, že je územně plánovací dokumentace výslovně nevylučuje (§ 122/3 stavebního zákona) – znění územního plánu je proto klíčové.
Pokud by Vámi budovaná ohrada splňovala tyto podmínky:
„oplocení do výšky 2 m mezi pozemky, které se nacházejí v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše“
jednalo by se o drobnou stavbu, pro jejíž zřízení není zapotřebí žádné povolení stavebního úřadu (§ 171 ve spojení s odst. 1 písm. a) bodem 5. přílohy 1 stavebního zákona).
Pokud by Vámi zamýšlená ohrada některou z výše uvedených podmínek nesplňovala, šlo by o jednoduchou stavbu (odst. 1 písm. e) přílohy 2 stavebního zákona), pro kterou je zapotřebí získat od stavebního úřadu povolení záměru.
2/ Je potřeba žádat o stavební povolení nebo stačí územní souhlas?
Předesílám, že nyní účinný stavební zákon již nezná pojmy „stavební povolení“ a „územní souhlas“ – vše bylo sjednoceno do pojmu „povolení“, resp. „povolení záměru“. Na tento dotaz odpovídám v odpovědi na otázku ad 1/ výše – bude-li se jednat o drobnou stavbu, není povolení záměru zapotřebí, pakliže půjde o stavbu jednoduchou, bude nutné od stavebního úřadu povolení záměru získat.
3/ Jaké si připravit podklady k případné žádosti?
Bude ideální, necháte-li si seznam podkladů k případné žádosti sdělit místně příslušným stavebním úřadem (záleží totiž na jím zavedené praxi). Obecně lze v této souvislosti odkázat na § 184/2 stavebního zákona (který vymezuje základní přílohy žádosti o povolení záměru).
4/ Je nutné žádat o vyjádření např. myslivecký spolek apod. ?
Jaká závazná stanoviska, popř. vyjádření budete potřebovat, by Vám měl sdělit místně příslušný stavební úřad. V zákoně o myslivosti jsem nenalezl žádnou zmínku o tom, že by bylo nutné získávat závazné stanovisko místně příslušného mysliveckého spolku (takové stanovisko bude spíše nutné získat od orgánu ochrany přírody – tedy od odboru životního prostředí obecního/městského úřadu).
5/ Dále bych rád vykopal jezírka na zadržování dešťové vody. Je potřeba i na toto žádat o nějakou formu povolení na stavebním úřadě?
Záleží na rozsahu takto prováděných terénních úprav. Dle odst. 1 písm. a) bodu 13. přílohy 1 stavebního zákona se považují za drobné stavby:
„povrchové rozvody nebo odvody vody na zemědělské půdě … nejde-li o vodní díla“
(pro tyto stavby tedy není nutné získávat od stavebního úřadu žádné povolení záměru).
Dle odst. 2 písm. f) a g) přílohy 2 stavebního zákona se pak za jednoduché stavby (které vyžadují předchozí získání povolení záměru) považují:
- terénní úpravy do 1,5 m výšky nebo hloubky o výměře nad 300 m2 nejvíce však do 1000 m2 na pozemcích, které nehraničí s veřejnými pozemními komunikacemi nebo veřejným prostranstvím, pokud nedochází k nakládání s odpady,
- terénní úpravy sloužící k zadržování vody v krajině do 1,5 m hloubky o výměře nad 300 m2 nejvíce však do 20 000 m2 v nezastavěném území, které nemají společnou hranici s veřejnou pozemní komunikací.
Z výše uvedeného rovněž vyplývá, že terénní úpravy do 300 m2 by měly být opět považovány za drobné stavby (nevyžadující žádné povolení záměru). I tento Váš stavební záměr nicméně doporučuji konzultovat se stavebním úřadem.
6/ Je možné případnou žádost podat současně se žádostí pro ohradu nebo musí být řešeny samostatně?
Dle mého názoru podání společné žádosti nic nebrání.
______________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 283/2021 Sb. , stavební zákon
zákon č. 449/2001 Sb. , o myslivosti

Nenašli jste odpověď na váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 79 Kč. Odpověď obdržíte do 3 dnů. Poradit se s právníkem.