V ČR je nejvyšší počet matek samoživitelek v celé EU, často třou bídu s nouzí

„V poslední době výrazně přibylo neúplných rodin s dětmi do 15 let. Stoupá nejen počet těchto rodin, ale narůstá i podíl dětí, které v nich žijí. Příčiny tohoto jevu jsou poměrně známé, málokdo se však zabývá jeho důsledky,“ řekla Právu Silvie Novotná z občanského sdružení APERIO, které se problematikou samoživitelů zabývá.

Samoživitelé musí překonávat řadu obtížných překážek, na jejichž zdolávání jsou v úplných rodinách oba dva rodiče.

„Synovi jsou tři roky, avšak školky v místě bydliště i v širším okolí jsou přeplněné, a tak ho nevzali. Matka mi ho hlídat nemůže, ještě není v důchodu. Tak pracuji po nocích, i když mám vyšší odborné vzdělání, dělám různé pomocné práce. Bydlíme u matky, jsme namačkaní v 1+1, ale jinak bych bydlení vůbec neutáhla,“ svěřila se Právu paní Zdena.

„Nemohu si dovolit vypadnout. Musím skloubit role jediného živitele a jediného pečujícího rodiče, což je časově i psychicky náročné,“ konstatovala další samoživitelka Soňa.

Podíl domácností, kde žije s nezaopatřeným dítětem mladším 26 let pouze jeden rodič, přesáhl loni 18 procent. V 90 procentech šlo o matky samoživitelky. V Evropské unii patří Česko k členským státům s nejvyšším podílem matek samoživitelek na celkové populaci.

Právě jejich rodiny přitom patří podle odborníků k těm, které jsou nejvíce ohroženy chudobou.

Stát problém neřeší

Často totiž jen obtížně hledají práci a poté je pro ně velmi těžké si ji udržet, navíc mívají na stejných pozicích zpravidla nižší platy než muži.

„Důsledky vyrůstání v chudobě a nezřídka i v sociálním vyloučení se pak nejvíce odrazí na dětech a na jejich vývoji,“ upozorňuje rodinná psycholožka Eliška Kodyšová.

„Ženy samoživitelky, které se musí samy starat o malé děti, mají horší možnosti v uplatnění se na trhu práce. Navíc nemají dost finančních prostředků například na kroužky, akce pro děti, školy v přírodě a podobně,“ přiblížila další problémy matek Zdena Prokopová z občanského sdružení ROSA.

Oslovení odborníci se shodují, že vláda a státní instituce problematice neúplných rodin nevěnují prakticky žádnou pozornost. Občanské sdružení APERIO proto začalo sbírat poznatky ze zahraničí a připravuje změny zákonů, které by chudobě a sociálnímu vyloučení u této znevýhodněné skupiny měly pomoci předcházet. Projekt je financován z Evropských sociálních fondů ČR, prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu.

Pro rodiče samoživitele a samoživitelky razí APERIO termín „sólo rodiče“, který na rozdíl od zažitých označení nemá hodnotící nádech (například neúplná rodina).

A to proto, že musí často čelit nejrůznějším předsudkům a nepochopení.

Matky samoživitelky - bez alimentů třou bídu s nouzí

„Často zaznívá názor, že si osamělá matka „zavinila“ svou situaci sama. Ovšem nezřídka se setkáváme s případy, kdy matka s dítětem byla opuštěna jeho otcem. Mnohdy otec rodinu opouští ještě v době těhotenství matky,“ uvedla Novotná.

Samoživitelé se častěji dostávají do tíživé finanční situace hlavně kvůli častější nezaměstnanosti a scházející finanční podpoře od druhého rodiče. Zpravidla jde o neplacení alimentů. „Byli jsme spolu dva roky. Když jsem příteli oznámila, že čekám dvojčata, prohlásil, že se na to necítí, a doslova zmizel. Ani neplatí výživné,“ postěžovala si Právu maminka, která nechtěla být jmenována.

„Po porodu mi přítel oznámil, že má jinou a že mám s dcerou odejít. Už je to čtrnáct měsíců a doposud za malou nebyl. Alimenty mi posílá jen zřídka,“ přidala svůj trpký příběh další matka.

Neplacení výživného je sice trestným činem, ale mnoho rodičů se povinnosti platit alimenty vyhýbá. Problematické bývá i určení výše výživného. Nezřídka neodpovídá reálné situaci – průměrná výše měsíčního výživného se dnes pohybuje mezi 2000 až 4000 Kč.

Zaměstnavatelé jim vstříc zpravidla nevycházejí

Často nepřekonatelným problémem je skloubit péči o dítě s povinnostmi kladenými zaměstnavatelem. „Nedaří se mi zaměstnání udržet, není to možné časově stíhat. Zaměstnavatelé mi navíc vůbec nevycházejí vstříc,“ říká třicetiletá Katka.

„Mám štěstí, že mám ve své matce,hlídací babičku‘. Jen díky ní se mi daří práci udržet,“ je na tom o něco lépe samoživitelka Monika. Podobné problémy ale řeší i stovky otců samoživitelů. Jedinou výjimkou, která samoživitele v českých zákonech nějak zvýhodňuje, je delší doba ošetřovného v případě nemoci dítěte.

Věk téměř dvou třetin sólo rodičů se pohybuje mezi 35 a 44 lety. Nejvyšší podíl neúplných rodin je v Karlovarském, Ústeckém a v Moravskoslezském kraji.

Zdroj: novinky.cz, 8.9.2013