Rozvod manželství podle nového občanského zákoníku 2014 - nejčastější překážky, otázky a odpovědi

1) Rozvod dohodou

Je samozřejmě možný, ale lze jej realizovat po splnění těchto podmínek:

manželství musí trvat déle než jeden rok
minimálně šest měsíců před podáním návrhu na rozvod musí žít manželé v zásadě odděleně, tedy manželství již půl roku neplní svou funkci
podpisy obou manželů na návrhu na rozvod musí být úředně ověřeny
K návrhu rozvodu se přikládá:
a) ověřená kopie oddacího listu manželů
b) ověřené kopie rodných listů dětí
c) originál dohody o vypořádání společného jmění manželů, kterou musí manželé mezi sebou uzavřít a kde musí být rovněž ověřené podpisy obou manželů
d) originál dohody o svěření dětí do péče a výchovy, která musí obsahovat i výši výživného, opět podpisy obou manželů musí být úředně ověřeny

2) Právo bydlení v bytě ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů

Vlastním byt, kde žije i můj manžel. S manželem se rozvádíme a já bych mu chtěla znemožnit užívání mého bytu hned po podání návrhu na rozvod manželství. Manžel zde má i trvalé bydliště. Mám právo vyměnit v nepřítomnosti manžela zámek u bytu a jeho osobní věci mu vystěhovat do garáže? Je toto správný postup?

„Tento postup rozhodně nedoporučuji. Manžel má právo užívání bytu z titulu spolužití ve společném bydlišti manželů a takto násilné znemožnění užívání by mohlo vést i k podání trestního oznámení na vaši osobu. To se také často děje a trestní stíhání vám za tento postup určitě nestojí,” doporučuje Mgr. Miroslav Zeman z Profipravnik.cz.

„Pokud podáte návrh na rozvod, tak doporučuji nejprve dopisem vyzvat manžela k vyklizení bytu s termínem minimálně jeden měsíc. Pokud toto manžel nebude respektovat, podejte k soudu návrh, resp. žalobu na vyklizení bytu ve vašem vlastnictví s tím, že manžel ho užívá neoprávněně. Rozsudek o vyklizení je pak i exekučním titulem a manžela následně můžete legálně vystěhovat s pomocí exekutora,” dodává právník.

3) Neoprávněné výhrůžky za účelem zabránění rozvodu manželství

Chci se s manželem rozvést, ale ten s tím nesouhlasí a hrozí mi, že v případě podání návrhu na rozvod mi vezme děti a už je nikdy neuvidím. Nedostanu také nic ze společného majetku a skončím na ulici. Mám se těchto výhrůžek obávat?

Tyto výhrůžky jsou velmi časté, ale vůbec se nezakládají na reálném základě. „Návrh na rozvod manželství si podejte, pokud to uznáte za vhodné, a vůbec nepodléhejte výhrůžkám či vydírání manžela. Děti vám samozřejmě nevezme. V rámci rozvodu si totiž podáte návrh na svěření dětí do vaší péče, kde budete mít výrazně vyšší šanci děti do své péče získat. Manželovy výhrůžky si pokud možno zdokumentujte jako argument proti němu,” radí Miroslav Zeman.

Pokud jde o společný majetek, tedy majetek ve společném jmění manželů, tak tam opět nehrozí, že vám manžel nic nedá a vše si protiprávně ponechá. Pokud nevyřešíte vypořádání společného jmění manželů dohodou, vypořádá jej soud nebo se po třech letech vypořádá ze zákona.

„Doporučuji však kvůli rychlejšímu řešení požádat o vypořádání soud, který čistý majetek ve společném jmění manželů v zásadě vypořádá tak, že každému z manželů určí polovinu majetku, případně vyplacení druhého manžela polovinou hodnoty tohoto majetku,” dodává právník.

4) Svěření dítěte do péče na základě jeho přání

S manželkou se rozvádím. Máme dvě děti, dceru a syna. Dcera chce po rozvodu bydlet se mnou a syn s manželkou. Dceři je 12 let. Dostanu dceru do své péče, když si to ona sama výslovně přeje?

Názor dítěte, které je již do velké míry dostatečně vyspělé, aby mohlo posoudit určitá rizika a formulovat své pocity, je v řízení důležitý. Nicméně není to jediná okolnost, kterou soud při svém rozhodování sleduje a prověřuje. „Důležité je i zázemí dítěte ve vašem bydlišti, jak jste schopen se o dítě postarat, jaká je vaše sociální situace apod.,” upozorňuje Zeman.

Názor dítěte je však velmi silným argumentem pro svěření dítěte do péče rodiče nebo dokonce do tzv. střídavé péče rodičů.

5) Zproštění povinnosti úhrady poplatku za rozvod manželství

Chci podat návrh na rozvod manželství. Jelikož jsem však samoživitelka, nemůžu si dovolit uhradit poplatek 2 000 korun. Mám nějakou možnost, jak se poplatku vyhnout, nebo musím prostě tuto částku našetřit a soudu uhradit?

Pokud jste v tíživé sociální situaci, která vám neumožňuje částku poplatku uhradit, pak máte možnost požádat o zproštění povinnosti poplatek uhradit. „Doporučuji tento návrh na zproštění povinnosti uvést už přímo do návrhu na rozvod. Soud vás tak nebude vyzývat k úhradě poplatku, ale zašle vám formulář pro přiznání vašich příjmů a sociální situace vaší rodiny. Tyto údaje vám po jejich odeslání vyhodnotí a rozhodne buď o zproštění povinnosti uhradit celou částku poplatku, nebo o jeho částečném snížení – nejčastěji se snižuje o 50 procent,” radí právník.

Poté řízení bude dále pokračovat a rozvod proběhne tak, jako kdyby byl poplatek řádně uhrazen. Určitě si však hlídejte lhůty pro odevzdání a vyplnění formuláře, které nejsou moc dlouhé a jejich promeškání by vám mohlo znemožnit využít tento institut zproštění.

6) Nesouhlas s rozvodem manželství a jeho důsledky

Manželka nesouhlasí s rozvodem, který jsem jí navrhl, a říká, že s rozvodem nikdy souhlasit nebude. Má vůbec cenu podávat návrh na rozvod ve chvíli, kdy manželka deklaruje, že s rozvodem nebude nikdy souhlasit, případně že se odvolá apod.?

Určitě v tomto neberte ohled na názor manželky. V zásadě může být přirozené, že s rozvodem nesouhlasí, pokud jí manželství z různých důvodů vyhovuje. Pravdou však je, že nesouhlas manželky není zásadní překážkou pro rozvod manželství.

„Jako překážku bych viděl, kdyby byla manželka například zdravotně postižená nebo by ji rozvod vystavil velmi složité sociální situaci. I tyto věci však nemusí být překážkou pro rozvod, mohou ho pouze odsunout. Samotný rozvod je pak v drtivé většině případů neodvratný, a to i v případě, kdy s ním jeden z manželů nesouhlasí,” vysvětluje Zeman.

7) Výživné na rozvedeného manžela a jeho oprávněnost

Po mém úrazu, kdy jsem skončil na invalidním vozíku a jsem odkázaný na nízký invalidní důchod, se chce se mnou manželka rozvést. Našla si už i nového přítele. Vím, že rozvodu asi nezabráním, ale mám právo po manželce, která pracuje a má poměrně vysoké výdělky, požadovat nějaké výživné? Dokud jsem byl zdravý, nebyl problém. Jakmile jsem se dostal ne vlastní vinou do takovéto tíživé situace, opouští mě.

Ano, právě váš případ je typickým příkladem, kdy je zcela na místě a je odůvodněné požadovat po druhém z manželů výživné. Toto výživné můžete uplatnit ještě jako manžel po manželce před rozvodem, pokud již manželka opustila společnou domácnost. Stejně tak můžete požádat o výživné po bývalé manželce po rozvodu manželství.

Ve svém návrhu na určení výživného prokážete, že důvodem rozvodu ze strany manželky byla nová známost a vaše zdravotní postižení. Jednostranný rozvod ze strany manželky vás tak velmi sociálně i citově poškodil a poškozuje.

Dalším důvodem pro možnost nároku výživného je těžká sociální situace. Typicky se může jednat o matky na rodičovské dovolené, které mohou být rozvodem ze strany druhého z manželů vážně poškozeny. Důvodem na stanovení výživného pak není přechodný pobyt na úřadu práce či nezaměstnanost, kterou si manžel sám přivodil nebo ji skutečně aktivně neřeší.

8) Právo užívání společného bytu po rozvodu manželství

Žijeme s manželem a dětmi v nájemním bytě. V případě rozvodu už spolu nebudeme moci žít. Ani jeden však nechceme byt opustit. Jakým způsobem společné bydlení v nájemním bytě vypořádat v případě, kdy se nemůžeme na dalším užívání dohodnout?

I v tomto případě rozhodne o dalším užívání nájemního bytu soud. Soud může rozhodnout o právu užívání v době po rozvodu manželství v rámci řízení o vypořádání společného jmění manželů nebo v samostatném řízení týkajícím se pouze práva užívání tohoto bytu.

Soud rozhoduje s ohledem na to, kdo se o získání tohoto bydliště více zasadil, tedy zda měl někdo z manželů nájemní právo už před manželstvím, dále soud věc posuzuje s ohledem na to, kdo bude mít v péči společné děti nebo kdo do bytu případně investoval své finanční prostředky. V zásadě platí, že právo užívání bytu bude mít ten, kdo ho s ohledem na všechny okolnosti potřebuje více, a to i s ohledem na péči o děti.

9) Jak dlouho rozvod trvá?

Jsem těhotná s jiným mužem a nechci, aby byl do rodného listu zapsán manžel. Proto bych se ráda ještě před narozením dítěte nově vdala, aby byl za otce přímo ze zákona určen nový manžel, tedy pravý otec dítěte.

Na tuto otázku se nedá přesně odpovědět. Rozvod je velmi individuální věc, kde hraje velkou úlohu fakt, u jakého soudu je věc rozhodována a jak je tento soud aktuálně zatížen. Platí přitom, že po vstoupení účinnosti nového občanského zákoníku se čekací lhůty na soudech prodloužily. I když to nelze tvrdit univerzálně.

„Mohu pouze odhadnout, že v průměru trvá celé řízení u sporného rozvodu od podání návrhu do vyhlášení rozsudku cca 4 až 7 měsíců,” říká Miroslav Zeman.

Pokud jde o nenarozené dítě – když se dítě narodí do tři sta dnů od rozvodu manželství, bude zapsán jako otec váš manžel či bývalý manžel. Pokud se stihnete do dané doby nově vdát, bude za otce považován již skutečný, reálný otec.

Nicméně i pokud se termíny nestihnou, je věc řešitelná podáním návrhu na určení otcovství dítěte k soudu. Ten můžete podat ještě před rozvodem manželství, abyste případně urychlili lhůty pro vyřízení.

10) Výpočet výživného na nezletilé děti

Jak se správně vypočítá výše výživného? Dle dohody s manželem budu mít v péči dvě děti, 3 a 8 let. Jaké výživné mám po manželovi požadovat? Manžel je ochoten mi vyhovět, pokud budu rozumná.

Výše výživného je značně individuální a záleží na mnoha faktorech:

a) oprávněné potřeby a náklady na výživu a vzdělání dětí
b) výše příjmů manžela
c) celková finanční situace rodiny matky
e) celkový přístup soudce, který o věci rozhoduje

Univerzální odpověď na výši výživného tak neexistuje. Jediným vodítkem je prostudování podobných případů se srovnatelným věkem dětí a příjmem manžela, což je poměrně problematické, protože takovéto rozsudky nejsou veřejné a lze tak čerpat pouze z informací přátel či kolegů. Další možností jsou orientační tabulky výživného vydané ministerstvem spravedlnosti, které určují poměr výživného k čistému příjmu povinného rodiče. Ani to vám však nedá přesnou odpověď.

„Doporučuji tak vycházet z principů přiměřenosti a vyváženosti mezi potřebami dětí a příjmem povinného rodiče. Výživné by rozhodně nemělo ohrozit sociální situaci povinného rodiče, na druhé straně by však mělo být tak vysoké, aby pokrylo velkou část oprávněných potřeb dětí,” radí právník.

11) Zápočet výživného na vzájemné pohledávky

Domluvili jsme se s manželkou, že jí ponechám byt, nebudu chtít po ní žádnou částku vypořádání, na niž bych měl nárok, a za to nemusím manželce hradit po dobu pěti let žádné výživné na děti. Je toto řešení v pořádku?

„Toto řešení pro vás rozhodně v pořádku není a varuji před ním. A to nejen v tomto případě, ale ve všech případech, kdy budete nějak podobně nakládat s výživným na děti. Tato dohoda je od počátku neplatná. Protože výživné je adresně určené pro potřeby dětí jako pravidelná opakující se dávka a nelze ji započítávat na jiné závazky či dluhy,” upozorňuje Miroslav Zeman.

„Může se vám tak stát, že přijdete o byt i vypořádací částku, a to nevratně, a po uplynutí například tří let vás manželka vyzve, abyste nejen začal hradit výživné na děti, ale také abyste zaplatil dlužné výživné za tři roky nazpět, které jste vůbec nehradil. Soud tak v takovém případě vůbec nebude zajímat jakákoliv dohoda s matkou o započtení výživného na jiné závazky, a to ani v případě, kdy by byla uzavřena písemně. Vy tak budete nucen zaplatit třeba i sto tisíc korun zpětně za neuhrazené výživné,” dodává Zeman.

12) Spolufinancování společného majetku z vlastních finančních prostředků

Před uzavřením manželství jsem měla ve svém vlastnictví byt, který jsem po uzavření manželství prodala a tuto částku jsem použila jako základ na pořízení nového domu, jelikož dům byl dražší, zbytek jsme hradili hypotečním úvěrem. Nyní mi manžel řekl, že po rozvodu na tuto částku nemám nárok, protože dům jsme pořizovali již v době manželství. Je to pravda?

Toto není úplně jednoduchá otázka. Záleží na větším počtu okolností dané věci. Platí nicméně, že pokud jste měla ve svém vlastnictví byt v době před uzavřením manželství, pak tento byt a finanční prostředky získané z jeho prodeje byly také vaším výlučným vlastnictvím.

Přispěla jste na pořízení domu tedy ze svých prostředků, které lze v případě vypořádání společného jmění manželů uplatnit. Zvýší se tak buď váš podíl na vlastnictví nemovitosti, nebo se sníží částka, kterou budete hradit manželovi jako vypořádání. Nicméně konkrétní postup byste musela zkonzultovat s advokátem.

13) Výživné na děti a druhého manžela mimo rozvod manželství

Manžel se odstěhoval ze společného bytu. Na děti neplatí, ani mi ničím nepřispívá. Rozvádět se zatím nechci, nicméně daná finanční situace je pro mě neúnosná. Můžu manžela nějak donutit, aby začal platit, a to i v případě, kdy se nebudeme rozvádět?

Ano, můžete zcela určitě požádat o určení výživného na děti, a to i v případě, kdy jste manželi, a neprobíhá žádné rozvodové řízení. Otec v podstatě opustil společnou domácnost, a tím mu vzniká vyživovací povinnost na děti. Další možností je zvážení, zda by zde byl nárok i na výživné na vás jako na manželku. Pokud má manžel vyšší příjem než vy, ničím vám nepřispívá, pak máte právo na polovinu společných příjmů, tedy příjmů, které máte vy s manželem dohromady.

Věc se tak řeší podáním návrhu na určení výživného na nezletilé děti, resp. také návrhem na určení výživného na manželku.

14) Bránění ve styku otce s dítětem ze strany matky

S manželkou jsme se při rozvodu dohodli na tom, že mi bude dítě půjčovat každý druhý víkend od pátku do neděle. Bohužel jsme se ještě neshodli na rozdělení majetku ve společném jmění manželů, a tak mi začala matka ve styku s dítětem bránit. Stále se vymlouvá, že je dítě nemocné nebo že jedou v daný termín pryč. Cítím, že už se s dítětem stále více odcizujeme, a už jsem ho dva měsíce neviděl. Co mohu dělat? Mám požádat o pomoc policii?

„Ano, i tato věc má své řešení. Je jen škoda, že jste se spolehl na slib manželky a termíny styku jste si neupravil už v rámci řízení o svěření dítěte do péče a výchovy matce. Soud by vám v takovém případě určitě vyhověl a již jste mohl mít velkou část problémů vyřešenou,” vysvětluje právník.

„I nyní můžete jako otec podat co nejrychleji návrh na určení styku otce s nezletilým dítětem. Nejčastější úpravou termínů styku – každý lichý či sudý víkend od pátku odpoledne do neděle například do dvou hodin. Záleží samozřejmě také na věku dítěte. V současné době bych věc jiným způsobem neřešil. Policie vám určitě nepomůže, protože vám chybí právě daný rozsudek, abyste mohl své konkrétní právo uplatnit. Až budete mít k dispozici rozsudek o určení styku otce s dítětem, bude tento vykonatelný, a to případně i exekučně,” uzavírá právník.

15) Rozvod s cizincem

Chci se rozvést s manželem, který je občanem cizího státu. Manželství jsme uzavírali v cizině. Nyní jsme však v poslední době žili v České republice. Kde mohu podat žádost o rozvod? Může to být i v České republice?

Ano, pokud žijete vy v České republice a jste občankou České republiky, máte právo podat návrh na rozvod v naší zemi. To platí tím spíše, že jste měli s manželem i poslední společné bydliště v České republice. Místně příslušným bude soud, v jehož obvodu jste měli své poslední společné bydliště, pokud ho stále jeden z vás užívá. Jinak může být příslušným soudem i soud, v jehož obvodu trvale žijete, pokud je manžel již v zahraničí.

Zdroj: Novinky.cz, 19.5.2014