Který zákon umožňuje nahlížení a kopie ze zdravotní dokumentace pacienta?
- Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů)
- Kategorie: Zdravotnictví, drogy, hygiena
- Zveřejněno: 27. prosinec 2013
Vím, že jako pacient mám právo nahlížet do své zdravotní dokumentace a žádat srozumitelná vysvětlení týkající se diagnózy, metod léčby, prognózy a dosažených výsledků. Je toto právo nějak omezené v čase? Mohu žádat o tyto informace i zpětně, např. po třech letech? Mohu trvat na písemném sdělení?
Který zákon se tomuto věnuje? Můžu uplatňovat toto právo i vůči psychoterapii poskytované nezdravotnickým zařízením jako je regionální poradna pro rodinu? Václav
ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Zpětná žádost o informace o zdravotním stavu, resp. navrženém individuálním léčebném plánu:
Dle § 31/1 zákona o zdravotních službách je poskytovatel zdravotních služeb povinen:
a/ zajistit, aby byl pacient srozumitelným způsobem v dostatečném rozsahu informován o svém zdravotním stavu a o navrženém individuálním léčebném postupu a všech jeho změnách (přičemž rozsah této informace je stanoven v § 31/2 zákona o zdravotních službách),
b/ umožnit pacientovi klást doplňující otázky vztahující se k jeho zdravotnímu stavu a navrhovaným zdravotním službám, které musí být srozumitelně zodpovězeny.
Ze shora citovaného ustanovení (jakož i z § 31/2 zákona o zdravotních službách, který stanoví, že informace o zdravotním stavu je pacientovi sdělena při přijetí do péče a dále vždy, je-li to s ohledem na poskytované zdravotní služby nebo zdravotní stav pacienta účelné) lze dovodit, že informační povinnost poskytovatele zdravotních služeb (resp. příslušného zdravotnického pracovníka) se vztahuje toliko na aktuální zdravotní stav pacienta a na aktuálně navrhovaný individuální léčebný plán. Nelze dospět k závěru, že by se měla informační (resp. poučovací) povinnost poskytovatele zdravotních služeb na vyžádání pacienta přeměnit v rekapitulační povinnost, ukládající poskytovateli zdravotních služeb referovat pacientovi o jeho historickém zdravotním stavu, resp. o jím v minulosti podstoupeném léčebném procesu.
Získání informací o poskytnutých zdravotních službách je pacientovi samozřejmě zaručeno jeho oprávněním k nahlížení do zdravotnické dokumentace, popř. pořizování výpisů a kopií z ní (§ 65 a násl. zákona o zdravotních službách); pro získání odborného názoru na poskytnuté zdravotní služby je možné využít konzultační službu dle § 2/2 písm. b) a § 28/3 písm. c) zákona o zdravotních službách (vyloučit nelze ani kontaktování soudního znalce).
2/ Písemné sdělení:
Jak vyplývá z odpovědi pod bodem 1/, není možné žádat po poskytovateli zdravotních služeb informaci o historickém zdravotním stavu pacienta, resp. jím absolvované léčbě, písemná forma tohoto sdělení je proto bezpředmětná.
3/ Právní úprava:
Jak je již výše uvedeno, upravuje tuto oblast zákon č. 372/2011 Sb. , o zdravotních službách, v platném znění.
4/ Vztažitelnost práv pacienta na nezdravotnická zařízení:
V této souvislosti je nutné si uvědomit, že veškerá práva pacienta dle zákona o zdravotních službách (§ 28/2 a 3 a např. též § 34 zákona o zdravotních službách) se týkají pouze poskytovatelů zdravotních služeb, tedy osob, které získaly oprávnění k poskytování zdravotních služeb (ve smyslu § 2/1 a 2 zákona o zdravotních službách). Povinnosti poskytovatelů zdravotních služeb proto není v žádném případě možné vztáhnout na subjekty od nich odlišné.
Poskytuje-li však Vámi zmiňovaná regionální poradna pro rodinu sociální služby ve smyslu zákona o sociálních službách (zákon č. 108/2006 Sb. , v platném znění), bylo by možné tuto poradnu požádat o nahlédnutí do písemných individuálních záznamů o průběhu poskytování sociální služby (které je poskytovatel sociálních služeb povinen vést dle § 88 písm. f) zákona o sociálních službách), o povinnosti poskytovatele sociálních služeb k rekapitulaci poskytnutých sociálních služeb však rovněž nelze hovořit.