Může nemocnice odmítnout péči o pacienta proti jeho vůli
- Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů)
- Kategorie: Zdravotnictví, drogy, hygiena
- Zveřejněno: 21. červenec 2014
04/2014 jsem byla hospitalizovaná v jedné pražské nemoci s diagnózou "akutní zánět slinivky břišní"; popravdě řečeno jsem těžká alkoholička, mám kvůli alkoholu poničené zdraví, jsem v 25 letech v ČID. Lékaři mi nabízeli a přemlouvali k protialkoholnímu léčení, které já odmítala.
Lékařka řekla, že pokud budu pít, tak umřu (odmítám přestat pít) a že jsem tam měsíc byla k ničemu a že pokud se to stane znova, tak už mě léčit nebudou, že to ze zákona není jejich povinnost. Je to pravda? Že mě nechají umřít nebo budu muset na placenou soukromou kliniku? Na zdravotním pojištění nemám dluhy. Děkuji, Zuzka
ODPOVĚĎ:
Na úvod své odpovědi připomínám, že pacient má v zásadě právo zvolit si (dle vlastního rozhodnutí) poskytovatele zdravotních služeb oprávněného k poskytnutí těch zdravotních služeb, které odpovídají zdravotním potřebám pacienta, a zdravotnické zařízení (§ 28/3 písm. b) zákona o zdravotních službách). De facto stejné oprávnění je pak pacientovi přiznáno v § 11/1 písm. b) zákona o veřejném zdravotním pojištění (a to jako pojištěnci zdravotní pojišťovny), dle něhož má právo na výběr poskytovatele zdravotních služeb, který je ve smluvním vztahu k příslušné zdravotní pojišťovně, a na výběr zdravotnického zařízení tohoto poskytovatele.
Situace, kdy je pacientem zvolený poskytovatel zdravotních služeb oprávněn odmítnout poskytování zdravotní péče, jsou v § 48 zákona o zdravotních službách rozděleny do dvou skupin:
1/ Odmítnutí převzetí pacienta do péče:
Dle § 48/1 zákona o zdravotních službách je poskytovatel zdravotních služeb oprávněn odmítnout přijetí pacienta do péče, pokud:
a/ by přijetím tohoto pacienta bylo překročeno únosné pracovní zatížení nebo jeho přijetí brání provozní důvody, personální zabezpečení nebo technické a věcné vybavení zdravotnického zařízení; překročením únosného pracovního zatížení se rozumí stav, kdy by zajištěním zdravotních služeb o tohoto pacienta došlo ke snížení úrovně kvality a bezpečnosti zdravotních služeb poskytovaných pacientům již přijatým,
b/ by vzdálenost místa pobytu pacienta neumožňovala v případě poskytování zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství a praktické lékařství pro děti a dorost výkon návštěvní služby, nebo
c/ není pojištěncem zdravotní pojišťovny, se kterou má poskytovatel zdravotních služeb uzavřenu smlouvu podle zákona o veřejném zdravotním pojištění.
2/ Ukončení péče o pacienta:
Dle § 48 /2 zákona o zdravotních službách je poskytovatel zdravotních služeb oprávněn ukončit péči o pacienta v případě, že:
a/ prokazatelně předá pacienta s jeho souhlasem do péče jiného poskytovatele zdravotních služeb,
b/ pominou důvody pro poskytování zdravotních služeb,
c/ pacient vysloví nesouhlas s poskytováním veškerých zdravotních služeb,
d/ pacient závažným způsobem omezuje práva ostatních pacientů, úmyslně a soustavně nedodržuje navržený individuální léčebný postup, pokud s poskytováním zdravotních služeb vyslovil souhlas, nebo se neřídí vnitřním řádem a jeho chování není způsobeno zdravotním stavem,
e/ přestal poskytovat součinnost nezbytnou pro další poskytování zdravotních služeb; to neplatí, jestliže neposkytování součinnosti souvisí se zdravotním stavem pacienta.
Dle § 48/3 zákona o zdravotních službách však nesmí poskytovatel zdravotních služeb nikdy odmítnout přijetí pacienta do péče (ad 1/ výše) nebo ukončit péči o něj (ad 2/ výše), jde-li o pacienta, kterému je třeba poskytnout neodkladnou péči, resp. mohlo-li by nepřijetím do péče či ukončením péče dojít k bezprostřednímu ohrožení života či zdraví takového pacienta.
Sama skutečnost, že odmítáte protialkoholní léčbu tak nemůže být důvodem pro Vaše nepřijetí k hospitalizaci či nepřijetí k poskytnutí ambulantní zdravotní péče (jak vyplývá z výčtu ad 1/ výše). V případě větších zdravotnických zařízení pak nepřichází příliš v úvahu ani využití „kapacitního důvodu“ dle bodu 1/ písm. a/ výše.
Budou-li Vám v budoucnu poskytovány další zdravotní služby, je vhodné dále vědět, že pacient je dle § 41/1 písm. a), d) a e) zákona o zdravotních službách povinen:
- dodržovat navržený individuální léčebný postup (ve smyslu § 3/3 zákona o zdravotních službách), který mimo jiné zahrnuje i nezbytnou úpravu životního stylu (např. tedy omezení požívání alkoholu), obdobná povinnost je pak pacientovi (jako pojištěnci zdravotní pojišťovny) stanovena také v § 12 písm. d) a f) zákona o veřejném zdravotním pojištění,
- pravdivě informovat ošetřujícího zdravotnického pracovníka o dosavadním vývoji zdravotního stavu, včetně informací o infekčních nemocech, o zdravotních službách poskytovaných jinými poskytovateli, o užívání léčivých přípravků, včetně užívání návykových látek, a dalších skutečnostech podstatných pro poskytování zdravotních služeb,
- nepožívat během hospitalizace alkohol nebo jiné návykové látky a podrobit se na základě rozhodnutí ošetřujícího lékaře v odůvodněných případech vyšetřením za účelem prokázání, zda je nebo není pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek.