Předání zdravotní dokumentace pacientovi při přechodu k jinému lékaři - je to správný postup?
- Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů)
- Kategorie: Zdravotnictví, drogy, hygiena
- Zveřejněno: 31. červenec 2015
Zavedenou praxí při změně registrujícího praktického lékaře anebo při přechodu pacienta od praktického lékaře pro děti a dorost k praktickému lékaři pro dospělé je, že stávající lékař předá originál zdravotnické dokumentace prostřednictvím pacienta nově zvolenému lékaři. Tento postup někdy vyžadují i samotní pacienti. Je tento postup správný?
ODPOVĚĎ:
Tento postup rozhodně správný není. Originál zdravotnické dokumentace musí zůstat podle Přílohy č. 3 vyhlášky č. 98/2012 Sb. , o zdravotnické dokumentaci, u původního lékaře primární péče archivován nejméně po dobu 10 let od změny lékaře. Nově zvolenému lékaři na základě jeho žádosti (stačí zaslat na výměnném poukazu či lékařské zprávě např. „Nová registrace zde, prosím o výpis z dokumentace“) poskytne původní lékař toliko výpis nebo kopii dokumentace a originál si ponechá. Původní lékař tento výkon vykáže zdravotní pojišťovně jako výkon „podrobný výpis z dokumentace“ a zaplatí mu ho právě pojišťovna. Tato komunikace by měla probíhat přímo mezi lékaři. Důrazně tedy před vámi popsanou nežádoucí praxí varujeme, a to nejen z důvodu, že odevzdáním originálu dokumentace je porušována vyhláška o zdravotnické dokumentaci, ale
také z forenzních důvodů. Lékař totiž nemůže vyloučit, že i s odstupem času proti němu pacient zahájí právní kroky např. pro domnělé
pochybení v léčbě, a lékaři bude následně scházet zásadní důkaz pro jeho obhajobu. Pacient má nezávisle na tomto postupu podle § 66 zákona č. 372/2011 Sb. , o zdravotních službách, nárok na výpis nebo kopii své zdravotnické dokumentace pro libovolné vlastní potřeby, a to do 30 dnů od podání žádosti lékaři, avšak v tomto případě již oproti úhradě nákladů na pořízení kopií. Originál dokumentace ani v tomto případě stávající
lékař pacientovi nevydává ani nezapůjčuje, umožní mu na žádost jen nahlédnutí v přítomnosti zdravotníka.
K tématu ještě doplňujeme, že jediným případem, kdy je lékař povinen zapůjčit originál zdravotnické dokumentace, je, požádá-li o toto zapůjčení lékař posudkové komise České správy sociálního zabezpečení nebo Ministerstva práce a sociálních věcí – viz § 16 odst. 2 písm. b) zákona č. 582/1991 Sb. , o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Žádný jiný orgán tuto pravomoc nemá, dokonce ani pověření pracovníci orgánů
vyjmenovaných v § 65 odst. 2 zákona o zdravotních službách (pověření pracovníci krajského úřadu, zdravotní pojišťovny, SÚKL, kanceláře ombudsmana, soudní znalci ad.). Těmto osobám lze po splnění zákonných podmínek poskytnout opět jen kopii, pokud by se dožadovaly originálu, ten nelze zapůjčit, nýbrž je možné oprávněnou osobu vyzvat, aby do originálu dokumentace nahlédla v přítomnosti zdravotnického pracovníka přímo
v daném zdravotnickém zařízení.