Nejasná příčina smrti - musí lékař nemocnice nařídit pitvu?
- Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů)
- Kategorie: Zdravotnictví, drogy, hygiena
- Zveřejněno: 30. červenec 2016
Ráda bych Vás požádala o ozřejmění pitevního zákona, který 2014 díky novelizaci občanského zákoníku měnil podobu. Nejsem si jista, jak je to s povinností provést zdravotní pitvu - definice hovoří krom jiného o smrti neočekávané (je jí taková smrt, která nebyla důsledkem těžkého, např. onkologického onemocnění s nepříznivou prognózou nebo jak se tento fakt posuzuje? ).
Také o tom, že k ní může dojít nejen mimo zdravotnické zařízení, ale i v něm - pokud tedy nebyla stanovena příčina úmrtí. Táži se konkrétně na případ pacientky, kdy mi lékař nebyl schopen sdělit příčinu smrti mé maminky, byla známa jen širokokomplexní tachykardie se zástavou srdce (EKG - další vyšetření neprovedena), bez kardiální anamnézy, 68-letá pacientka zemřela 2h po přijetí na hospitalizaci, záchranná služba uvedla ve své zprávě dušnost v předešlý večer). Na mé přání kardiolog vypsal návrh provést pitvu, avšak patologicko - anatomickou, který mi nedal podepsat a ta nebyla patologickým oddělením schválena. Už se nikdy nedozvím, proč. Měla být provedena pitva zdravotní místo patologicko - anatomické? Moc Vám děkuji za odpověď, Darja
ODPOVĚĎ:
Rozdíl mezi patologicko-anatomickými a zdravotními pitvami je vymezen v § 88/1 písm. a) a b) zákona o zdravotních službách, dle něhož platí, že:
- patologicko-anatomické pitvy se provádějí za účelem zjištění základní nemoci a dalších nemocí, komplikací zjištěných nemocí a k ověření klinické diagnózy a léčebného postupu u osob zemřelých ve zdravotnickém zařízení smrtí z chorobných příčin,
- zdravotní pitvy se provádějí za účelem zjištění příčiny smrti a objasnění dalších ze zdravotního hlediska závažných okolností a mechanismu úmrtí u osob, které zemřely mimo zdravotnické zařízení nebo v něm náhlým, neočekávaným nebo násilným úmrtím, včetně sebevraždy.
Patologicko-anatomická pitva musí být provedena:
a/ u žen, které zemřely v souvislosti s těhotenstvím, porodem, potratem, umělým přerušením těhotenství nebo v šestinedělí,
b/ u plodů z uměle přerušených těhotenství provedených z důvodů genetické indikace nebo indikace vrozené vývojové vady plodu,
c/ u dětí mrtvě narozených a u dětí zemřelých do 18 let věku,
d/ u pacientů, kteří zemřeli při operaci, při nechirurgickém intervenčním výkonu, v souvislosti s komplikací navazující na operaci nebo nechirurgický intervenční výkon nebo při úvodu do anestézie,
e/ jestliže byl z těla zemřelého proveden odběr orgánu pro účely transplantací, tkání nebo buněk pro použití u člověka nebo odebrána část těla pro výzkum nebo k výukovým účelům; v případech, kdy transplantační zákon stanoví provádění pitev jinak, postupuje se podle transplantačního zákona,
f/ v případě, že k úmrtí došlo v souvislosti se závažnou nežádoucí příhodou při klinickém hodnocení humánního léčivého přípravku nebo s nežádoucí příhodou při klinických zkouškách zdravotnického prostředku nebo v souvislosti s ověřováním nových poznatků použitím metod, které dosud nebyly v klinické praxi na živém člověku zavedeny, nebo v případě podezření na tyto skutečnosti,
g/ v případě podezření, že k úmrtí došlo v souvislosti s odběrem orgánu za účelem transplantace nebo tkání nebo buněk pro použití u člověka
(jak vyplývá z § 88/2 zákona o zdravotních službách).
Zdravotní pitva musí být provedena:
a/ při náhlých a neočekávaných úmrtích, jestliže při prohlídce těla zemřelého nebylo možno jednoznačně zjistit příčinu smrti,
b/ při všech násilných úmrtích včetně sebevraždy,
c/ při podezření, že úmrtí může být v příčinné souvislosti s nesprávným postupem při poskytování zdravotních služeb, které vyslovil zdravotnický pracovník zúčastněný na poskytování zdravotních služeb, lékař, který provedl prohlídku těla zemřelého, nebo osoba blízká zemřelému,
d/ při podezření, že úmrtí mohlo být způsobeno v souvislosti se zneužíváním návykových látek,
e/ u osob, které zemřely ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence
(jak vyplývá z § 88/3 zákona o zdravotních službách).
Bez důkladné znalosti zdravotního stavu Vaší matky, resp. bez prostudování zdravotnické dokumentace vedené o Vaší matce, se nelze k ne/správnosti indikace patologicko-anatomické pitvy namísto pitvy zdravotní vyjádřit. Toto posouzení by ostatně spíše než právník provedl lékař.
Je však pravdou, že dle Vašeho popisu skutkového stavu se zdá být provedení zdravotní pitvy jako povinné, neboť Vaše matka zemřela ve zdravotnickém zařízení náhle (bezprostředně po své hospitalizaci), přičemž při prohlídce jejího těla nebyla lékařem stanovena příčina smrti. V takovém případě by měl být aplikován § 88/3 písm. a) zákona o zdravotních službách a povinně provedena zdravotní pitva.
Mírně nad rámec dotazu dodávám, že v případě Vaší matky nebyly splněny podmínky pro neprovedení zdravotní pitvy (jak jsou vymezeny v § 89/3 a 5 písm. b) zákona o zdravotních službách), tzn. že poskytovatel zdravotních služeb neměl na výběr, zda zdravotní pitvu provést či nikoli, nýbrž byl povinen zdravotní pitvu provést.
V současné chvíli můžete nahlédnout do zdravotnické dokumentace Vaší matky (ve smyslu § 33/4 zákona o zdravotních službách) a ověřit, zda tam skutečně není uvedena příčina smrti Vaší matky. Pokud nikoli, přičemž zdravotní pitva nebyla provedena, můžete na tento postup poskytovatele zdravotních služeb podat stížnost, a to přímo k tomuto poskytovateli zdravotních služeb (dle § 93 a násl. zákona o zdravotních službách).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 372/2011 Sb. , o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/