Lékař porodník domů k pacientce - může to požadovat?

ODPOVĚĎ:
Nejprve se budeme zabývat otázkou poskytování zdravotní péče v jiném prostředí. Poskytovat zdravotní služby v České republice může v souladu se zákonem o zdravotních službách fyzická nebo právnická osoba pouze tehdy, pokud má platné oprávnění k poskytování zdravotních služeb vydané příslušným krajským úřadem (dříve registrace nestátního zdravotnického zařízení). Bez tohoto oprávnění poskytovat zdravotní služby nelze.
Vedení porodu je jistě zdravotní službou. Zdravotní služby může poskytnout pouze poskytovatel zdravotních služeb s platným oprávněním, jinak by
mohla být naplněna skutková podstata trestného činu neoprávněné podnikání tak, jak ji upravuje trestní zákoník.
Poskytovatel zdravotních služeb má mimo jiné povinnost zajistit dostatečné personální, věcné a technické vybavení v souladu se zákonem o  dravotních službách. Bližší právní úpravu požadavků na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb nalezneme ve vyhlášce č. 99/2012 Sb. Požadavky na věcné a technické vybavení pak nalezneme ve vyhlášce č. 92/2012 Sb. Poskytnutí zdravotních služeb bez náležitého věcného, technického a personálního vybavení by bylo v rozporu s platnými právními předpisy.
Vyhláška o požadavcích na personální zabezpečení zdravotních služeb jako personální minimum vyžaduje, aby při vedení fyziologického porodu
na pracovišti byly přítomny vždy dva nelékařští zdravotničtí pracovníci, a to dvě porodní asistentky, z nichž alespoň jedna je způsobilá k výkonu povolání bez odborného dohledu, nebo jedna porodní asistentka a jedna dětská sestra (dětská sestra pro intenzivní péči), nebo jedna
porodní asistentka a sestra pro intenzivní péči. Gynekolog a porodník musí být dostupný do 5 minut. Tolik tedy k minimálnímu personálnímu zabezpečení fyziologického porodu.
Personální vybavení porodníhosálu je pak upraveno ve vyhlášce o požadavcích na personální vybavení v příloze 3 části 15. Zdravotní péče na porodním sále musí být zajištěna gynekologem a porodníkem a porodní asistentkou, která je způsobilá k výkonu povolání bez odborného dohledu. Při výkonech prováděných v celkové nebo regionální anestezii, analgosedaci nebo monitorované anesteziologické péči musí být personální
zabezpečení zajištěno navíc anesteziologem, plně erudovanou porodní asistentkou pro perioperační péči nebo sestrou pro perioperační péči a porodní asistentkou pro intenzivní péči nebo sestrou pro intenzivní péči způsobilou k výkonu povolání bez odborného dohledu. Platné právní předpisy tedy výslovně rozlišují požadavky na minimální personální vybavení potřebné k vedení fyziologického porodu, vybavení porodního sálu a vybavení porodního sálu, pokud je poskytována i péče anesteziologická. Vždy se jedná o nejméně dva zdravotnické pracovníky, lékař musí být u fyziologického porodu dostupný nejpozději do 5 minut.
Další nezbytnou podmínkou poskytování zdravotních služeb je adekvátní věcné a technické vybavení. K otázce věcného a technického vybavení bych
ráda uvedla příklad některých požadavků na vybavení porodního sálu: např. kardiotokograf, sonograf, stolky na nástroje, anesteziologický
přístroj, monitor vitálních funkcí a další. Vybavení novorozeneckého boxu na porodním sále: vyhřívané resuscitační lůžko, laryngoskop,
instrumentárium pro kanylaci pupečníkové žíly, přístroj pro resuscitaci novorozence s definovanými hodnotami inspiračních tlaků nebo novorozenecký samorozpínací vak s maskou, pulzní oxymetr atd.
Z uvedených požadavků na věcné technické i personální vybavení vidíme, že domácí prostředí nemůže splnit požadavky, které jsou platnými
právními předpisy kladeny na prostory poskytovatele zdravotních služeb v oboru gynekologie a porodnictví. Vedení porodu v domácím prostředí poskytovatelem zdravotních služeb není možné, protože poskytovat zdravotní služby v oboru gynekologie a porodnictví v bytě, rodinném domě či dokonce někde v přírodě není v souladu s platnými právními předpisy. Odlišné je postavení budoucí matky jako pacienta. Budoucí matka má samozřejmě právo, stejně jako ostatní pacienti, aby jí byly v souladu s § 34 zákona o zdravotních službách poskytovány pouze zdravotní služby,
s nimiž vysloví souhlas. Také hospitalizována může být pouze tehdy, bude-li souhlasit. Mezi výjimky, kdy souhlasit nemusí, a přesto bude péče poskytnuta, patří poskytování neodkladné péče pacientovi (tedy i rodičce), jehož zdravotní stav neumožní v dané chvíli vyslovit souhlas.
Na počátku porodu však obvykle nic nebrání rodičce rozhodnout o výběru poskytovatele zdravotních služeb či se rozhodnout pro neposkytnutí péče.
S porodem stále úzce souvisí i ošetření novorozence či matky po porodu nebo během vzniklých komplikací.

Zastavme se tedy u situací, kdy zdravotní stav matky nebo dítěte vyžaduje neodkladnou péči. V souladu s ustanovením § 38 odst. 1 písm. c) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, v platném znění, lze pacienta bez souhlasu hospitalizovat, jestliže jeho zdravotní stav vyžaduje poskytnutí neodkladné péče a zároveň neumožňuje, aby vyslovil souhlas. Nezletilého pacienta či pacienta s omezenou svéprávností lze bez souhlasu zákonného zástupce nebo opatrovníka v souladu s ustanovením § 38 odst. 2 zákona o zdravotních službách hospitalizovat též v případě, jde-li o podezření na týrání, zneužívání nebo zanedbávání. V souladu s ustanovením § 38 odst. 4 a 5 zákona o zdravotních službách lze nezletilému pacientovi nebo pacientovi s omezenou svéprávností bez souhlasu poskytnout neodkladnou péči tehdy, pokud by v důsledku
neléčení došlo se vší pravděpodobností k vážnému poškození zdraví pacienta nebo k ohrožení života. Nezletilému pacientovi nebo pacientovi
s omezenou svéprávností lze poskytnout neodkladnou péči bez souhlasu zákonného zástupce i v případě, že je u něj podezření na týrání, zneužívání nebo zanedbávání.
Neodkladnou péči může zdravotnický pracovník poskytnout i bez souhlasu matky, pokud její stav vyžaduje poskytnutí této péče a zároveň
její zdravotní stav neumožňuje, aby vyslovila souhlas s péčí. Neodkladnou péči novorozenci nezbytnou k záchraně života nebo zamezení vážného poškození zdraví je nutno poskytnout i proti vůli rodičů, zákonných zástupců. Rozhodne-li tedy lékař o poskytnutí neodkladné péče novorozenci v terénu nebo ve zdravotnickém zařízení, ať již bude důvodem krevní ztráta při porodu, podchlazení, či jakákoli tíseň novorozence, ohrožující
jeho život či zdraví, postupuje plně v souladu s platnými právními předpisy. Budoucí matka má právo rozhodnout se, že během porodu nevyhledá péči zdravotníka a ani nebude hospitalizována. I toto právo však má své zákonné limity. Zcela jiná je otázka povinností zdravotníka a nároků na
kvalitu poskytované péče. Také povinnosti zdravotnického pracovníka ve vztahu k neodkladné péči o novorozence jsou v právních předpisech jasně vymezeny.

Mgr. MUDr. Dita Mlynářová