Kdy musí dětský lékař poskytnout informace OSPOD o rodičích dítěte

ODPOVĚĎ:
Žádá-li vás o informace orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) v rámci své zákonné působnosti, platí následující pravidla. Podle § 53 odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb. jsou poskytovatelé zdravotních služeb povinni sdělit bezplatně OSPOD požadované údaje za účelem sociálně-právní ochrany dětí. Pojem „sociálně-právní ochrana dětí“ není konkrétně v tomto ustanovení za tímto účelem blíže definován či zúžen na konkrétní situace, tedy lze konstatovat, že jde o veškerou působnost OSPOD v režimu zmíněného zákona. Proto rozhodně nelze zmíněné ustanovení interpretovat tak, že poskytovatel má povinnost sdělit na žádost OSPOD údaje o zdravotním stavu nezletilého pacienta pouze v případě, že zde existuje podezření z týrání či zneužívání tohoto pacienta. Jde i o řadu situaci jiných, nejčastějšími případy bývají dotazy v souvislosti
s rozvodovým řízením rodičů. Požádá-li tedy OSPOD lékaře s odkazem na výše citované ustanovení o informace o nezletilém pacientovi, jde o zákonnou povinnost lékaře
této žádost vyhovět. Není potřeba si k tomuto vyžádat souhlas rodičů, jde o průlom do povinné mlčenlivosti lékaře přímo na základě zákona. Případný souhlas rodičů by tedy byl zbytnou administrativou, stejně tak i případný nesouhlas rodičů s poskytnutím údajů OSPOD by neměl jakoukoliv právní relevanci.
Zaujala náš však i část vašeho dotazu týkající se případných žádostí OSPOD o sdělení informací o rodičích dítěte. Toto je již „tenký led“, na který se může lékař dostat, a je třeba vždy pečlivě zvážit, zda je ošetřující lékař dítěte
povinen něco takového sdělovat, když ve většině případů nejde o sdělení údajů o zdravotním stavu, ale spíše o poskytnutí osobního názoru.
Velmi varujeme před případným neuváženým sdělováním takových informací, které nevycházejí z faktů obsažených ve zdravotnické dokumentaci, ale mají především charakter dojmů, hypotéz a spekulací. Podle našeho názoru k sdělování
takových informací ošetřující lékař nejen není povinen, ale rovněž ani oprávněn. Můžeme v tomto odkázat na užitečný článek členky Čestné rady ČLK MUDr. Lenky Ťoukálkové, který byl publikován v některém z dřívějších vydání Tempus medicorum. Údaje v něm obsažené vycházejí z osobní praxe této lékařky při řešení stížností na členy komory, neboť nešťastných případů, kdy lékař svým vyjádřením pro OSPOD zavdá důvod jednomu z rodičů dítěte k podání stížnosti, je bohužel čím dál více.
Stručně shrnuto v bodech a heslech, zásady, které by měly ovládat komunikaci lékaře s OSPOD, jsou následující:

• Odpovídat stylem „i méně je více“.
• Odpovídat pouze na to, na co je lékař tázán.
• Odpovídat pouze na to, co je v kompetenci lékaře.
• Nenechat se tlačit k hodnotícím soudům.
• Nesuplovat rozhodování OSPOD či soudů.
• Nevyjadřovat se, kterému z rodičů je lepší svěřit dítě, jak upravit styk, zda styk s druhým rodičem prospívá, kdo lépe vychovává
• apod.
• Odmítat žádosti o absurdní potvrzení.
• Pracovat pouze s fakty, jejichž podkladem jsou zásadně údaje zaznamenané ve zdravotnické dokumentaci nezletilého pacienta.

Nad rámec vašeho dotazu ještě doplňujeme, že podle § 10 odst. 4 ve spojení s § 6 zákona č. 359/1999 Sb. , v platném znění, je poskytovatel zdravotních služeb, i navzdory své povinné mlčenlivosti, povinen oznámit situace zmíněné právě v § 6 tohoto zákona, pokud tyto skutečnosti trvají po takovou dobu nebo jsou takové intenzity, že nepříznivě ovlivňují vývoj dětí nebo jsou anebo mohou být příčinou nepříznivého vývoje dětí. V některých situacích tedy lékař ani nečeká, až se ho OSPOD dotáže, ale sám má oznamovací povinnost. Stručně a příkladem shrnuto, jsou to zejména okolnosti, které důvodně nasvědčují již zmíněnému týrání či zneužívání dítěte, dále pak např. zanedbávání rodičovské odpovědnosti, zneužívání práv
plynoucích z rodičovské odpovědnosti, trestná činnost páchaná nezletilými dětmi ad. Zásady, kterými by se měl lékař při plnění této signalizační povinnosti vůči OSPOD řídit, jsou však analogicky obdobné jako při zodpovídání dotazů tohoto orgánu. Jak jsme již dříve publikovali, v případě podezření na týrání dítěte však nestačí oznámení OSPOD, ale je dána
oznamovací povinnost podle trestního zákoníku pod trestní sankcí, podle které je nutno tyto případy vždy neprodleně oznámit Policii ČR nebo státnímu zastupitelství. V případě týrání dítěte tedy oznámení OSPOD nestačí a o oznámení policii nebo státnímu zastupitelství je vhodné mít písemný doklad.

Mgr. Bc. Miloš Máca, právník-specialista, právní kancelář ČLK

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:

• Musí dětský lékař sdělit informace o rodičích dítěte pokud není podezření na trestný čin spáchaný rodičem nebo rodiči?