Počet stránek ve webu: 43.147

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Může na oddělení akutní lůžkové péče ORL pracovat sestra v noci a o víkendech sama bez fyzické přítomnosti lékaře, kdy lékař ORL je k dispozici jen na telefonu? Časová dostupnost dojezdu lékařů je v rozmezí minimálně 10-25 minut? Jakou nese v této situaci sestra právní odpovědnost? Jak se může sestra bránit, aniž by jí bylo vyhrožováno uzavřením oddělení a tudíž ztrátou zaměstnání? Děkuji, Alena.

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:

1/ Samostatná práce sestry na oddělení akutní lůžkové péče:
Tato problematika je upravena vyhláškou o požadavcích na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb. Konkrétně pak dle přílohy č. 3 části I odst. 9 a 10 této vyhlášky platí, že:

a/ zdravotní péče poskytovaná pacientům na lůžkách akutní lůžkové péče standardní musí být v pracovních dnech v době od 16.00 hodin do 7.00 hodin následujícího dne a dále v sobotu, v neděli a ve svátek zabezpečena minimálně:
- lékařem se specializovanou způsobilostí nebo zvláštní odbornou způsobilostí v příslušném oboru,
- lékařem se specializovanou způsobilostí v oboru, který má společný základní kmen s oborem poskytované péče, nebo
- lékařem s odbornou způsobilostí s certifikátem, pokud je zajištěna fyzická přítomnost lékaře uvedeného v předchozích dvou odrážkách do 20 minut, a dále
- zdravotnickými pracovníky způsobilými k výkonu nelékařského zdravotnického povolání v nepřetržitém provozu podle poskytované péče a spektra prováděných výkonů, minimálně však vždy jedním pracovníkem způsobilým k výkonu povolání bez odborného dohledu pro pacienty na 40 lůžkách;

b/ zdravotní péče poskytovaná pacientům na lůžkách akutní lůžkové péče intenzivní je v pracovních dnech v době od 16.00 hodin do 7.00 hodin následujícího dne a dále v sobotu, v neděli a ve svátek zabezpečena minimálně:
- lékařem se způsobilostí podle části II. 2. této přílohy, a to na JIP 1. stupně (nižší intenzivní péče) pro maximálně 18 lůžek, na JIP 2. stupně (vyšší intenzivní péče) maximálně pro 15 lůžek a na JIP 3. stupně (resuscitační péče) maximálně pro 8 lůžek a
- zdravotnickými pracovníky způsobilými k výkonu nelékařského zdravotnického povolání uvedenými v části II bodech 2.1., 2.2., 2.3., 2.4. a 2.5. této přílohy podle jednotlivých stupňů JIP lůžkové intenzivní péče v nepřetržitém provozu.

Zároveň platí, že lékař může poskytovat péči na více odděleních nebo stanicích, maximálně však vždy celkem pro pacienty na 90 lůžkách.

Pakliže ve Vámi popsaném případě není na oddělení akutní lůžkové péče v noci a o víkendu přítomen žádný lékař (přičemž tento lékař současně nepracuje na jiném oddělení či stanici), jeví se tento stav jako rozporný s požadavky platné právní úpravy.

2/ Časová dostupnost dojezdu lékařů:
Vyhláška o požadavcích na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb rozlišuje několik časových dostupností lékařů, a to dle druhu poskytované zdravotní péče. V případě akutní lůžkové péče uvádí tato vyhláška časovou dostupnost lékaře do 20 minut od vyžádání.

Tato časová dostupnost je však vyhláškou stanovena pouze pro případ, kdy je na oddělení akutní lůžkové péče standardní přítomen lékař s odbornou způsobilostí s certifikátem, který si může vyžádat přítomnost lékaře se specializovanou způsobilostí nebo zvláštní odbornou způsobilostí v příslušném oboru, anebo přítomnost lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru, který má společný základní kmen s oborem poskytované péče (ten je pak povinen být fyzicky dostupný do 20 minut od vyžádání).

V jiných případech poskytování zdravotní péče na odděleních akutní lůžkové péče není časová dostupnost přítomnosti lékaře stanovena jednoduše proto, že vyhláška nepředpokládá, že by lékař nebyl na tomto oddělení přítomen.

3/ Právní odpovědnost sestry:
Vámi popsaný (pravděpodobně) závadný stav oddělení akutní lůžkové péče nemá na právní odpovědnost sestry de facto žádný zásadní vliv. Zdravotní sestra odpovídá za odbornou bezvadnost vlastní práce, a to výhradně v mezích jejích odborných kompetencí. Zdravotní sestra tak nemůže být činěna odpovědnou za případnou újmu na pacientově zdraví, způsobenou nikoli včasným poskytnutím péče, zajišťované lékařem. Ve Vámi popsaném případě bude zdravotní sestra odpovídat samozřejmě za včasné přivolání lékaře, jak je to na předmětném oddělení zvykem.

4/ Možnosti obrany:
Poskytovatel zdravotních služeb (zde nemocnice) je (dle § 11/4 zákona o zdravotních službách) povinen zajistit minimální personální obsazenost svých pracovišť, jak to požaduje vyhláška o požadavcích na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb. Zákon o zdravotních službách ve svém § 108/2 počítá s tím, že krajský úřad může svou kontrolu zaměřit rovněž na personální zabezpečení poskytování zdravotních služeb.

Pokud ve Vámi popsaném případě poskytuje předmětná nemocnice zdravotní péči na oddělení akutní lůžkové péče, aniž by byly zajištěny minimální personální požadavky, může to mít významný vliv na další trvání její akreditace. Tento závadný stav by se dále mohl odrazit v úhradě zdravotní péče ze systému veřejného zdravotního pojištění (tzn. že zdravotní pojišťovna by mohla při zjištění tohoto stavu odmítnout nemocnici proplatit určitou část poskytnuté zdravotní péče).

Pakliže však nemocnice naznačila, že jako jediné řešení nastalé situace vnímá uzavření předmětného oddělení, je otázkou, zda má zdravotní sestra vůbec nějakou šanci nastalou situaci řešit.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
vyhláška č. 99/2012 Sb. , o požadavcích na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb
zákon č. 372/2011 Sb. , o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)
 

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:

  • Akutní oddělení bez přítomnosti lékaře (lékař na telefonu) s trvalou přítomností sestry, lékař na telefonu v dojezdové vzdálenosti (ORL) - je to legální a podle zákona?
Nenašli jste odpověď na váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 79 Kč. Odpověď obdržíte do 3 dnů. Poradit se s právníkem.