Zanedbání péče o pacienta (dítě) lékařem v zahraničí, neurolog nerozpoznal epileptické záchvaty na EEG - jak se bránit?

Když jsem se jí zeptala, co na EEG vidí, řekla mi, že tam vidí "trochu" epilepsii, ale že ona není dr. a vše nám řekne paní neuroložka. (Jelikož se jí ale něco nezdálo, natočila si v jeden okamžik kratičké video, kde se dcera zničehonic trochu, ve svých 14 dnech, zvedla.) Paní neuroložka nám večer volala, že dcera je v pořádku a třesy zmizí. Třesy sice zmizely, ale začaly nové záškuby těla, kdy kromě nich, dcera "otáčela" oči nahoru do strany a jazyk se jí "natočil" do strany. Následovala naše druhá návštěva u paní neuroložky, kde poté, co jsem jí videa ukázala, mi opět řekla, že to je v pořádku a jsme jen starší starostliví rodiče. Že to prý bude silnější mooruv reflex. Odpověděla jsem jí, že máme ještě dvě starší dcery a vím, jak moorův reflex vypadá a toto to podle mě není. Navíc když se jí stáčí jazýček do strany. Jelikož nám tedy paní neuroložka vůbec nepomohla, rozhodli jsme se odcestovat do ČR, kde dcera ihned skončila na JIP v nemocnici. Nejprve nám nevěřili, že jsme vůbec v cizině na neurologii byli, protože jsme dceru přivezli v žalostném stavu. Bohužel jsme viděli už jen velké záchvaty a to, že naše dcera "jela" v neustálých záchvatech jsme už bohužel neviděli...Dceru na nějakou dobu "uspali", aby si mozek od permanentních záchvatů odpočinul a začali jí dávat léky. Nyní víme, že má dcerka před sebou max. pár měsíců života, už nás ani nepoznává, přestala zvedat hlavičku, odchází jí sací reflex, ...Nesetkali jsme se ani s pomocí fyzioterapeutky, která byla o našem příchodu k ní informována, ale i tak nám nabídla 1. návštěvu až za 3 týdny. Jelikož manžel pracuje v cizině a dcery zde navštěvují americkou školu, stáli jsme v létě před tzv. Sofiinou volbou. Chtěla jsem zůstat s dcerou v ČR, ale po důkladném zvážení všech pro a proti jsem se nakonec rozhodla, s těžkým srdcem, odjet do ciziny s manželem a dcerami a dcerku jsme svěřili do péče vynikajícího zdravotnického personálu v malém českém městečku, kde je o ní postaráno úžasně, včetně denního cvičení, různých aktivit, ... Často mi posílají fotky a 2x denně voláme, abychom věděli, zda je vše "v pořádku". V podstatě můžu říct, že přibl. týden jsem s rodinou mimo ČR a další týden v s dcerkou. (Od léta neznám nic jiného než cestu z letiště Praha do městečka a zpět). Bohužel vidím, že se celá situace podepisuje psychicky na našich starších dcerách (6 a 10 let), kde jim chybí sestřička, ale i maminka, manžel už také "jede" z posledních sil a já, o mně ani nemluvím...Do toho všeho musím řešit, že primářka genetiky chce po smrti dcerky, aby jí odebrali část jater a dál už ani nevím, protože jsem rozhovor přestala vnímat a snažím se bojovat proti pitvě, která prý musí být provedena na všech dětech po smrti, i když příčinu, proč Valinka zemře, známe...Omlouvám se, že jsem se trochu rozepsala, ale potřebovala bych od Vás vědět, zda máme nějaké šance, když se pustíme do "právní bitvy" s lékařkou (navíc měsíčně nás vše kolem dcerky vychází přibl. na 30.000 Kč). Jsem přesvědčena, že lékařka chybovala, protože 2x nepoznat epilepsii je trochu moc, kor když jsem jí ukazovala dceřiny stavy na několika videích. Je velmi smutné sledovat dítě, jak vám odchází, když ze začátku reagovala na různé podněty, lekala se jako klasické dítě, snažila se odrážet od našich rukou, nemohla zůstat v postýlce sama bez naší přítomnosti a nyní, nyní nereaguje na nic. Je sice pravděpodobné, že stav dcerky by se stejně zhoršoval a nakonec také skončil smrtí, ale dcera by tu s námi byla daleko déle a měli jsme více času se na vše připravit.

ODPOVĚĎ:
Skutečnost, že dotyčná neuroložka se možná dopustila odborného pochybení, sama o sobě k učinění závěru o vzniku její právní odpovědnosti nestačí. Odpovědnost za újmu je vystavěna na třech pilířích:
1/ porušení právní povinnosti (v tomto případě odborné pochybení lékařky),
2/ škodlivý následek (tedy vznik újmy na zdraví),
3/ vztah příčinné souvislosti mezi 1/ a 2/.
Ohledně splnění podmínek ad 2/ a 3/ lze mít určité pochybnosti. V dotazu sama uvádíte, že neblahý vývoj zdravotního stavu Vaší dcery je zapříčiněn jejím onemocněním. Je nejisté, zda by byl vývoj zdravotního stavu Vaší dcery jiný, pokud by dotyčná neuroložka rozpoznala pravý charakter jejího onemocnění včas.
Závěr o tom, zda mohlo, resp. s vysokou pravděpodobností bylo pochybení dotyčné neuroložky (a zda se o odborné pochybení vůbec jednalo) v příčinné souvislosti s nepříznivým vývojem zdravotního stavu Vaší dcery, resp. závěr o tom, zda by včasné rozpoznání pravého charakteru jejího onemocnění mohlo vést k prodloužení jejího života, musí učinit odborník, a to konkrétně znalec.
V tomto ohledu je podstatné, v jaké zemi dotyčná neuroložka působí, resp. jaká jsou v této zemi pravidla pro řešení sporů pacientů a poskytovatelů zdravotní péče (zda si lze na kvalitu této péče například stěžovat, zda a jak zde fungují znalci apod.).
Máte-li v úmyslu nechat zodpovědět otázku, zda se jednalo o odborné pochybení a zda mohlo být v příčinné souvislosti s vývojem zdravotního stavu Vaší dcery, oslovte znalce. Ideálně by mělo samozřejmě jít o znalce ze země, ve které působí dotyčná neuroložka. V úvahu přichází i oslovení znalce z ČR. Seznam znalců v ČR naleznete zde:
http://datalot.justice.cz/justice/repznatl.nsf/$$SearchForm?OpenForm
(přičemž je nutné vyhledat znalce z oboru "zdravotnictví" a odvětví "dětská neurologie").
Mírně nad rámec Vašeho dotazu se stručně vyslovím k problematice pitev dětí, o kterých se v dotazu rovněž zmiňujete. V tomto ohledu je podstatné, o jaký druh pitvy by se mělo jednat.
Dojde-li k úmrtí pacienta při hospitalizaci ve zdravotnickém zařízení, je prováděna patologicko-anatomická pitva (§ 88/1 písm. a) zákona o zdravotních službách). V případě úmrtí dítěte (do 18 let věku) musí být tato pitva provedena vždy (jak je tato povinnost zakotvena v § 88/2 písm. c) zákona o zdravotních službách).
U lidí zemřelých mimo zdravotnické zařízení jsou prováděny zdravotní pitvy (§ 88/1 písm. b) zákona o zdravotních službách). Tyto pitvy musí být provedeny vždy, jedná-li se o náhlá a neočekávaná úmrtí, jestliže při prohlídce těla zemřelého nedošlo ke stanovení příčiny smrti nebo nebyla příčina smrti dostatečně objasněna (§ 88/3 písm. a) zákona o zdravotních službách).
Z výše uvedených pravidel však existují výjimky, které jsou zakotveny v § 88a zákona o zdravotních službách.
V případě patologicko-anatomické pitvy dítěte nemusí být tato pitva lékařem provádějícím prohlídku těla zemřelého vůbec nařízena, popř. o jejím neprovedení může rozhodnout lékař, který má tuto pitvu provést, a to za splnění podmínky, že:
"... jde o úmrtí, jehož příčina je zřejmá, a zemřelý pacient za svého života vyslovil prokazatelný nesouhlas s provedením pitvy nebo zákonný zástupce ... zemřelého pacienta ... požádali o neprovedení pitvy."
(jak to vyplývá z § 88a/1 a 2 zákona o zdravotních službách).
Pokud by se mělo jednat o zdravotní pitvu dle § 88/3 písm. a) zákona o zdravotních službách, může o jejím neprovedení rozhodnout toliko lékař provádějící pitvu, a to pouze tehdy, pokud:
"... při dodatečně provedeném odborném posouzení je příčina úmrtí zřejmá ..."
(jak to vyplývá z § 88a/2 písm. b) zákona o zdravotních službách).
Rozhodnete-li se vyslovit písemný nesouhlas, je zapotřebí, aby byl učiněn analogicky dle § 81/5 zákona o zdravotních službách.
____________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 372/2011 Sb. , o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)