Znalecké posudky ceny, ocenění stejné nemovitosti se zásadně liší - jak postupovat, který posudek je věrohodný?

Tudíž ji nechci její požadovanou cenu vyplatit. Sestra to chce řešit soudní cestou, chci se zeptat:
1) Kolik budou přibližně stát soudní výlohy? za jak dlouho asi soud bude? a zda to bude platit strana, která podává žalobu, nebo se to rozdělí rovným dílem?
2) Když sestra po celou dobu spoluvlastnictví se o nemovitost nestarala (uklízení sněhu, sekání trávy, péče o nemovitost atd.) vše jsem obstarávala já a má rodina i veškeré finance jsem platila, jak za údržbu, tak i veškeré náklady na chod nemovitosti (elektrika, plyn.), jak k tomu bude přistupovat soud.
3) Chci si nechat vyhotovit další posudek, který bude hlavně zaměřený na podrobný technický stav nemovitosti, protože nemovitost má více jak 112 let a nachází se v ní plíseň z důvodu velké vlhkosti (což u sestřina posudku nebylo takřka vůbec zohledněno). Znalec mi říkal, že si svůj posudek u soudu dokáže určitě obhájit. Jak na toto přihlíží soud? soud si pravděpodobně nechá vyhotovit svůj posudek, jak se potom na tyto posudky soud dívá (třeba kdyby byly v ceně znatelně rozdílné)?
4) Vhci sestru vyplatit, část peněz mám a na zbytek si chci vzít hypotéku, jenže dokud nemovitost nemám ve svém vlastnictví, tak mi ji nedají. Může soud přistoupit třeba na splátkový kalendář, nebo počkat až hypotéku vyřídím? Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Níže vkládám odpovědi na Vaše otázky:
1) Dle nového nálezu Ústavního soudu by se neměla žádné straně přiznávat náhrada nákladů a řízení má být považováno za tzv. judicium duplex, tedy, že jej může zahájit kterýkoliv budoucí účastník řízení a jejich postavení bez ohledu na označení žalobce/žalovaný je prakticky totožné. Soud dovodil výjimky, kdy lze právo na náhradu nákladů v  odůvodněných případech některému z  účastníků přiznat podle  § 142 odst. 3  občanského soudního řádu, „např. v  případě šikanózního výkonu práva, obstrukčního chování spoluvlastníka či nezájmu o  konstruktivní vyřešení věci. Při posuzování by pak měly soudy přihlížet zejména k  tomu, jaké bylo procesní chování a  stanoviska jednotlivých účastníků v  průběhu řízení či jaké bylo jejich jednání před zahájením řízení při snaze o  zrušení spoluvlastnictví dohodou. V  takovém případě ovšem musí soud přesvědčivě vyložit, proč je (výjimečně) namístě danému spoluvlastníku uložit povinnost hradit náklady řízení jinému spoluvlastníkovi. “
2) Pokud jde osobní výkon prací na společné nemovitosti, pak tuto skutečnost soud nijak nezohlední při stanovení výše přiměřené náhrady (není reální osobní práci finančně ocenit). Zohledňoval by je pouze v případě, že by mezi spoluvlastníky byl spor o to, komu má nemovitost připadnout. Pokud jde o investice do nemovitosti (opravy a úpravy), pak je nutné v žalobě či v řízení samotném navrhnout tzv. vypořádání spoluvlastnictví v širším smyslu dle § 1148 občanského zákoníku, kdy soud samostatným výrokem případně přizná náhradu těchto investic v poloviční výši. Investice je však nutné prokázat (faktury za nákup materiálu apod.). Pokud jde o náklady za energie, pak Vám doporučuji písemně vyzvat sestru (nejlépe doporučeně s dodejkou) k úhradě poměrné částky do stanoveného data. Tím vznikne pohledávka vůči sestře, kterou pak můžete také zahrnou do návrhu na „širší vypořádání“.
3) Pokud je mezi stranami spor o hodnotu nemovitosti (společné věci), pak si zpravidla soud nechá vypracovat tzv. revizní posudek, z něhož poté vychází při stanovení výše přiměřené náhrady (§ 1147 obč. zák.)
4) Soud může rozhodnout o přikázání nemovitosti Vám i v případě, že část peněžité náhrady bude uhrazena z hypotéky. Soudu je však nutné v řízení předložit již závazné dokumenty z banky, které prokazují připravenosti banky poskytnout Vám úvěr, tedy ideálně již podepsanou smlouvu o úvěru. Banky běžně poskytují hypoteční úvěry právě za účelem vyplacení spoluvlastníka nemovitosti, čili již s tímto záměrem půjdete žádat o úvěr. Vypůjčenou částku pak banka samozřejmě uvolní až po předložení výpisu z katastru nemovitostí, z nějž je patrné, že jste výlučnou vlastnictví nemovitosti, tj. až po pravomocném skončení soudního řízení. Je třeba tedy vše s bankou předjednat již v průběhu soudního řízení a soud o tomto Vašem záměru samozřejmě průběžně informovat.