Oddlužení, osobní bankrot fyzické osoby, insolvenční řízení - jak probíhá, postup, informace
- Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin)
- Kategorie: Znění, výňatky, definice, texty
- Zveřejněno: 14. únor 2010
Ze statistických informací poslední doby víme, že oddlužení je zatím nejvyužívanějším nástrojem nového insolvenčního zákona. Není to jistě proto, že by to byl nástroj ideální, ale spíše proto, že přináší zcela nový způsob, kterým lze řešit nepodnikatelský úpadek. A snad právě pro onu novost přináší oddlužení nemalé množství otázek, jejichž zodpovězení je pro snadné fungování nové regulace potřebné. Tato stránka nabízí jakýsi návod jak se oddlužit.
Kdo může požádat o oddlužení a co musí udělat
Podmínky povolení oddlužení
Vzhledem k tomu, že kromě výše uvedené výjimky, není dlužník-nepodnikatel nucen na sebe podávat insolvenční návrh, vyžaduje se pro povolení oddlužení splnění několika dalších povinností. Dlužník tak musí, pokud podává sám již insolvenční návrh, popsat důvody, proč si myslí, že je v úpadku. Současně musí předložit soupis svých dluhů, pohledávek a majetku, doložit jaké měl v posledních 3 letech příjmy a také jaké příjmy očekává v příštích 5 letech. Do příjmů se musí uvést také příjmy, které má jeho manžel/ka, pokud se mají oddlužit dluhy, které mají manželé společné. Předpokládá se tedy, že dlužník bude v příštích 5 letech výdělečně činný a bude tak schopen pravidelně splácet. Zákon nutí dlužníka, aby nezatajoval ani svou minulost, ani připadnou budoucnost, když soud má dostatek nástrojů na to, aby si dlužníkova tvrzení přezkoumal. Nutné je si zde uvědomit, že pokud bude návrh vadný, soud vyzve k doplnění. Pokud však doplněno nebude, nebo budou uvedena nesprávná nebo nedostatečná data, soud zjistí-li úpadek, okamžitě prohlásí konkurs.
Jakou výši dluhu musí dlužník minimálně splatit
Dlužník tyto soupisy a informace dává soudu proto, aby přesvědčil, že bude schopen v oddlužení zaplatit alespoň 30% svých nezajištěných dluhů (tedy těch, za které se nikdo nezaručil apod.). Tato částka není maximální, ale minimální, tedy je možné, že dlužník v průběhu plnění splátkového kalendáře zaplatí více – než však více, než kolik jeho dluhy k podání návrhu na oddlužení činily.U soudu
Pokud soud zjistí, že jsou dlužníkova tvrzení správná, povolí oddlužení – tím však proces nekončí a začíná se vyjednávat, jakým způsobem se oddlužení vyřeší. Zákon předpokládá řešení oddlužení buď splátkovým kalendářem anebo prodejem dlužníkova majetku, když se dochází také k tomu, že tyto varianty lze kombinovat (např. prodej garáže v majetku dlužníka a zbytek po splátkách).
Věřitelé a oddlužení
O tom, jak se oddlužení vyřeší, mají právo rozhodnout věřitelé – dlužník však může navrhovat. Dlužník nemusí ve svém návrhu dokládat, že má prostředky na obě cesty řešení úpadku – postačí tedy, pokud např. doloží, že očekává dost příjmu na zaplacení 30% svých dluhů, ač jinak nemá žádný majetek. Je třeba si také uvědomit, že soud může kdykoliv v průběhu schvalování oddlužení své původní rozhodnutí změnit a rozhodnout o konkursu. Dlužník by tedy stále měl vážit svá jednání a své kroky.
Splácení podle splátkového kalendáře a mimořádné příjmy
Pokud se oddlužení řeší splátkovým kalendářem, okamžikem jeho schválení dostává dlužník zpět veškerý svůj majetek, a správce tak na něj již nemá vliv. Pokud by však dlužník měl mimořádné příjmy (dar, výhra v loterii apod.) musí je rozdělit mezi své věřitele, stejně tak prodá-li nějaký svůj majetek – kupní cenu musí opět mezi věřitele rozdělit. Tyto platby jsou nad rámec splátek a dlužník tedy musí splácet dál podle splátkového kalendáře, ledaže by již zaplatil vše.
Damoklův meč v podobě konkurzu
Ani osvobozením od dluhů však vše nekončí. Pokud by následně (ve třech letech) vyšlo najevo, že dlužník podváděl a tedy získal oddlužení nezákonně, soud osvobození dlužníka zruší – tím okamžikem se mu jeho bývalé dluhy obnoví a lze předpokládat, že nastane konkurs.
Časté dotazy:
- Může mi exekutor provádět dále srážky ze mzdy nebo z důchodu, když jsem podal návrh na povolení oddlužení a jsem již v insolvenčním rejstříku?
Významnou okolností pro dlužníka i jeho věřitele je už zahájení insolvenčního řízení a s ním spojené účinky. V našem případě je insolvenční řízení zahájeno nejpozději podáním návrhu na povolení oddlužení dlužníkem a účinky insolvenčního řízení pak nastávají zveřejněním vyhlášky o zahájení insolvenčního řízení. Mezi výše zmiňované účinky náleží i okolnost, že pohledávky za dlužníkem lze uspokojovat jedině prostřednictvím samotného insolvenčního řízení a za podmínek jím stanovených. Nelze tedy uspokojit pohledávku jiným způsobem, tedy i např. exekucí či výkonem rozhodnutí, Exekuci či výkon rozhodnutí po zahájení insolventního řízení navíc lze nařídit, nelze ji však vykonat. Z uvedeného tedy jasně vyplývá, že v našem případě je exekutor povinen upustit od výkonu exekuce, tj. provádění srážek z příjmu dlužníka, a to nejpozději v okamžiku, kdy se o zahájení insolventního řízení daného dlužníka dozví. V praxi se ovšem často setkáváme se situací, kdy tuto problematiku musí exekutorovi "vysvětlit" například insolventní správce.
- Když již mám soudem povolené oddlužení, tak jakým způsobem provádím úhradu svých závazků (každému věřiteli zvlášť nebo jednu částku, která se pak rozděluje)?
- Teď jsem zaměstnán, mám povolené oddlužení, splátky splácím bez problémů, ale co když přijdu o zaměstnání?