Zadržovací právo - definice, co upravuje, vznik, zánik

Na rozdíl od smlouvy o zástavě uplatnění zadržovacího práva je jednostranný
právní akt. Věřitel může k zajištění své splatné peněžité
pohledávky zadržet movitou věc dlužníka, dokud dlužník nezaplatí nebo
dokud neposkytne věřiteli jinou dostatečnou jistotu. Předmětem zadržovacího
práva může být pouze movitá věc, kterou věřitel již má u sebe
a byl by jinak povinen ji dlužníkovi vydat. Například automechanik
má právo zadržet opravené auto, dokud mu zákazník nezaplatí dlužnou
částku za opravu.
Nelze zadržovat věc svémocně nebo lstivě dlužníkovi odňatou. Věřitel
je povinen dlužníka neprodleně vyrozumět o zadržení věci
a o důvodech. Na základě uplatněného zadržovacího práva má věřitel
při výkonu soudního rozhodnutí přednost před jinými věřiteli při uspokojení
pohledávky z ceny prodané zadržované věci.