Bydlení po rozvodu manželství - kdo má nárok bydlet bytě, domě

Nejdříve trochu obecně k pojmu „společný nájem bytu“. Standardně vzniká  právo společného nájmu bytu na základě nájemní smlouvy uzavřené mezi pronajímatelem a více nájemci či dohoda mezi dosavadním nájemcem, pronajímatelem a dalšími osobami. Na rozdíl od nájemní smlouvy nestanoví zákon pro tuto dohodu písemnou formu. Společný nájem může vzniknout i ze zákona v důsledku přechodu práva nájmu (v důsledku smrti nájemce či opuštěním společné domácnosti nájemcem) či v důsledku založení nájemního vztahu nájemní smlouvou za trvání manželství, resp. „přiženění se“ do nájemního vztahu (v tomto případě hovoříme o společném nájmu bytu manželi).

Podstata společného nájmu bytu spočívá v tom, že práva a povinnosti vyplývající z nájmu bytu svědčí více osobám společně a nedílně. Žádný ze společných nájemců nesmí vykonávat svá práva tak, aby tím znemožnil výkon stejných práv ostatních

Nyní již blíže k pojmu „společný nájem bytu manželi“. Společný nájem bytu manželi na základě jedné ze dvou právních skutečností. Jedním ze způsobů zákonného vzniku společného nájmu bytu, je vznik nájemního vztahu založeného nájemní smlouvou za trvání manželství uzavřené (byť jenom s jediným z manželů). Jestliže se za trvání manželství manželé nebo jeden z nich stanou nájemci bytu, vznikne společný nájem bytu manželi za předpokladu, že spolu manželé trvale žijí (tedy manželství není rozvráceno). Skutečnost, zda nájemní smlouvu uzavřeli oba manželé nebo jenom jeden z nich, není směrodatná. Stejně tak, stal-li se některý z manželů nájemcem bytu před uzavřením manželství, vznikne oběma manželům společný nájem bytu uzavřením manželství. Fakt, že se do nájemního vztahu jeden z manželů „přiženil“, může hrát případně roli pouze při rozhodování soudu o tom, kdo bude po rozvodu výlučným nájemcem nedružstevního bytu.

Bytové družstvo, členství v družstvu
Společný nájem bytu manželi může vzniknout téměř ke každému bytu. Výjimkami jsou jednak byty služební, dále byty zvláštního určení a byty v domech zvláštního určení. Společný nájem bytu manželi vzniká i u bytů družstevních, přičemž zároveň vzniká i společné členství manželů v bytovém družstvu. Z členství v družstvu jsou oba manželé oprávněni a povinni společně a nerozdílně.
Navíc svědčí–li pak oběma manželům nájemní právo ke dvěma různým bytům, což je situace velice častá, vznikne uzavřením manželství k oběma těmto bytům manželům právo společného nájmu bytu manželi. Tím se ale mohou manželé dostat do obtížné situace, neboť jim může svědčit výpovědní důvod z nájmu, protože nájemce má dva nebo více bytů, přičemž na něm zároveň lze spravedlivě požadovat, aby užíval pouze jeden byt.

Zánik společného nájmu manželi není při rozvodu automatický
Rozvod manželství automaticky nevede k zániku společného nájmu bytu manželi. Ten může zaniknout buď na základě dohody, kterou rozvedení manželé uzavřou nebo v případě, že nedojde k uzavření dohody, zanikne společný nájem bytu manželi rozhodnutím soudu.

Dohoda kdo bude užívat byt a její náležitosti
Dohodu o užívání bytu po rozvodu mohou manželé uzavřít poté, co rozsudek soudu, kterým se manželství rozvádí nabude právní moci. Zákonem není forma dohody stanovena, písemnost lze ale jedině doporučit. Dohoda musí obsahovat projevy vůle obou stran vedoucí k zrušení společného nájmu bytu a výslovné stanovení toho z manželů, který se stane výlučným nájemcem a který byt opustí.

Když musí rozhodnout soud kdo bude v bytě bydlet ...
Jestliže manželé nejsou schopni uzavřít dohodu o zrušení společného nájmu bytu, rozhodne soud na návrh jednoho z nich o tom, že se zrušuje právo společného nájmu bytu a současně určí, který z manželů bude byt nadále užívat jako nájemce. Při rozhodování o dalším nájmu bytu je soud povinen přihlédnout k zájmům nezletilých dětí, ke stanovisku pronajímatele, kterému musí vždy dát prostor k tomu, aby se vyjádřil k otázce, kdo z rozvedených manželů má být nadále užívat, dalším hlediskem je podíl na získání bytu, podíl na rozvratu manželství apod.

Náhradní bydlení
Rozvedený manžel má právo na náhradní byt; soud může, jsou-li proto důvody zvláštního zřetele hodné, rozhodnout, že rozvedený manžel má právo jen na náhradní ubytování. Nedojde-li k dohodě, ani není podán návrh k soudu, přetrvává společný nájem bytu manželi i po rozvodu manželství.

Rozvod a družstevní byt, co je to náhradní ubytování
Pokud se jedná o družstevní byt, záleží na tom, jak bylo právo k bytu nabyto. V situaci, že právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu nabyl jeden z rozvedených manželů před uzavřením manželství, zanikne právo společného nájmu bytu rozvodem. Právo byt užívat zůstane tomu z manželů, který nabyl práva na nájem bytu před uzavřením manželství. V ostatních případech společného nájmu družstevního bytu (za předpokladu, že se manželé nedohodnou) rozhodne soud na návrh jednoho z nich o zrušení tohoto práva, jakož i o tom, kdo z nich bude jako člen družstva dále nájemcem bytu. Tímto zanikne i společné členství rozvedených manželů v družstvu. Manželovi, který ztratí právo byt užívat, postačí poskytnout náhradní ubytování (náhradním ubytováním se rozumí byt o jedné místnosti nebo pokoj ve svobodárně nebo podnájem v zařízené nebo nezařízené části bytu jiného nájemce) soud však z důvodů zvláštního zřetele hodných může rozhodnout, že rozvedený manžel má právo na náhradní byt.  

Spolunájemci
Pokud jde o vztah spolunájemců (a to i v případě spolunájemců - manželů) vůči třetím osobám platí, že z právních úkonů týkajících se společného nájmu bytu jsou oprávněni a povinni všichni společní nájemci společně a nerozdílně. Tak tedy např. ve vztahu k pronajímateli není relevantní dohoda mezi společnými nájemci o způsobu, kterým se každý z nich bude podílet na úhradě nájemného či služeb s nájmem bytu spojených. Je na pronajímateli, vůči kterému ze společných nájemců uplatní svůj nárok. Případná dohoda o míře účasti na platbách je tedy právně významná pouze ve vztahu mezi společnými nájemci.

Zánik společného nájmu bytu manželi opuštěním domácnosti
Společný nájem bytu manželi může zaniknout ještě před tím než dojde k dohodě či rozhodnutí soudu o porozvodovém uspořádání poměrů. Jedná se o případ, kdy jeden z manželů trvale opustí domácnost. Trvalým opuštěním společné domácnosti je takové jednání nájemce bytu, které je vedeno s úmyslem společnou domácnost zrušit a již ji neobnovit. O takovou situaci se jedná například v případě, kdy si nájemce změní doručovací adresu na poště, vyřídí si nový občanský průkaz s jinou adresou, odhlásí se z trvalého bydliště (byť tuto skutečnost nelze právně přeceňovat, neboť má pouze evidenční charakter) a odstěhuje se na jinou adresu apod. Může to být situace, kdy byt trvale opustí jeden z rozvedených manželů, společných nájemců nedružstevního bytu dřív než dojde ke zrušení práva společného nájmu bytu. Praxe v takovém případě připouští fikci, podle níž se výlučným nájemcem bytu stane ten z manželů, který v bytě zůstane. Na úvaze a objektivním zvážení soudu je potom, zda došlo k trvalému opuštění nájmu bytu dobrovolně. Protože odstěhování se a případná změna adresy může být jen okolností určující trvalý a hluboký rozvrat manželství, nikoliv konkludentní souhlas s vyřešením bytové situace.

Opuštění družstevního bytu
U bytů družstevních přichází v úvahu tato fikce jen tehdy, opustí-li společnou domácnost manžel, který je sice společným nájemcem družstevního bytu, nikoliv však členem družstva. Výlučným nájemcem se pak stává druhý manžel, člen družstva. Jde-li o manžele, kteří byli nejen společnými nájemci, ale i společnými členy družstva, nemá trvalé opuštění společné domácnosti jedním z nich samo o sobě žádné právní následky na jejich právo společného nájmu bytu.

Zánik společného nájmu družstevního bytu manželi a hodnota vypořádacího podílu
S členstvím v bytovém družstvu a společném nájmu bytu manželi v družstevním bytě souvisí ještě jedna věc. A to vypořádací podíl člena družstva při zániku společného nájmu družstevního bytu manželi.
Při oceňování členského podílu v bytovém družstvu v rámci vypořádání společného jmění manželů - bývalých společných nájemců družstevního bytu a společných členů bytového družstva - se vychází ze stavu tohoto podílu v době zániku společného členství rozvedených manželů v družstvu, avšak z ceny odpovídající době, kdy se vypořádává. Pokud v důsledku délky řízení dojde k nárůstu ceny bytu, nelze tuto skutečnost při rozhodování o vypořádání zohlednit tak, že by se cena určovala podle jiného kritéria; případné nároky vyplývající z průtahů v řízení lze uplatnit podle zvláštního předpisu, zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.