Vydědění neopomenutelného dědice - informace, pravidla, zákon
- Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin)
- Kategorie: Znění, výňatky, definice, texty
- Zveřejněno: 6. prosinec 2010
Stránka informuje o vydědění zákonného dědice - především zmiňuje jaké jsou důvody pro vydědění, jak napadnout vydědění a jak se může brátnit opomenutý dědic.
Vydědění potomka, potomků, dítěte, dětí
Zůstavitel může potomka vyloučit z dědění, pokud potomek splní některou ze zákonných podmínek.
Listina o vydědění může být samostatná nebo může být spojena se závětí. Za vydědění lze považovat i situaci, kdy zůstavitel v závěti určí dědické podíly výrazně nerovnoměrně, aniž by v závěti vyslovil, že daného dědice vydědil.
Např.
Nebo:
Zůstavitel sepíše závěť ve znění „Ze svého celého jmění své dceři Janě odkazuji 100 Kč, synovi Bořivojovi 500 Kč a manželce Martě 5 500 000 Kč“
Vydědit potomka může zůstavitel, jestliže potomek:
a) v rozporu s dobrými mravy neposkytl zůstaviteli potřebnou pomoc v nemoci, ve stáří nebo v jiných závažných případech,b) o zůstavitele trvale neprojevuje opravdový zájem, který by jako potomek projevovat měl,
c) byl odsouzen pro úmyslný trestný čin k trestu odnětí svobody v trvání nejméně jednoho roku
d) trvale vede nezřízený život
Může listina o vydědění vyloučit z dědictví více osob?
Jak napadnout vydědění?
Vydědění se daný potomek může bránit napadením závěti pro neplatnost z toho důvodu, že nebyla naplněna některá z podmínek stanovených zákonem (nestarání se o zůstavitele, neprojevování zájmu o zůstavitele, dopuštění se trestného činu, vedení nezřízeného života). Výklad podmínek, které umožňují vyloučit potomka z dědictví musí být objektivní – např. Nestarání se o zůstavitele není situace, kdy dcera vyhozená otcem z domu se tam nevrací a nedobývá se na své rodiče stůj co stůj každý den.
Vedení trvale nezřízeného života není situace, kdy syn místo života zasvěceného církvi, tak jak po něm chtěl jeho rodič – zůstavitel, má velkou rodinu a dvakrát do roka jezdí na nákladné zahraniční dovolené.)
Zákon chrání i tzv. opomenuté dědice. K tomuto stavu dochází v okamžiku, kdy zůstavitel nevydědí některého potomka, ale zároveň ho v závěti nezohlední. Tehdy se nezletilým potomkům se musí dostat aspoň tolik, kolik činí jejich dědický podíl ze zákona, a zletilým potomkům aspoň tolik, kolik činí jedna polovina jejich dědického podílu ze zákona. Pokud závěť tomu odporuje, je v této části neplatná, nedošlo-li k vydědění uvedených potomků.