Počet stránek ve webu: 43.470

Neopomenutelný dědic - kdo je neopomenutelný dědic a jak se může bránit

Kategorie: Znění, výňatky, definice, texty
Zveřejněno: 6. prosinec 2010
1 1 1 1 1 Hodnocení 5.00 (1 hlas)

Stránka informuje o vydědění zákonného dědice - především zmiňuje jaké jsou důvody pro vydědění, jak napadnout vydědění a jak se může brátnit opomenutý dědic.

Vydědění potomka, potomků, dítěte, dětí

Zůstavitel může potomka vyloučit z dědění, pokud potomek splní některou ze zákonných podmínek.

Listina o vydědění může být samostatná nebo může být spojena se závětí. Za vydědění lze považovat i situaci, kdy zůstavitel v závěti určí dědické podíly výrazně nerovnoměrně, aniž by v závěti vyslovil, že daného dědice vydědil.

Např.

Zůstavitel v závěti stanoví, že „vylučuji z dědění svého syna Filipa, o kterém již 20 let nemám jedinou zprávu a on o mě neprojevuje zájem“.
Nebo:
Zůstavitel sepíše závěť ve znění „Ze svého celého jmění své dceři Janě odkazuji 100 Kč, synovi Bořivojovi 500 Kč a manželce Martě 5 500 000 Kč“

 

Listina o vydědění a podmínky vydědění potomka:

Vydědit potomka může zůstavitel, jestliže potomek:

a) v rozporu s dobrými mravy neposkytl zůstaviteli potřebnou pomoc v nemoci, ve stáří nebo v jiných závažných případech,
b) o zůstavitele trvale neprojevuje opravdový zájem, který by jako potomek projevovat měl,
c) byl odsouzen pro úmyslný trestný čin k trestu odnětí svobody v trvání nejméně jednoho roku
d) trvale vede nezřízený život

Může listina o vydědění vyloučit z dědictví více osob?

Listina o vydědění je většinou vztažena jenom na jednoho konkrétního člověka – dítě, vnuka, pravnuka. Je možné, ale listinu o vydědění sepsat i tím způsobem, že zůstavitel vyloučí dítě a všechny jeho potomky (např. „budiž mojí poslední vůlí zcela vyloučena z dědictví moje dcera Filoména a všichni její potomci“). Důležité je výslovné určení toho, kdo má být vyděděn. Sepíše-li zůstavitel listinu o vydědění ve znění „nechť moje dcera Petromila není k dědictví povolána“ znamená to, že dědit její podíl budou její potomci (děti a děti dětí)

 

Jak napadnout vydědění?

Vydědění se daný potomek může bránit napadením závěti pro neplatnost z toho důvodu, že nebyla naplněna některá z podmínek stanovených zákonem (nestarání se o zůstavitele, neprojevování zájmu o zůstavitele, dopuštění se trestného činu, vedení nezřízeného života). Výklad podmínek, které umožňují vyloučit potomka z dědictví musí být objektivní – např. Nestarání se o zůstavitele není situace, kdy dcera vyhozená otcem z domu se tam nevrací a nedobývá se na své rodiče stůj co stůj každý den.
Vedení trvale nezřízeného života není situace, kdy syn místo života zasvěceného církvi, tak jak po něm chtěl jeho rodič – zůstavitel, má velkou rodinu a dvakrát do roka jezdí na nákladné zahraniční dovolené.)

 

Kdo je opomenutý dědic a jak se může bránit?

Zákon chrání i tzv. opomenuté dědice. K tomuto stavu dochází v okamžiku, kdy zůstavitel nevydědí některého potomka, ale zároveň ho v závěti nezohlední. Tehdy se nezletilým potomkům se musí dostat aspoň tolik, kolik činí jejich dědický podíl ze zákona, a zletilým potomkům aspoň tolik, kolik činí jedna polovina jejich dědického podílu ze zákona. Pokud závěť tomu odporuje, je v této části neplatná, nedošlo-li k vydědění uvedených potomků.

Př. Zůstavitel Adolf pořizuje o majetku v hodnotě 1 500 000 Kč závěť. Má zletilou dceru Radku a nezletilého syna Alberta. Manželka a matka jeho dětí zemřela již dávno. Zůstavitel pořídil závěť, v níž odkázal všechen svůj majetek svému bratrovi Karlovi, s tím, že on se bude o děti starat a tudíž má jediné právo celým majetkem disponovat. Své zákonné dědice nevydědil a přitom je v závěti opominul a k dědictví nepovolal. Závěť je tedy neplatná a dědicové (dcera a syn) mají právo na svůj zákonný podíl. Kdyby neexistovala závěť, dědili by každý rovným dílem polovinu majetku zůstavitele – tedy dcera Radka 750 000 Kč a syn Albert 750 000 Kč. V našem případě se z dvou zákonných dědiců stali dva opomenutí dědicové a tudíž se jejich nároky na podíl částečně změnily. Zatímco syn je nezletilý, a tak má právo na celý svůj zákonný podíl (750 000 Kč), zletilá dcera bude mít nárok pouze na jeho polovinu (375 000 Kč). Když se opominutí dědicové dovolají neplatnosti závěti, závětnímu dědicovi bratrovi Karlovi připadne z celého dědictví tedy jen 375 000 Kč.

 

Z výkladu o vydědění a opominutých dědicích by měla vyplynout jedna důležitá informace, kterou bych teď ještě chtěla podtrhnout. Vyděděným nebo opominutým dědicem může být pouze potomek (dítě, dítě dítěte) nikoliv manžel, sourozenec nebo rodič či prarodič a jiný. Má-li být z dědictví vyškrtnut některá z těchto osob má zůstavitel jedinou možnost – sepsat závěť, ve které tyto osoby nezohlední. Osoba v závěti nezohledněná, která není potomkem, se nemůže dovolat svého zákonného podílu ani napadnout závěť pro neplatnost kvůli opomenutí.

Co dělat, když byl oprávněný dědic při dědění vynechán

Zjistí-li se po projednání dědictví, že oprávněným dědicem je někdo jiný, je povinen ten, kdo dědictví nabyl, vydat oprávněnému dědici majetek, který z dědictví má, podle zásad o bezdůvodném obohacení tak, aby neměl majetkový prospěch na újmu pravého dědice. Nepravý dědic má právo, aby mu oprávněný dědic nahradil náklady, které na majetek z dědictví vynaložil, také mu náležejí užitky z dědictví.
Jestliže však věděl nebo mohl vědět, že oprávněným dědicem je někdo jiný, má právo jen na náhradu nutných nákladů a je povinen oprávněnému dědici kromě dědictví vydat i jeho užitky. Vzdor faktu, že vlastnické právo se nepromlčuje, existuje v dědickém právu výjimka. Dědickou žalobu oprávněného dědice na vydání dědictví od neoprávněného dědice je třeba podat do 3 let od právní moci rozhodnutí, jímž bylo dědické řízení skončeno!!!

Př. Richard byl strýcem sirotka Tomáše. Roky se o něj staral a nahrazoval mu péči rodičů. Jak už to bývá, Tomáš dospěl, vydal se do světa – pobýval v Americe, v Číně i v Egyptě. Čas plynul, Tomáš stále usilovněji pracoval, zvětšoval svůj majetek a na strýce a krušné dětství pomalu zapomínal. Když Tomáš zemřel nepodařilo se dohledat žádného dědice, a tak stát přišel k ohromnému majetku, který si Tomáš pečlivě nastřádal. Jenže shodou náhod se Richard dozvěděl z televize, že významný podnikatel Tomáš zemřel bez dědiců a pod správu státu se dostal jeden z nejvýznamnějších oděvních podniků. Vyhledal právního zástupce a zjistil, že byl oprávněným dědicem a nárok na dědictví má on a nikoliv stát. Vzhledem k tomu, že se jako oprávněný dědic přihlásil v tříleté promlčecí lhůtě, mohl podat dědickou žalobu a podařilo se mu veškerý majetek získat zpátky.
Co všechno ale Richard dostane v rámci dědictví?
1) Stát byl dědicem v dobré víře – to znamená, že v dědickém řízení probíhalo řádným postupem vyhledávání oprávněných dědiců, byly splněny všechny lhůty pro vyhledání a použity všechny způsoby jak nějakého dědice najít. Tehdy Richard zdědí majetek, který Tomáš zanechal, a stát (teď už jako prokazatelně dědic nepravý) mít nárok na úhradu nákladů, které měl spojené se správou dědictví (např. opravy okapů továrny) a užitky, které z dědictví získal (např. zisk továrny, který byl dosažen vhodnou správou a vedením podniku).
2) Stát nebyl dědicem v dobré víře – to znamená, že ačkoliv se vědělo, že existuje zákonný dědic (strýc Richard) dědické řízení bylo zmanipulováno s cílem získat velký majetek do státní správy. Tehdy je státu náleží pouze náklady, které na zděděný majetek vynaložil, a Richard získá jak kromě majetku, který patřil do dědictví, tak i plody a užitky, které k dědictví přibyly v době, kdy nebyl považován za dědice (např. zisk, licence na výrobu extravagantních oděvů apod.)

Nenašli jste odpověď na váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 79 Kč. Odpověď obdržíte do 3 dnů. Poradit se s právníkem.