Věcná břemena - vznik, zánik, vydržení

Věcná břemena - vznik, zánik, vydržení

• Věcná břemena omezují vlastníka nemovité věci ve prospěch někoho jiného tak, že je povinen něco trpět, něčeho se zdržet, nebo něco konat.
• Věcná břemena spojená s vlastnictvím nemovitosti přecházejí s vlastnictvím věci na nabyvatele (např. na kupujícího, dědice).
• Ten, kdo na základě věcného břemene užívá cizí věc, je povinen nést přiměřeně náklady na její zachování a opravy; užívá-li však věc i její vlastník, je povinen tyto náklady nést podle míry spoluužívání (toto je možné dohodou změnit).
• Věcná břemena vznikají písemnou smlouvou, na základě závěti ve spojení s výsledky řízení o dědictví, schválenou dohodou dědiců, rozhodnutím příslušného orgánu nebo ze zákona.
• Právo odpovídající věcnému břemenu lze nabýt také výkonem práva (vydržením).
• K nabytí věcného břemene je nutný vklad do katastru nemovitostí.
• Smlouvou může zřídit věcné břemeno vlastník nemovitosti.
• Není-li vlastník stavby současně vlastníkem přilehlého pozemku a přístup vlastníka ke stavbě nelze zajistit jinak, může soud na návrh vlastníka stavby zřídit věcné břemeno ve prospěch vlastníka stavby spočívající v právu cesty přes přilehlý pozemek.
• Věcná břemena zanikají rozhodnutím příslušného orgánu nebo ze zákona.
• K zániku práva odpovídajícího věcnému břemenu smlouvou je nutný vklad do katastru nemovitostí.
• Patří-li právo odpovídající věcnému břemenu určité osobě, věcné břemeno zanikne nejpozději její smrtí nebo zánikem.

Úpravu věcných břemen naleznete v zákoně č. 40/1964 Sb., Občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.