Zbavení svéprávnosti, zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům - informace, vzor
- Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin)
- Kategorie: Znění, výňatky, definice, texty
- Zveřejněno: 17. srpen 2011
Ve způsobilosti činit právní úkony může být člověk omezen, a to v několika případech: přímo ze zákona nebo z rozhodnutí soudu.
Omezení způsobilosti k právním úkonům přímo ze zákona:
-
pro nedostatek věku – nezletilci jsou způsobilí jen k takovým právním úkonům, které jsou svou povahou přiměřené rozumové a volní vyspělosti, odpovídající jejich věku. Tzn., že si šest let staré dítě jistě může koupit v cukrárně zmrzlinu, či sedmnáctileté dítě počítačovou hru. Nezletilec však nemůže uzavírat nikdy smlouvy, které by se týkaly nabytí či zcizení nemovitostí.
-
učiní-li osoba právní úkon v duševní poruše, která ji činí k tomuto právnímu úkonu neschopnou, je takový právní úkon neplatný – jedná se o osobu, která není pro daný právní úkon soudem ve způsobilosti zatím omezena.
-
je-li na úpadce prohlášen konkurz, je též mezen v právním jednání – určité právní úkony pak za úpadce činí správce konkursní podstaty.
Soud může člověka omezit v jeho způsobilosti k právním úkonům ve dvou situacích, které vedou k tomu, že člověk je schopen činit jen některé právní úkony:
-
je-li člověk stižen duševní poruchou, která není jen přechodná
-
pro nadměrné požívání alkoholických nápojů nebo omamných prostředků či jedů (vzor)
Soud může dokonce člověka zbavit způsobilosti k právním úkonům úplně, a to v případě, kdy je člověk stižen duševní poruchou, která není jen přechodná a není vůbec schopen činit právní úkony.
Omezena či zbavena způsobilosti může být jak osoba zletilá, tak nezletilá. Návrh soudu může podat každý, ale proti svévolnému postupu je bráněno tím, že soud může navrhovateli uložit, aby předložil lékařské osvědčení o duševním stavu vyšetřovaného. Soud v takovém případě vždy vyslechne znalce. Na jeho návrh může nařídit, aby byla osoba nejvýše na 3 měsíce vyšetřována ve zdravotnickém zařízení.
Též právnické osoby (např. obchodní společnosti, spolky, nadace, apod.) mají způsobilost k právním úkonům a mohou právně jednat. A to od svého vzniku. Jestliže se hovoří o tom, že právnická osoba jedná osobně, je tím myšleno, že jedná prostřednictvím svého statutárního orgánu (např. společnost s ručením omezeným jedná osobně svým jednatelem, akciová společnost jedná osobně svým představenstvem).
Je jasné, že právnická osoba je ve svém jednání omezena jednak přírodními zákonitostmi – např. nemůže uzavřít sňatek, sepsat závěť nebo listinu o vydědění, jednak je omezena i zákonem – může činit především právní úkony, které se týkají jejího předmětu činnosti, ale může činit i úkony jiné, pokud jí to zákon přímo nezakazuje.