Odvolání k soudu, opravné prostředky - jak na to

O možnosti (nebo nemožnosti) podání opravného prostředku musíte být poučeni v textu písemného vyhotovení soudního rozhodnutí, na jeho samotném konci.

Odvolání se podává proti rozsudkům i usnesením v civilních věcech, v trestních věcech pouze proti rozsudku, opravným prostředkem proti usnesení je stížnost.

Opravný prostředek lze podat proti většině soudních rozhodnutí; výčet těch, proti kterým to nelze, přesně stanoví zákon. Jsou-li odvolání nebo stížnost podány proti rozhodnutí, u kterého to zákon připouští, a jsou-li podány včas, bude se správností napadeného rozhodnutí zabývat odvolací soud.

V civilních věcech je odvolání podáno včas, je-li podáno do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení.
V trestních věcech je to rozdílné u rozsudku (osmidenní lhůta pro odvolání) a usnesení (třídenní lhůta pro stížnost), zde běží lhůta nikoliv od doručení usnesení, ale od jeho oznámení.

Lhůtu stihnete, pokud nejpozději v její poslední pracovní den podáte zásilku s opravným prostředkem na poště, nemusíte tedy za každou cenu jezdit osobně k soudu. Nepochybně si však uschovejte podací lístek od doporučené zásilky s odvoláním (stížností).

Odvolací soud přezkoumává napadené rozhodnutí z hlediska správnosti skutkových a právních závěrů soudu prvního stupně. Platí, že v odvolacím řízení se zpravidla neprovádí dokazování vůbec, nebo alespoň ne v takovém rozsahu, jako u soudu první instance. Zejména v civilním řízení je možnost účastníka navrhovat nové důkazy v odvolacím řízení značně omezena.

Rozhodnutí soudu prvního stupně tedy není konečné tehdy, když je odvolací soud pro závažná pochybení zruší a věc vrátí tomuto soudu k dalšímu projednání.
Následně v řízení bude pokračovat tentýž soudce, který již rozhodoval dříve, až na vzácné výjimky se tedy svého zákonného soudce „nezbavíte“ ani touto cestou.