Jak podat návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu?

V případě Vašeho bratra se jedná o typickou ukázku tzv. průtahů v soudním řízení (zapříčiněných nejčastěji přetížením soudů). V zásadě se Vašemu bratrovi nabízí 3 varianty řešení, k nimž je vhodné přistoupit v následujícím pořadí:

Váš bratr (resp. jeho opatrovník) je dle § 164 a násl. zákona o soudech a soudcích oprávněn podat k orgánu státní správy příslušného soudu stížnost na průtahy v soudním řízení. Orgány státní správy soudů jsou u každého soudu jeho předseda a místopředseda (stížnost je proto vhodné adresovat přímo jim). Ve stížnosti je nutné vylíčit všechny rozhodné skutečnosti, tzn. uvést zejména spisovou značku, pod kterou je věc u soudu vedena a vylíčit, jaké kroky byly z Vaší strany již podniknuty, popř. jaké kroky učinil v této věci soud (a samozřejmě především kdy k tomu došlo).
Stížnost nesmí být samozřejmě anonymní, namístě je věcné (nikoli emotivně zabarvené) vylíčení všech rozhodných skutečností. Podání stížnosti nesmí být Vašemu bratrovi v řízení o navrácení způsobilosti k právním úkonům na újmu.
Stížnost musí být vyřízena nejpozději do 1 měsíce od svého podání, přičemž shledá-li Předseda (popř. místopředseda)soudu stížnost důvodnou, je povinen stěžovatele informovat o přijatých opatřeních (vyloučena není ani kárná odpovědnost příslušného soudce).

Dle § 174a zákona o soudech a soudcích je Váš bratr (resp. jeho opatrovník) oprávněn podat k soudu (u něhož se řízení o navrácení způsobilosti k právním úkonům vede) tzv. návrh na určení lhůty. K podání tohoto návrhu není nutné (přesto že je to vhodné) podat nejdříve stížnost (viz bod 1).
Z návrhu musí být patrno, kdo jej podává, o jakou věc a jaký procesní úkon se jedná, v čem jsou podle navrhovatele spatřovány průtahy v řízení a čeho se navrhovatel domáhá; dále musí návrh obsahovat označení soudu, vůči němuž směřuje, musí být podepsán a datován.
Soud (u něhož se řízení o navrácení způsobilosti k právním úkonům vede):
a/ se k návrhu vyjádří a do 5 dnů ho postoupí nadřízenému soudu, v tomto případě dochází k zahájení řízení mezi Vaším bratrem a soudem, nadřízený soud může návrh na určení lhůty (nejdéle do 20 dnů) odmítnout (pokud nebude i přes výzvu soudu opraven či doplněn, bude podán nepříslušnou osobou apod.), zamítnout (pokud ho shledá nedůvodným) nebo mu vyhovět (v tomto případě určí soudu, u něhož se řízení o navrácení způsobilosti k právním úkonům vede, aby v určité lhůtě provedl požadované úkony,
b/ Vašemu bratrovi vyhoví (tedy bez nutnosti vést řízení před nadřízeným soudem) a do 30 dnů provede veškeré jím požadované úkony.

Pro podání ústavní stížnosti je v první řadě nutné vyčerpat všechny dostupné opravné (resp. nápravné) prostředky (tedy stížnost), rovněž je zapotřebí být zastoupen advokátem. V situaci Vašeho bratra (kdy prodlení soudu trvá necelý rok) se domnívám, že Ústavní soud by nepřípustný průtah v řízení dosud neshledal. Tuto variantu řešení (i s ohledem na skutečnost, že řízení před Ústavním soudem trvá zpravidla několik měsíců) Vám proto obecně nedoporučuji.
Závěrem své odpovědi doporučuji v každém podání k soudu (tedy stížnosti či návrhu na určení lhůty) rovněž zdůraznit, jaké nepříznivé (především z ekonomického hlediska) následky má pro Vašeho bratra skutečnost, že mu dosud nebyla způsobilost k právním úkonům (dle § 186 a násl. Občanského soudního řádu) navrácena.