Je možné podat odvolání proti dohodě stran uzavřené smírem u soudu?

Dále na konci tohoto návrhu jsem jednou větou uvedla, že zároveň žádám o zvýšení výživného od doby nabytí synovi zletilosti, přičemž jsem uvedla, že při tomto jednání ho budu zastupovat a pro tento účel v případě potřeby doložím synovu plnou moc. Dnes (11.07.2018) (4.6.2018) tuším, že tyto dva návrhy nebylo možné vyřešit při jednom soudním jednání, což jsem v dobré víře chtěla. A i tím se pravděpodobně také celá věc zkomplikovala. Následně na výzvu soudu jsem poslala synovu plnou moc. V této výzvě bylo uvedeno: "K návrhu PODANÉMU dne 20.6.2017 (to byl datum, kdy jsem návrh napsala = syn byl ještě nezletilý) ...doložte plnou moc. Tento soud provedl úkon dokazování směrem k zaměstnavateli otce. Následně vyjádřil místní nepříslušnost (z důvodu synovy zletilosti - otec bydlí jinde). A soud. jednání tedy proběhlo v Praze, kde soud vlastně oba návrhy (podané v jednom) tedy návrh na zpětné zvýš. výživného na nezletilého a návrh na již zletilého syna spojil v jeden návrh - tedy návrh na již zletilé dítě. Jednání proběhlo v únoru 2018. Problém vidím v tom, že původní soud, kde byl návrh podán označil den podání návrhu dnem, kdy jsem ho napsala - tedy, spadalo by to do zásad řízení nesporného (na nezletilé dítě) a druhý soud, který věc řešil označil datum podání návrhu dnem, kdy byl návrh doručen poštou na soud, čímž se celá záležitost řešila jako řízení sporné. Můj dotaz zní: Při výše popsaném podání návrhu na zpětné zvýšení výživ. na NEZLETILÉ dítě může být dnem podání datum kdy jsem to psala (když toto spadá do řízení nesporného, které lze zahájit i bez návrhu - tak jak to označil první soud) nebo je dnem podání datum, kdy to bylo poštou doručeno soudu? (tak jak to označil druhý soud - tedy soud, který rozhodoval)? A lze tento návrh, jež byl jasně a nezaměnitelně označen jako návrh na zpětné zvýšení výživného na NEZLETILÉ dítě díky výše uvedenému dni doručení poštou soudu, aby soudem byl tento návrh přehodnocen na návrh ZLETILÉHO dítěte? Toto má totiž za následek ten, že při soud. jednání mě samosoudkyně pouze "POUČILA, " že dle paragr. 922 odst. 1 lze výživné přiznat jen ode dne podání návrhu. Tudíž v této věci nebyl vydán žádný výrok rozhodnutí, proti kterému bych se mohla odvolat. Mám za to, že tento postup byl nesprávný. Nebo případně - pokud by skutečně výše uvedený návrh díky datu podání mohl být soudem přehodnocen na návrh zletilého dítěte, pak mám za to, že NOZ již umožňuje i zletilým dětem žádat zpětné zvýšení výživného...?? Jsem teď bohužel v situaci, kdy mám pocit, že mi (resp. mému zletilému synovi) díky výše uvedenému postupu soudů bylo odepřeno právo na spravedlivý proces. Nebylo ve věci jednáno, nebylo právoplatně rozhodnuto. Věc byla ukončena pouze poučení ve smyslu paragrafu 922 NOZ. Ještě tedy doplňuji, že při soud. jednání samosoudkyně vyvíjela až neúměrný nátlak na mou osobu (dovolím si tvrdit, že ke smíru tlačila i pod pohrůžkami lustrování mé finanční situace coby matky dítěte - tedy s mou osobou při zastupování zletilého syna jednala jako s matkou plnoletého dítěte a ne s jeho zmocněncem). Ve věci zvýšení výživného na syna od doby dosažení jeho zletilosti byl tedy uzavřen smír, nakonec tedy s ohledem na tvrzení žalovaného, že má vážné zdravotní problémy (podezření na rakovinu) a problém s bydlením. Dnes (11.07.2018) (4.6.2018) jsem se ale dozvěděla, že rakovinu žádnou nemá, ani není a nebyl dlouhodobě v prac. neschopnosti, vzal si hypotéku na dvougenerační dům v Praze /v hodnotě 6.000.000 Kč/, který nyní rekonstruuje a má v úmyslu jednu bytov. jednotku pronajímat. Mám pocit, že lstí a hrou na city dosáhl smíru, který je pro našeho syna (potažmo i pro mě) nevýhodný, neboť s přihlédnutím na jeho výdělek 26.000 Kč/měs. je smírem stanovené výživné v částce 4.200 Kč nepřiměřeně nízké (je hluboko pod hranicí procentuelního rozmezí doporučujících tabulek pro studující ve věku od 18-ti let). Syn nastupuje v září na VŠ. Mám prosím nějakou možnost opravného prostředku jak ve věci smíru, tak ve věci na začátku popsané situace, kdy návrh na zvýšení výživného na tehdy ještě nezletilé dítě se vlastně ani při jeho soudem přehodnocení na návrh zletilého dítěte nedočkal žádného projednání ani rozhodnutí ve smyslu rozsudku, proti němuž by bylo možné se odvolat. Děkuji moc za trpělivost při čtení mého dlouhého emailu a za odpovědi. Alena

ODPOVĚĎ:
Jestliže soudní řízení, které ve svém dotazu popisujete, bylo ukončeno smírem, mělo by být poučení o možnosti odvolání součástí usnesení nebo rozsudku. Protože smírné řešení by mělo být výsledkem dohody mezi účastníky řízení, nebývá odvolání proti smíru obvyklé. Pokud ale cítíte, že jste byla ke smíru „přinucena“, se stanovenou výší výživného nesouhlasíte a Váš syn na to má stejný názor, může podat k okresnímu soudu v místě otcova trvalého bydliště návrh na zvýšení výživného. Paragraf 922, odst. 1 nového občanského zákoníku, na který Vás upozorňovala soudkyně, skutečně říká, že výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení, současně ale dodává, že u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne. Vzhledem k tomu, že tento paragraf nemluví pouze o nezletilých dětech, nábrž o dětech obecně – týká se možnost zpětného určení (zvýšení) výživného i zletilých dětí. O zpětné zvýšení výživného si tak může požádat i Váš syn. Co se týče požadované výše výživného, k té se bohužel nemohu vyjádřit. Soud bude při stanovování výše výživného posuzovat celkové majetkové a sociální poměry obou rodičů – tedy i Vaši situaci, o které nic nepíšete. Tabulky výživného, které vydalo Ministerstvo spravedlnosti a na které se ve svém dotazu odvoláváte, mají pouze doporučující charakter a pro soudy nejsou závazné – soudy nemusí určovat výživné přesně podle těchto tabulek.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:

• Odvolání proti smírnému vyřešení sporu u soudu dohodou stran