Kdo platí soudní poplatky při napadnutí vydědění (listiny o vydědění) pokud dědic vyhraje

Při čtení závěti a listiny vydědění tito dva vnuci vznesli připomínku, že s vyděděním nesouhlasí. Notářka sdělila, že pokud se všech 7 dědiců dohodne, budou všichni dědit stejným dílem, v opačném případě bude postoupeno soudu. Většina dědiců ale s dohodou nesouhlasí.
Můj dotaz zní, zda je právně v pořádku vydědit již mrtvého syna právě z důvodu, aby nedědili jeho děti a zda má jejich nesouhlas u soudu šanci a mohou vyhrát.
Listina vydědění byla sepsána a uložena u notáře.
Kdo platí soudní poplatky v případě jejich výhry a v případě jejich prohry? Hraje při platbě soudních poplatků nějakou roli, že 2 z 5 zbylých dědiců jsou pro dohodu a ostatní ne?
Děkuji, Gabriela

ODPOVĚĎ:
Jelikož listiny byly sepsány za účinnosti starého občanského zákoníku, bude celá situace posuzována dle tohoto zákona.
Za situace, kdy vyděděný potomek zemře před zůstavitelem, přechází právo zpochybnit vydědění na potomky vyděděného, vztahuje-li se vydědění i na tyto potomky vyděděného. Pokud však byly u vyděděného naplněny zákonem stanovené důvody pro vydědění, má to důsledky i pro jeho potomky, nedožije-li se sám smrti zůstavitele, který jej vydědil. Tedy děti by musely u soudu prokazovat, že u jejich otce nebyly splněny podmínky pro vydědění. Pokud jde o platnost listiny, tj. že byla listina o vydědění sepsána v době, kdy již vyděděný nežil, pak lze z judikatury Nejvyššího soudu dovodit, že to nezpůsobuje neplatnost listiny o vydědění. Je důležité, že je jednoznačně vyjeveno, co zůstavitel zamýšlel a pak je to platné.
Pokud jde o soudní řízení, pak toto hradí vždy strana, která je ve sporu neúspěšná a není důležité, kdo byl pro dohodu a kdo ne.