Kdo je odpovědný za neudržovaný most v havarijním stavu

Všichni od toho dávají ruce pryč a nikdo mě není schopen poradit nebo pomoci. Most nemáme zapsán jako věcné břemeno. Já mám navíc podezření, že most je postaven na černo. Můj dotaz je, kdo za most zodpovídá a kdo by ho měl opravit, A kdo ponese následky, když se třeba propadne pod autem z uhlím.
Předem děkuji za ochotu. Pavel

ODPOVĚĎ:
Za stavebně-technický stav mostu odpovídá v zásadě jeho vlastník. Toto pravidlo vyplývá v nejobecnější rovině z čl. 11/3 Listiny základních práv a svobod, který stanoví, že: „Vlastnictví zavazuje“ (tzn. že právní skutečnost vlastnění určité věci zavazuje jejího vlastníka k péči o tuto věc, přičemž při porušení této povinnosti může vlastník věci odpovídat za takto vzniklou škodu).

Ve Vašem případě je tedy důležité zjistit, kdo je vlastníkem předmětného mostu. K tomu Vám doporučuji učinit dva kroky:
1/ Zjištění vlastníka pozemní komunikace:
V první řadě je nezbytné zjistit, do jaké kategorie pozemních komunikací spadá cesta, která přes předmětný most vede. Dle znění dotazu předpokládám, že se bude jednat buď o místní pozemní komunikaci či účelovou pozemní komunikaci.
Dle § 6/1 zákona o pozemních komunikacích je místní komunikace veřejně přístupná pozemní komunikace, která slouží převážně místní dopravě na území obce. Místní pozemní komunikace se dále člení do čtyř tříd (I. – IV. třída), což však není pro Váš případ rozhodné.
Dle § 7/1 zákona o pozemních komunikacích je účelová komunikace pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků.
Správné stanovení kategorie předmětné cesty je důležité pro určení jejího vlastníka (který zároveň může, ovšem nemusí, být i vlastníkem předmětného mostu). Dle § 9/1 zákona o pozemních komunikacích je vlastníkem všech místních komunikací obec, na jejímž území se místní komunikace nacházejí. Vlastníkem účelových komunikací jsou právnické nebo fyzické osoby (tzn. že vlastníkem účelové komunikace může být prakticky kdokoli, přičemž zpravidla se za vlastníka účelové komunikace považuje vlastník pozemku, na kterém se tato účelová komunikace nachází).
Pro zjištění, do jaké kategorie pozemních komunikací spadá cesta, která vede přes předmětný most, se s dotazem obraťte na místně příslušný silniční správní úřad, kterým je obecní úřad obce s rozšířenou působností. Tohoto úřadu se samozřejmě zároveň dotažte, kdo je vlastníkem předmětného mostu (nelze totiž vyloučit, že tuto informaci povede úřad ve své evidenci).
Na tomto místě je dále vhodné poukázat na § 12/1 písm. b) zákona o pozemních komunikacích, dle něhož platí, že součástmi místní komunikace jsou mimo jiné i mostní objekty (nadjezdy), po nichž je komunikace vedena, včetně chodníků, revizních zařízení, ochranných štítů a sítí na nich, strojní vybavení sklopných mostů, ledolamy, propustky, lávky pro chodce nebo cyklisty. Vyjde-li proto najevo, že předmětná cesta je místní komunikací (a jejím vlastníkem je tudíž ze zákona obec), je vysoce pravděpodobné, že je obec zároveň vlastníkem předmětného mostu.

2/ Ověření v katastru nemovitostí:
Vyjde-li na základě sdělení silničního správního úřadu najevo, že předmětná cesta je účelovou pozemní komunikací, bude nutné, abyste zjistil, kdo je vlastníkem pozemku, na kterém se most nachází, resp. abyste zjistil, kdo je v katastru nemovitostí veden jako vlastník předmětného mostu (je-li tento most ovšem v katastru nemovitostí zakreslen). Do katastru nemovitostí je možné nahlédnout bezplatně na internetu.
Co se týče odpovědnosti za škodu, která by mohla zřícením mostu vzniknout, platí dle § 2938/1 občanského zákoníku, že při zřícení budovy (lze zajisté aplikovat rovněž na most) nebo odloučení její části v důsledku vady budovy nebo nedostatečného udržování budovy nahradí její vlastník škodu z toho vzniklou. Toto ustanovení je tedy konkrétním projevem shora uvedeného pravidla „Vlastnictví zavazuje. “.

Pokud by hrozilo zřícení mostu zjevně a zároveň by v tomto důsledku hrozil vznik konkrétní škody, bylo by možné postupovat dle těchto ustanovení občanského zákoníku:
- § 2901 občanského zákoníku, dle něhož má každý, kdo může podle svých možností a schopností snadno odvrátit újmu, o níž ví nebo musí vědět, že hrozící závažností zjevně převyšuje, co je třeba k zákroku vynaložit, povinnost zakročit na ochranu jiného;
- § 2903 občanského zákoníku, dle něhož nezakročí-li ten, komu újma hrozí, k jejímu odvrácení způsobem přiměřeným okolnostem, nese ze svého, čemu mohl zabránit; při vážném ohrožení může ohrožený požadovat, aby soud uložil vhodné a přiměřené opatření k odvrácení hrozící újmy.

Mírně nad rámec Vašeho dotazu podotýkám, že pro užívání předmětné příjezdové cesty není zapotřebí, aby Vám svědčilo věcné břemeno, neboť každou pozemní komunikaci může v zásadě užívat bezplatně každý (při zohlednění jejího stavebně-technického stavu). Toto tzv. právo obecného užívání je zakotveno v § 19 zákona o pozemních komunikacích. Právo obecného užívání lze vztáhnout rovněž na most, po kterém předmětná pozemní komunikace vede.