Počet stránek ve webu: 43.470

1 1 1 1 1 Hodnocení 4.83 (6 hlasů)

Jak to, že může být soukromý pozemek veden jako zeleň městská a krajinná a vlastník si jej nesmí ani oplotit? Proč má být něco soukromého k užívání všech? Jak se mohu bránit? Děkuji, Vanda.

ODPOVĚĎ:
V této souvislosti je klíčový § 34 zákona o obcích, dle něhož platí, že veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru.
Není tedy rozhodné, kdo je vlastníkem předmětného pozemku (může se jednat i o fyzickou osobu), podstatné je, že předmětný pozemek je přístupný všem bez omezení (a má charakter veřejného prostranství).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že dle § 101/1 stavebního zákona má obec, kraj nebo stát předkupní právo k pozemku určenému územním plánem nebo regulačním plánem pro veřejně prospěšnou stavbu nebo veřejné prostranství a ke stavbě na tomto pozemku. Vlastník pozemku nebo stavby, u kterých vzniklo předkupní právo podle tohoto zákona, má povinnost v případě zamýšleného úplatného převodu nabídnout oprávněné osobě tyto k odkoupení postupem a za podmínek podle tohoto zákona.
V obecné rovině dle čl. 11/4 Listiny základních práv a svobod platí, že vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu. Stejné pravidlo je pak zakotveno rovněž v § 1038 a § 1039 občanského zákoníku.
V případě veřejného užívání soukromých pozemků (které spadají do kategorie veřejného prostranství) soudy dovodily, že umožňuje-li obec veřejné užívání soukromého pozemku, aniž by za to vlastníkovi takového pozemku poskytla náhradu, vzniká na její straně bezdůvodné obohacení (§ 2991 a násl. občanského zákoníku), k jehož vydání je povinna.
V rozsudku ze dne 31. 1. 2006, sp. zn. 33 Odo 1253/2005, dospěl Nejvyšší soud k závěru, že:
„Obci vzniká bezdůvodné obohacení plněním bez právního důvodu, pokud není užívání pozemku, který je součástí veřejného prostranství a je ve vlastnictví jiného subjektu, upraveno např. smlouvou mezi vlastníkem pozemku a obcí. Ustanovení § 34 zákona č. 128/2000 Sb. , o obcích, nezakládá právo obce, aby vlastník pozemku, který je součástí veřejného prostranství, strpěl jeho bezplatné užívání. “
Ke shodným závěrům pak Nejvyšší soud dospěl např. v těchto rozhodnutích: rozsudek ze dne 31. 1. 2006, sp. zn. 33 Odo 1253/2005 (citovaný výše), rozsudek ze dne 15. 1. 2004, sp. zn. 32 Odo 823/2003, usnesení ze dne 9. 3. 2004, sp. zn. 32 Odo 872/2003, rozsudek ze dne 14. 2. 2006, sp. zn. 33 Odo 396/2004, usnesení ze dne 26. 10. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3382/2010. Lze upozornit např. i na usnesení Ústavního soudu ze dne 14. 9. 2004, sp. zn. III. ÚS 338/04, nebo na usnesení Ústavního soudu ze dne 15. 4. 2010, sp. zn. II. ÚS 731/10.
V současné chvíli Vám doporučuji zahájit s obcí jednání o uzavření dohody, na jejímž základě Vám bude obcí vyplacena náhrada za veřejné užívání Vašeho pozemku. Nebude-li dohoda s obcí možná, nezbude Vám, než se vydání bezdůvodného obohacení domáhat soudní cestou. Pro tento případ Vám doporučuji advokátní zastoupení:
www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 128/2000 Sb. , o obcích (obecní zřízení)
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb. , o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součásti ústavního pořádku České republiky
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

Nenašli jste odpověď na váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 79 Kč. Odpověď obdržíte do 3 dnů. Poradit se s právníkem.