Změna pozemku na "zeleň městská a krajinná" městskou vyhláškou - co to znamená pro majitele pozemku?
- Uložil(a): Mgr. Lukáš Mohyla (právník)
- Kategorie: Obce, orgány obce, občané
- Zveřejněno: 23. červen 2016
Zjistila jsem, že můj pozemek byl zařazen jako zeleň městská a krajinná obecně závaznou vyhláškou č. 22/2011 Sb. hl. m. Prahy (kterou se měnila č. 5/2011), taktéž figuroval tento pozemek i v 17/2013, ale již v 2/2016 jsem ho tam nenašla. Jakým právním úkonem došlo k těmto změnám (nezaregistrovala jsem ji ani na vývěsce místního úřadu)?
Jak tyto změny souvisí s osobním vlastnictvím z pohledu právníka? Zažádám znovu o oplocení úřední cestou, mají teď §, podle kterého by mi to mohli záměr zamítnout? Užíváním vznikla vyšlapaná cestička skrz můj pozemek, musím ji dle práva zachovat? Děkuji, Danuše.
ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Obecně závazné vyhlášky hlavního města Prahy:
Všechny Vámi zmiňované právní předpisy mají právní formu obecně závazné vyhlášky hlavního města Prahy a týkají se místního poplatku za užívání veřejného prostranství.
Co se týče vydávání obecně závazných vyhlášek hlavního města Prahy, je nutné vycházet z § 45 zákona o hlavním městě Praze, dle něhož platí, že:
- podmínkou platnosti obecně závazné vyhlášky hlavního města Prahy je její vyhlášení;
- vyhlášení obecně závazné vyhlášky hlavního města Prahy se provede tak, že se uveřejní ve Sbírce právních předpisů hlavního města Prahy;
- obecně závazná vyhláška hlavního města Prahy nabývá účinnosti patnáctým dnem následujícím po dni jejího vyhlášení ve Sbírce právních předpisů hlavního města Prahy, pokud v něm není stanoven pozdější počátek účinnosti;
- redakci Sbírky právních předpisů hlavního města Prahy vykonává Magistrát hlavního města Prahy;
- obecně závazné vyhlášky hlavního města Prahy musí být uveřejněny ve Sbírce právních předpisů hlavního města Prahy nejdéle do 15 dnů ode dne jejich schválení příslušným orgánem hlavního města Prahy;
- Sbírka právních předpisů hlavního města Prahy musí být každému přístupna u Magistrátu hlavního města Prahy, u úřadů městských částí a na ministerstvu vnitra.
2/ Vliv na vlastnické právo k pozemku:
V tomto ohledu je nutné si především uvědomit, že veřejným prostranstvím se pozemek stane ze zákona, pokud naplňuje znaky veřejného prostranství dle § 34 zákona o obcích (resp. dle § 14b zákona o hlavním městě Praze, co se týče pražských pozemků, toto ustanovení je však s § 34 zákona o obcích zcela shodné). Aby se tedy určitý pozemek stal veřejným prostranstvím, není zapotřebí, aby o tom rozhodl nějaký úřad, nýbrž k tomu dojde automaticky (ze zákona).
Byl-li Váš pozemek uveden v obecně závazné vyhlášce hlavního města Prahy, která se týkala místních poplatků za užívání veřejného prostranství, znamená to pouze tolik, že v době účinnosti této obecně závazné vyhlášky považovalo hlavní město Praha tento pozemek za veřejné prostranství (nikoli, že tento pozemek veřejným prostranstvím skutečně byl). Pokud v současné chvíli není Váš pozemek v předmětné obecně závazné vyhlášce zmíněn, znamená to pouze, že hlavní město Praha nehodlá podrobit užívání tohoto pozemku veřejností místnímu poplatku (což však ještě neznamená, že by tento pozemek nebyl veřejným prostranstvím).
Je-li Vámi vlastněný pozemek veřejným prostranstvím, znamená to pro výkon Vašeho vlastnického práva určité omezení (zejména v podobě povinnosti strpět veřejné užívání tohoto pozemku, tzn. užívat vlastní pozemek pouze tak, aby to nebránilo jeho veřejnému užívání).
3/ Oplocení pozemku:
K výstavbě oplocení je v zásadě zapotřebí přivolení stavebního úřadu. Konkrétně je dle § 96/2 písm. a) ve spojení s § 103/1 písm. e) bodem 14 stavebního zákona nutné získat územní souhlas (s umístěním stavby).
Před vydáním územního souhlasu je stavební úřad povinen zkoumat, zda stavební záměr žadatele není v rozporu se zájmy, které jsou uvedeny v § 90 stavebního zákona. Dospěje-li stavební úřad k závěru, že zde rozpor je (např. v případě, kdy by bylo realizací stavebního záměru zasaženo do obecného užívání veřejného prostranství), územní souhlas nevydá.
Rozhodnete-li se vybudovat oplocení bez přivolení stavebního úřadu, stane se oplocení nepovolenou stavbou, jejíž odstranění bude stavební úřad oprávněn nařídit (§ 129 stavebního zákona). Zároveň byste se mohla dopustit přestupku dle stavebního zákona a rovněž přestupku dle § 47/1 písm. h) zákona o přestupcích (dle tohoto ustanovení se přestupku dopustí mimo jiné ten, kdo neoprávněně zabere veřejné prostranství, přičemž za spáchání tohoto přestupku hrozí pokuta do 50.000,- Kč).
4/ Pěšina:
Je-li Vámi vlastněný pozemek veřejným prostranstvím, doporučuji Vám pěšinu zachovat. Zároveň Vám doporučuji zahájit s hlavním městem Prahou jednání o poskytnutí náhrady za veřejné užívání Vašeho pozemku (jak jsem Vám před časem doporučoval v odpovědi na první dotaz, vedený pod číslem 9245).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 131/2000 Sb. , o hlavním městě Praze
zákon č. 128/2000 Sb. , o obcích (obecní zřízení)
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 200/1990 Sb. , o přestupcích
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/