Městský úřad odmítá kácení suchého stromu na pozemku SVJ - jak postupovat (strom se naklání nad ulici a ohrožuje zdraví, život, majetek)

Přitom zákon č. 114/1992 sb § 8 odst. 4 ve znění: Povolení není třeba ke kácení dřevin, je-li jejich stavem zřejmě a bezprostředně ohrožen život či zdraví nebo hrozí-li škoda značného rozsahu. Ten, kdo za těchto podmínek provede kácení, oznámí je orgánu ochrany přírody do 15 dnů od provedení kácení. MÚ kontruje výkladem:
§ 8 odst. 4 ZOPK upravuje režim tzv. havarijního kácení, kdy se jedná o náhlou změnu stavu dřeviny, která svým stavem zřejmě a bezprostředně ohrožuje život a zdraví osob anebo hrozí škoda značného rozsahu a je nutné ihned odvrátit hrozící nebezpečí. Jedná se o kácení v krajní nouzi, např. po silném poryvu větru, mokrém sněhu, kdy je strom nakloněný a hrozí jeho pád. Toto kácení většinou provádí hasičská záchranná služba. Nevztahuje se na dřeviny, které během několika let postupně usychají a odumírají.   Mě se tento výklad zdá zavádějící. 31.3. končí období vegetačního klidu a bojíme se - myslím ve výboru SVJ, že stromy přes léto můžou někoho zranit, což samozřejmě MÚ nezajímá. Můžu vás požádat o právní náhled na tento problém. Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Má odpověď pro Vás bude patrně zklamáním, nicméně s výkladem městského úřadu se plně ztotožňuji. Souhlasím s tím, že § 8/4 zákona o ochraně přírody a krajiny, který zní:
„Povolení není třeba ke kácení dřevin, je-li jejich stavem zřejmě a bezprostředně ohrožen život či zdraví nebo hrozí-li škoda značného rozsahu. Ten, kdo za těchto podmínek provede kácení, oznámí je orgánu ochrany přírody do 15 dnů od provedení kácení. “
je možné aplikovat toliko na „havarijní případy“, tedy situace, kdy je hrozba pro život a zdraví reálně očekávatelná – stav stromu tedy musí být na první pohled tak špatný (resp. strom musí být například tak silně poškozen), že i laik rozpozná, že další existence stromu výrazně zvyšuje nebezpečí újmy na zdraví a životě, popř. že hrozí škoda na majetku.
Výše citované ustanovení může být aplikováno pouze vyjímečně, a to tehdy, pokud hrozí pád stromu „každým okamžikem“ – kdy by tedy čekání na vydání příslušného správního rozhodnutí (povolení kácení) výrazně zvyšovalo riziko vzniku újmy na životě, zdraví či škody na majetku.
Výklad městského úřadu nachází oporu rovněž v důvodové zprávě k zákonu o ochraně přírody a krajiny. Příslušná pasáž důvodové zprávy je sice dosti stručná, její poselství je však jednoznačné:
„K jejich kácení je zásadně nezbytné povolení orgánu ochrany přírody, pokud nejde o … stav krajní nouze. “
Z Vašeho dotazu nevyplývá, že by v případě předmětných dvou stromů nastal stav krajní nouze. Sama skutečnost, že předmětné stromy jsou uschlé a nakloněné ještě neznamená, že by zde existovala zřejmá a bezprostřední hrozba pro život či zdraví nebo že by hrozila škoda značného rozsahu. V tomto stavu mohou oba stromy setrvat po dlouhou dobu. Z Vašeho dotazu rovněž nevyplývá, že by byl tento stav něčím novým – jsou-li oba stromy nakloněné již dlouho (pakliže tedy nebyly nakloněny v důsledku vichřice apod.), nelze dovozovat, že by se jejich uschnutím (které také jistě nenastalo během několika málo dnů) nějak výrazně zvýšilo riziko jejich pádu.
Co se týče Vaší poznámky o vegetačním klidu stromů, upozorňuji na § 5 vyhlášky o ochraně dřevin a povolování jejich kácení, dle něhož platí, že:
„Kácení dřevin se provádí zpravidla v období jejich vegetačního klidu. Obdobím vegetačního klidu se rozumí období přirozeného útlumu fyziologických a ekologických funkcí dřeviny. “
V této souvislosti zdůrazňuji slovo „zpravidla“ – kácení stromů mimo období vegetačního klidu tedy není zcela vyloučeno, bude se pouze jednat o výjimku z pravidla.
Doporučuji Vám proto požádat příslušný odbor městského úřadu (pokud tak SVJ dosud neučinilo) o povolení pokácení obou stromů, a to standardním způsobem.
_____________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 114/1992 Sb. , o ochraně přírody a krajiny
vyhláška č. 189/2013 Sb. , o ochraně dřevin a povolování jejich kácení