Přestupek vůči občanskému soužití - lhůta na zahájení přestupkového řízení úřadem

Podala jsem dne 4.2.2019 na Policic podnět k zahájení řízení ve věci urážky na cti starostkou, dne 22.2.2019 to bylo předáno Magistrátu, přest. oddělení a dodnes nemám žádné písemné vyjádření, jak tato věc pokračuje. Je nějaká lhůta pro zahájení řízení nebo budu se ještě účastnit nějakého řízení ve věci upřesnění? Děkuji, Eva

ODPOVĚĎ:
V případě urážky na cti lze přestupkové řízení zahájit a v již zahájeném řízení pokračovat pouze se souhlasem osoby přímo postižené spácháním přestupku. Správní orgán (přestupková komise) je povinna poučit osobu přímo postiženou spácháním přestupku, je-li mu známa, o právu udělit souhlas a určí této osobě lhůtu k podání souhlasu. Lhůta nesmí být kratší než 30 dnů.
Tudíž měla jste být ze strany přestupkové komise o tomto svém právu poučena.

Dále ke lhůtám:
Správní orgán (např. přestupková komise) je povinen postupovat tak, aby nevznikaly zbytečné průtahy. Např. lhůty pro vydání rozhodnutí:
Pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, vydá je správní orgán (přestupková komise) nejpozději do 60 dnů ode dne zahájení řízení.
Pokud by došlo k odložení věci přestupkovou komisí, tzn. komise by dospěla k závěru, že dané jednání nenaplňuje skutkovou podstatu některého přestupku, máte právo být vyrozuměna o tom, že došlo k odložení věci.

K tomuto také stanovisko veřejného ochránce práv:
Dle zákona o přestupcích se o odložení věci vyrozumí poškozený. Ochránce se setkává s praxí, kdy správní orgány nevyrozumívají o odložení věci osoby dotčené přestupkem s odůvodněním, že jim nevznikla majetková škoda. Ochránce však má za to, že pojem „poškozený“ v ustanovení § 66 odst. 4 zákona o přestupcích nelze ztotožňovat s vymezením poškozeného v ustanovení § 70 odst. 1 zákona o přestupcích. Dle ochránce se v prvně jmenovaném případě jedná o pojem širší, který v sobě zahrnuje újmu v širším slova smyslu, tj. nejen škodu na majetku, ale též újmu na zdraví, na cti apod. Jinými slovy, pokud je z došlého materiálu zřejmé, že oznamovatel byl jednáním, které bylo předmětem oznámení, přímo dotčen, měl by jej správní orgán o odložení ve smyslu ustanovení § 66 odst. 4 zákona o přestupcích vyrozumět. Je totiž třeba vycházet z účelu zakotvení této povinnosti, kterým je nepochybně poskytnutí možnosti osobě, která byla jakkoliv dotčena přestupkem, bránit se proti nezákonnému odložení věci.

Pokud dojde k nezákonnému odložení věci, potom vyvstává otázka, jak se může oznamovatel v takové situaci bránit. V první řadě lze podat podnět krajskému úřadu k přijetí opatření k odstranění nečinnosti dle ustanovení § 80 správního řádu. Druhou možností je podání podnětu k postupu podle ustanovení § 126 odst. 1 zákona o obcích, dle něhož „odporuje-li usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu obce v přenesené působnosti zákonu, jinému právnímu předpisu a v jejich mezích též usnesení vlády, směrnici ústředního správního úřadu nebo opatření krajského úřadu přijatému při kontrole výkonu přenesené působnosti, vyzve krajský úřad obec ke zjednání nápravy. Nezjedná-li obec nápravu do 60 dnů od doručení výzvy, krajský úřad takové usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu obce zruší a o rozhodnutí o zrušení usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu obce v přenesené působnosti informuje obecní úřad. “

Co se týká dotazu dle zákona o svobodném přístupu k informacím, pokud dotaz splňuje náležitosti stanovené zákonem, je správní orgán povinen na něj odpovědět – ať už tím, že danou informaci poskytne, nebo tím, že její poskytnutí odmítne a sdělí důvody pro toto odmítnutí. Určitě ovšem nelze dotaz „přejít“ a vůbec na něj nereagovat. Pokud tedy je správní orgán nečinný, lze proti němu podat stížnost. Stížnost lze podat písemně nebo ústně (doporučuji písemně). Stížnost se podává u povinného subjektu (tj. u toho orgánu, který byl žádán o poskytnutí informace). O stížnosti rozhoduje nadřízený orgán.