Dluhy za popelnice - přechází na děti v době dospělosti, zletilosti?

Povinnost dětí k úhradě místního poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů je nejčastěji založena na § 10b/1 písm. a) bodu 1 zákona o místních poplatcích (zák. č. 565/1990 Sb. , v platném znění), dle něhož je k úhradě tohoto poplatku povinna fyzická osoba (tj. bez ohledu na její věk), která má v obci trvalý pobyt.

Místní poplatek za svoz komunálního odpadu je pak povinna hradit také fyzická osoba, která má ve vlastnictví stavbu určenou k individuální rekreaci, byt nebo rodinný dům, ve kterých není hlášena k pobytu žádná fyzická osoba, a to ve výši odpovídající poplatku za jednu fyzickou osobu (§ 10b/1 písm. b) zákona o místních poplatcích), toto ustanovení se však samozřejmě na většinu dětí nevztahuje.

V souvislosti se shora uvedeným je nutno dodat, že místní poplatek za svoz komunálního odpadu je vybírán obcí pouze v případě, že se tak obec rozhodne (a zavede vybírání tohoto místního poplatku obecně závaznou vyhláškou), tzn. že vybírání tohoto místního poplatku (stejně jako ostatních místních poplatků) není povinné. V obecně závazné vyhlášce pak obec může zároveň stanovit osvobození či úlevy od tohoto místního poplatku, jak se právě v případě poplatníků-dětí často děje.

Za fyzické osoby tvořící domácnost může poplatek platit jedna osoba. Za fyzické osoby žijící v rodinném nebo bytovém domě může poplatek platit vlastník nebo správce. Osoby, které platí poplatek za více fyzických osob, jsou povinny obecnímu úřadu oznámit jméno, popřípadě jména, příjmení a data narození osob, za které poplatek platí (§ 10b/3 zákona o místních poplatcích).

Klíčovým pro zodpovězení Vašeho dotazu je § 12 zákona o místních poplatcích, dle něhož platí, že:

- je-li poplatník v době vzniku povinnosti zaplatit poplatek nezletilý, odpovídají za zaplacení poplatku tento poplatník a jeho zákonný zástupce společně a nerozdílně; zákonný zástupce má v takovém případě stejné procesní postavení jako poplatník;

- nezaplatí-li poplatek poplatník nebo jeho zákonný zástupce, vyměří obecní úřad poplatek jednomu z nich (na tomto místě je vhodné připomenout, že místní poplatek může být obecním úřadem poplatníkovi dle § 11 zákona o místních poplatcích vyměřen v případě, že poplatek není uhrazen včas nebo ve správné výši, a to ve formě platebního výměru či hromadného předpisného seznamu, přičemž v takovém případě může být místní poplatek až ztrojnásoben).

Toto (právem kritizované) ustanovení zákona o místních poplatcích (účinné od 1. 7. 2012) tak obecním úřadům umožňuje vystavit platební výměr přímo nezletilému poplatníkovi, který fakticky nemá samozřejmě šanci jakkoli ovlivnit místo svého trvalého pobytu, o své poplatkové povinnosti většinou vůbec neví, nemůže své zákonné zástupce k úhradě místního poplatku nijak donutit a zpravidla ani nemá finanční prostředky ke splnění poplatkové povinnosti z vlastní iniciativy.

Případný dluh na místním poplatku za svoz komunálního odpadu tak vzniká přímo dítěti, přičemž v případě nesplnění této poplatkové povinnosti jeho zákonným zástupcem může být platební výměr vystaven přímo tomuto dítěti (jak výslovně umožňuje zákon o místních poplatcích). O přechodu dluhu na místním poplatku za svoz komunálního odpadu v okamžiku nabytí zletilosti ze zákonného zástupce na dítě tak nelze hovořit, neboť tento dluh tíží dítě již před nabytím zletilosti (až po nabytí zletilosti však obce zpravidla začínají tyto dluhy exekučně vymáhat). Jak shora uvedeno, nehraje skutečnost, zda zákonný zástupce dítěte dosud žije či nikoli žádnou roli.

V souvislosti se shora uvedeným je nezbytné poukázat na § 896 občanského zákoníku, dle něhož mají rodiče povinnost a právo pečovat o jmění dítěte (tzn. o souhrn jeho majetku a dluhů, jak stanoví § 495 občanského zákoníku), především jsou rodiče povinni jmění dítěte spravovat jako řádní hospodáři. Při právním jednání, které se týká jednotlivé součásti jmění dítěte (např. tedy při plnění poplatkové povinnosti dítěte), vystupují rodiče jako jeho zástupci. Poruší-li rodiče povinnost pečovat o jmění dítěte jako řádní hospodáři, nahradí dítěti škodu z toho vzniklou společně a nerozdílně.

Pokud tedy rodiče za své dítě neuhradí místní poplatek za svoz komunálního odpadu, tzn. že zanedbají svou povinnost pečovat o jmění dítěte jako řádní hospodáři, budou povinni případně vzniklou škodu (kterou může reprezentovat zvýšení místního poplatku až na jeho trojnásobek v platebním výměru či náklady exekuce) svému dítěti uhradit. Nežádoucí společenský stav, kdy by byly děti nuceny se po svých rodičích zpětně domáhat (a to i soudní cestou) úhrady případně vzniklé škody, by však mohl být snadno vyřešen změnou § 12 zákona o místních poplatcích, který by napříště v případě dluhu na místním poplatku za svoz komunálního odpadu u dítěte umožňoval obcím vystavit platební výměr pouze rodičům takového dítěte.

Vše shora uvedené lze shrnout konstatováním, že současná právní úprava (a rovněž praxe mnohých obecních úřadů) činí děti odpovědnými za nesplnění povinnosti jejich rodičů pečovat o jmění (tedy i o dluhy) svých dětí jako řádní hospodáři (kterýžto stav je v rozporu s právními předpisy nejvyšší právní síly, zejména s čl. 32/1 Listiny základních práv a svobod a s čl. 3 a čl. 27/2 a 4 mezinárodní Úmluvy o právech dítěte, kterou je Česká republika vázána).