Podnět k prověření zaměstnavatele a uchování anonymity zaměstnance
- Uložil(a): Mgr. Kateřina Štěpánková (právník)
- Kategorie: Správní řízení a rozhodnutí
- Zveřejněno: 16. leden 2016
Podávám podněty k prověření na svého bývalého zaměstnavatele na stavební úřad, hygienu atd. Když už tam nepracuji, sebrala jsem odvahu, aby se tam napravilo vše, co není v pořádku.
1. V podnětu žádám o zachování mé anonymity, přestože se pod podnět samozřejmě podepíšu. Prosím, musí tím pádem mou anonymitu opravdu zachovat? Případně na základě jakého zákona? Ráda bych tam dopsala konkrétní paragraf, na který se odvolávám v rámci zachování mé anonymity.
2. I když to nepředpokládám, pokud by byl některý můj podnět vyhodnocen jako irelevantní, nebo se pochybení nepotvrdilo, nemůžu být obviněna z pomluvy, křivého udání, vynášení interních informací atd. ?
3. Pakliže bohužel vím o podvodech zaměstnavatele, konkrétně nelegální zaměstnávání, snaha o pojistný podvod, nemůžu být v krajním případě obviněna podle § 167 Trestního zákona - Nepřekažení trestného činu - či § 168 Trestního zákona - Neoznámení trestného činu, pokud to nikde neoznámím? Velice děkuji. Petra
ODPOVĚĎ:
1. Všechny oprávněné úřední osoby jsou při řízení podle správního řádu, povinny zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděly v souvislosti s řízením a které v zájmu zajištění řádného výkonu veřejné správy nebo v zájmu jiných osob vyžadují, aby zůstaly utajeny, nestanoví-li (ve zcela výjimečných případech) zákon jinak. Zachování anonymity osob, které podnět proti porušování zákona podají, je zaručena samotným správním řádem.
2. Pomluva je trestným činem, který spáchá ten, kdo o jiném uvede takový nepravdivý údaj, který může značně ohrozit jeho vážnost před druhými osobami. Jestliže by však někdo jiného nepravdivě osočil z trestné činnosti, místo pomluvy by šlo o trestný čin křivého obvinění, a v případě méně intenzivního zásahu do vážnosti člověka by šlo o přestupek urážky na cti. V českém právním řádu je pomluva upravena v § 184 trestního zákoníku. [Trestnost pomluvy vyplývá ze snahy chránit čest a dobrou pověst člověka ve společnosti, a to ať už jde o jeho vztahy v zaměstnání, v rodině nebo kdekoli jinde. Vždy ale pouze jednotlivé fyzické osoby, před pomluvou nejsou chráněny osoby právnické ani skupiny lidí. Zhodnocení, zda by mohlo být toto vyhodnoceno jako pomluva či jako křivé obvinění by muselo bý posouzeno vzhledem k dalším okolnostem, zda by to mohlo konkrétnímu subjektu ublížit, způsobit škodu apod.
3. trestné činy Nepřekažení trestného činu a neoznámení trestného činu jsou upraveny v § 367 a 368 trestního zákona. Je třeba tam vyhodnotit, zda činnosti zaměstnavatele, které hodláte nechat prošetřit spadají do výčtu trestných činů tam uvedených a podle toho vyhodnotit riziko, že byste se sama trestného činu mohla dopustit.