Může kontrolor státní inspekce vstupovat bez dovolení a ohlášení na kontrolovaný pozemek?

- chápu-li správně zejm. paragraf 89 předpisu č. 357/2013Sb. , vytyčení pozemku musí provést odborně způsobilá osoba a za účasti vlastníků dotčených pozemků. Mohl to soused nějak obejít a byla tato povinnost i před rokem vydáním předpisu z roku 2013, neboť již před více než 10 lety si nechal přímo vytyčit (tehdy se tam skutečně nějací geometři pohybovali) jinou část svého pozemku, sousedící s naším, ale my k tomu přizváni nebyli).
- může svévolně zahrazdit cizí vjezd, i když je protnutý proužkem jeho pozemku? Když jsme se dotazovali na příslušném MěÚ, do jehož správního obvodu naše jinak samosprávná obec náleží, bylo nám sděleno asi tolik, že od platnosti nového občanského zákoníku již nemohou do situace zasahovat (zatímco předtím by mohli konstatovat, že vlivem dlouhodobého užívání z naší strany soused porušil nějaký pokojný stav), samozřejmě se prý můžeme dovolávat řešení soudní cestou. (my situaci zatím vyřešili vybudováním „nového“ vjezdu přes můj pozemek (píši o situaci mých rodičů) z opačné strany)
2) Dá se úředním způsobem dovolat řešení prořezávky stromů, které ze sousedova pozemku korunami stromů zasahují do naší stodoly - do střešních tašek a do dřevěných štítů. Soused již činil značné problémy s opravou, i když jsme měli rozhodnutí stavebního odboru o vstupu na pozemek. Na již tehdy námi písemně žádanou prořezávku odpověděl až po mnoha měsících s konstatováním, že stromy ničemu nevadí. Tak jako zarovnané dolní části štítu mohou vlivem sousedova rázu dřeva narovnaného u stěny vlhnout a plesnivět, podobně koruny jeho stromů větvemi a listím (tím spíše za dešťů) "leží" na nových dřevěných štítech stodoly. Mimochodem poněkud jsme byli překvapeni tím, že stavební úřad může rozhodnout, že nás musí soused za účelem opravy na svůj pozemek vpustit (naše stodola je bohužel ze tří stran obklopena jeho pozemkem), ale pokud stěny nemovitosti zarovná, tak už prý stavební úřad nemůže uložit povinnost tyto překážky odstranit. (ale jinak musím kvitovat objektivní snahu příslušného stavebního úřadu situaci řešit, takže oprava proběhla, přesto jsme sousedovi "museli" předem zaplatit 1000 Kč za to, že chlapi z firmy odrovnali ráz dřeva a pak ho narovnali zase zpět, soused se dovolával zákonné formulace o přiměřené náhradě).
3) Se svým otcem (jenž pracoval v autoservisu, dalších 20 let pak ze zdravotních důvodů v jiném zaměstnání, nyní ve starobním důchodu) jsme dávali dohromady autoveterána, mj. po částech též lakovali apod. Soused (vlastnící zde sice nemovitost a pozemky, ale nežije zde a nemá zde ani trvalý pobyt) otce udal rovnou až na oblastní inspektorát České inspekce životního prostředí, odkud přišla předem neohlášená kontrola. Výsledek pro nás dopadl pozitivně, protože při kontrole kanalizace, septiku nebyly zjištěny žádné splašky z barev ani příčina v údajném uschnutí sousedových stromů vlivem barev od nás (jen dodám, nemáme opravárenskou provozovnu, svého času živnostenský list otec již přerušil, protože pokud někomu něco opravuje, jsou to drobné opravy v rodině nebo úzkém okruhu známých, tudíž o výdělečné činnosti nelze hovořit vůbec). Obecně se chci ale zeptat:
- já, když si budu lakovat, brousit, apod. po částech (své) auto, stejně tak to může být regál, skříňka, nábytek aj. a budu to činit na svém pozemku, má soused nějaká práva mi takovouto hobby činnost znemožňovat?
- přijde-li bez ohlášení kontrolní orgán (nyní to byla inspekce ŽP, možná budeme zase někam udáni - živnostenské, finanční? ), mají oni neomezené právo vstoupit na náš pozemek, do domu, nechat si otevřít odpady, atd.) nebo máme případně my právo neumožnit takovouto kontrolu (sice nemáme důvod něco tajit či zakrývat, ale příjemný pocit to není). Petr

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Vytyčení hranic pozemků:
Váš soused si může své pozemky v zásadě vytyčovat jak se mu zlíbí, takové vytyčení (byť by se dělo i prostřednictvím autorizovaného geodeta) je však jeho soukromou aktivitou (tzn. že pro Vás nejsou takto vytyčené hranice pozemků nikterak závazné).
Chtěl-li by Váš soused provést vytyčení hranic pozemků tak, aby se takové vytyčení mohlo stát podkladem pro upřesnění údajů v katastru nemovitostí, musel by postupovat dle Vámi citované právní úpravy. Prakticky stejná pravidla platila i dle předchozí právní úpravy (konkrétně se jednalo o § 85 a § 86 "staré" katastrální vyhlášky).
2/ Zahrazení vjezdu:
Je pravdou, že institut tzv. pokojného stavu z českého právního řádu k 31. 12. 2013 skutečně bez náhrady zmizel, Vámi popsaná situace je však řešitelná dle zákona o pozemních komunikacích.
Dle znění dotazu předpokládám, že Váš soused je vlastníkem části účelové komunikace. Účelová komunikace je pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků (§ 7/1 zákona o pozemních komunikacích). Vlastníkem účelové komunikace může být i fyzická osoba (§ 9/1 zákona o pozemních komunikacích). Ve své odpovědi budu předpokládat, že Váš soused vlastní část veřejně přístupné účelové komunikace, tzn. že jím vlastněná část pozemní komunikace se nenachází v uzavřeném areálu.
V tomto ohledu je nutné si uvědomit, že pozemní komunikace (tedy i účelové komunikace) podléhají tzv. obecnému užívání. Konkrétně dle § 19/1 zákona o pozemních komunikacích smí každý užívat pozemní komunikace bezplatně obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým jsou určeny. Každý uživatel se musí přizpůsobit stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu dotčené pozemní komunikace. Váš soused je tedy ze zákona povinen strpět bezúplatné užívání jeho části účelové komunikace, tzn. že v obecném užívání své části účelové komunikace nemůže nikomu bránit.
Vzhledem k tomu, že soused umístil před Váš vjezd pevnou překážku, je aplikovatelný rovněž § 29/2 a 3 zákona o pozemních komunikacích, dle něhož platí, že:
- pevnou překážku lze umístit na pozemní komunikaci (tedy i na účelové komunikaci) pouze na základě povolení silničního správního úřadu vydaného po projednání s vlastníkem dotčené pozemní komunikace a se souhlasem příslušného orgánu Policie České republiky;
- povolení lze vydat pouze za předpokladu, že nebude ohrožena bezpečnost a plynulost silničního provozu a že žadatel o vydání povolení zajistí na svůj náklad všechna potřebná opatření;
- pevné překážky, na jejichž umístění nebylo vydáno povolení, jsou jejich vlastníci povinni odstranit na svůj náklad ve lhůtě stanovené silničním správním úřadem.
Pokud Váš soused umístil na účelovou komunikaci pevnou překážku bez příslušných povolení, mohl se dopustit přestupku dle § 42a/1 písm. l) zákona o pozemních komunikacích, za kterou mu hrozí pokuta do 300.000,- Kč (§ 42a/5 písm. b) zákona o pozemních komunikacích).
V této věci Vám proto doporučuji kontaktovat místně příslušný silniční správní úřad, kterým je obecní úřad obce s rozšířenou působností (§ 40/1 zákona o pozemních komunikacích). Stávající protiprávní stav Vám doporučuji rovněž zdokumentovat (ideálně nafotit).
3/ Prořezávka stromů:
Odstranění větví sousedových stromů, které zasahují do Vaší střechy, se můžete domáhat prostřednictvím místně příslušného orgánu ochrany přírody, kterým je dle § 75 zákona o ochraně přírody a krajiny obecní úřad obce s rozšířenou působností.
Kontaktování orgánu ochrany přírody je však zbytečné, neboť Vaše oprávnění ke svépomocnému odstranění větví je zakotveno přímo v občanském zákoníku (věc lze tedy řešit soukromoprávní cestou, bez ingerence veřejné moci).
Dle § 1016/2 občanského zákoníku platí, že neučiní-li to vlastník (Váš soused) v přiměřené době poté, co ho o to soused (Vy) požádal, smí soused (Vy) šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek, působí-li mu to škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Jemu také náleží, co z odstraněných kořenů a větví získá.
V první řadě Vám proto doporučuji kontaktovat písemně Vašeho souseda s výzvou k tomu, aby odstranil větve stromů, které zasahují do Vaší střechy. Toto odstranění je vhodné provést v období vegetačního klidu (tedy od listopadu do března). Pokud soused Vaší výzvy neuposlechne, resp. Vám neodpoví ve lhůtě, kterou mu pro odpověď stanovíte), budete oprávněni odstranit přesahující větve svépomocí (a na vlastní náklady).
Pokud Vám přesahující větve působí škodu, resp. tu existuje reálné riziko, že škodu způsobovat budou, převáží Váš zájem na odstranění větví nad zájmem na nedotčeném zachování předmětných stromů, tzn. že Vaše oprávnění k odstranění větví bude dáno.
4/ Znemožnění lakování a broušení:
Dle § 1013/1 občanského zákoníku platí, že vlastník je povinen zdržet se všeho, co působí, že mimo jiné odpad, prach, pach, hluk a jiné podobné účinky vnikají na pozemek jiného vlastníka v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku. Nepřekračuje-li Vaše kutilská činnost tyto meze, nemusíte se sousedových soukromoprávních ataků (žaloba) obávat. Nelze však samozřejmě vyloučit, že Váš soused se opět pokusí obrátit se na některý z úřadů s podnětem k provedení kontroly (v tomto udavačství nelze Vašemu sousedovi prakticky zabránit).
5/ Oprávnění kontrolujícího orgánu ke vstupu na pozemek:
V tomto ohledu lze konstatovat, že žádná účinná kontrola se bez momentu překvapení neobejde, tzn. že kontrolující osoba je zpravidla oprávněna provést kontrolu bez předchozího oznámení.
Co se týče oprávnění kontrolujícího subjektu ke vstupu na pozemky a do staveb, lze v obecné rovině vycházet z § 7 kontrolního řádu, dle něhož je kontrolující (pracovník veřejnoprávního orgánu) v souvislosti s výkonem kontroly oprávněn vstupovat do staveb, dopravních prostředků, na pozemky a do dalších prostor s výjimkou obydlí, jež vlastní nebo užívá kontrolovaná osoba anebo jinak přímo souvisí s výkonem a předmětem kontroly, je-li to nezbytné k výkonu kontroly. Do obydlí je kontrolující oprávněn vstoupit jen tehdy, je-li obydlí užívané k podnikání nebo provozování jiné hospodářské činnosti nebo v případě, kdy se mají prostřednictvím kontroly odstranit pochybnosti o tom, zda je obydlí užívané k těmto účelům a nelze-li dosáhnout splnění účelu kontroly jinak. Vlastníci nebo uživatelé těchto prostor jsou povinni kontrolujícímu vstup umožnit.
Co se týče obdobných oprávnění orgánů ochrany přírody, platí dle § 62/1 zákona o ochraně přírody a krajiny, že pracovníci všech orgánů ochrany přírody, kteří se při výkonu své pracovní činnosti prokáží služebním průkazem, mají právo vstupovat v nezbytných případech na cizí pozemky při plnění úkolů vyplývajících z tohoto zákona a dalších předpisů na úseku ochrany přírody a krajiny. Mohou přitom provádět potřebná měření, sledování, dokumentaci a požadovat informace nezbytné ke zjištění stavu přírodního prostředí. Při výkonu této činnosti jsou pracovníci orgánu ochrany přírody povinni co nejvíce šetřit vstupem dotčené pozemky, jakož i všechna práva vlastníka.
Obdobnými oprávněními disponují i pracovníci finančních úřadů v rámci daňových kontrol (§ 85 a násl. daňového řádu) a pracovníci živnostenských úřadů v rámci živnostenských kontrol (§ 60a a násl. živnostenského zákona).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
vyhláška č. 26/2007 Sb. , kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb. , o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 344/1992 Sb. , o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, (katastrální vyhláška)
zákon č. 13/1997 Sb. , o pozemních komunikacích
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 114/1992 Sb. , o ochraně přírody a krajiny
zákon č. 255/2012 Sb. , o kontrole (kontrolní řád)
zákon č. 280/2009 Sb. , daňový řád
zákon č. 455/1991 Sb. , o živnostenském podnikání (živnostenský zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde (s výjimkou právních předpisů již neplatných) :
https://portal.gov.cz/app/zakony/