Může úřad účelovou komunikaci s věcným břemenem označit za veřejně přístupnou účelovou komunikaci?

V žádosti o deklaratorní rozhodnutí se uvádí důvod " abych měl v ruce papír, kdyby někdy, někdo se mi snažil bránit v přístupu na můj pozemek". Lze požadovat odmítnutí této žádosti jako spekulativní, neopodstatněné? Za celou dobu existence ÚK nebylo takovéto jednání zaznamenáno. Deklaratorní rozhodnutí se týká zda je komunikace veřejně přístupnou. Komunikační potřeba se vztahujeme i na majitelé nemovitostí nebo jen na třetí osoby? Majitelé jsou ošetřeni věcným břemenem jízdy a chůze. ÚK nikam jinam nevede ani nesousedí s pozemkem, který nemá věcné břemeno chůze a jízdy. Veřejnost tuto komunikaci nevyužívá (za veřejnost nejsou považovány návštěvy a obsluha nemovitostí).

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Lze aby úřad prohlásil tuto komunikaci za veřejně přístupnou účelovou komunikaci bez výslovného ani konkludentního souhlasu?
Na tento dotaz jsem nucen odpovědět poněkud šalamounsky: ano i ne. V tomto ohledu je nutné si uvědomit, že veřejná ne/přístupnost účelové komunikace závisí na tom, zda jsou naplněny zákonem vyjmenované (a judikaturou doplněné) znaky. Konkrétně dle § 7 zákona o pozemních komunikacích platí, že:
„Účelová komunikace je pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků …
Účelovou komunikací je i pozemní komunikace v uzavřeném prostoru nebo objektu, která slouží potřebě vlastníka nebo provozovatele uzavřeného prostoru nebo objektu. Tato účelová komunikace není přístupná veřejně, ale v rozsahu a způsobem, který stanoví vlastník nebo provozovatel uzavřeného prostoru nebo objektu. V pochybnostech, zda z hlediska pozemní komunikace jde o uzavřený prostor nebo objekt, rozhoduje příslušný silniční správní úřad. “
Jsou-li tedy naplněny znaky dle prvního z výše citovaných odstavců, bude se jednat o veřejně přístupnou účelovou komunikaci, jsou-li naopak naplněny znaky druhého odstavce, bude se jednat o účelovou komunikaci veřejně nepřístupnou. Právě proto, že ne/veřejná přístupnost účelové komunikace vzniká přímo ze zákona, vydává v této věci silniční správní úřad pouze deklaratorní rozhodnutí (tedy osvědčuje, že předmětná účelová komunikace má určitý charakter, a to již z minulosti).
Jedním dechem je ovšem nutné dodat, že jednou z judikaturou dovozených podmínek pro veřejnou přístupnost účelové komunikace je souhlas jejího vlastníka, ať již výslovný či konkludentní, resp. historický (tedy výslovně či konkludentně vyslovený právním předchůdcem vlastníka).
Dle mého názoru by souhlas vlastníka účelové komunikace nemusel být vyžadován tehdy, pokud by byla tato komunikace vybudována na pozemku, který spadá do kategorie veřejného prostranství dle § 34 zákona o obcích:
“Veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru. ”
Obecné užívání veřejného prostranství totiž vyplývá přímo ze zákona a mělo by se vztahovat na celý pozemek – tedy i na účelovou komunikaci, pokud je na tomto pozemku vybudována.
Ve Vašem případě proto doporučuji ověřit, zda se předmětná účelová komunikace nachází na veřejném prostranství či nikoli (což by Vám mohl sdělit odbor územního plánování, popřípadě stavební úřad). Pakliže by se o veřejné prostranství nejednalo a nebylo by možné dovodit žádný historický (výslovný či konkludentní souhlas) vlastníka, neměla by být veřejná přístupnost účelové komunikace silničním správním úřadem bez souhlasu vlastníka prohlášena.
2/ Může výslovný souhlas nahradit kolaudace této účelové komunikace (kolaudoval úřad s rozšířenou působností silniční odbor)?
Dle mého názoru nikoli. Rozhodnutí o kolaudaci je správním rozhodnutím, které nemá s projevem vlastníkovy vůle naprosto nic společného.
3/ Lze požadovat odmítnutí této žádosti jako spekulativní, neopodstatněné?
Vámi citovaná část žádosti skutečně působí poněkud spekulativně. Je ovšem podstatné, na jakém základě silniční správní úřad vystavěl své deklaratorní rozhodnutí (předpokládám, že ho neodůvodnil pouze nutnou komunikační potřebou jediného člověka – žadatele).
4/ Komunikační potřeba se vztahuje i na majitelé nemovitostí nebo jen na třetí osoby?
Dle mého názoru se musí tzv. nutná komunikační potřeba posuzovat ve vztahu ke všem potencionálním uživatelům předmětné účelové komunikace - tedy vlastníci sousedních pozemků i veřejnost (třetí osoby). K tématu nutné komunikační potřeby se více dočtete například zde:
https://www.achourpartners.com/nejvyssi-spravni-soud-pri-reseni-otazek-naplneni-tzv-nutne-komunikacni-potreby-u-verejne-pristupnych-ucelovych-komunikaci-je-potreba-se-zabyvat-i-tim-do-jake-miry-potrebuji-komunikaci-vyuzivat-chod/
____________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 13/1997 Sb. , o pozemních komunikacích
zákon č. 128/2000 Sb. , o obcích (obecní zřízení)