Veřejná cesta a omezování v přístupu k nemovitosti

Bohužel majitelka 1. nemovitosti si teď v místě napojení postavila plot, tzn. načerno (podnět na SÚ), zpochybňuje, že v místě napojení nebyla místní komunikace (pokud byla, tak prý zanikla), tzn. že povolení na plot nepotřebuje, tzn. že pokud dle projektu to bude bránit v rozhledových trojúhelnících, tak máme s projektem smůlu, SÚ stavbu nenechá odstranit a náš projekt je na nic. Což tedy je účelové z její strany, cílem je abychom zde nejezdili, nechodili. Jinak je to cesta k lesům, dalším pozemkům, cyklostezka, pro ČEZ. Nejsme účastníky řízení stavebního, protože nesouvisíme přímo s napojením. I při prošetření SÚ jsme i přes náš podnět černé stavby nebyli přibráni. Jak se bránit? Nemůžeme v rámci řízení vznášet připomínky, odvolat se. Jak postupovat? Důvod, že je to nezbytná cesta, stavební úřad nebere v potaz. Vypadá to, že SÚ stavební řízení přeruší, protože pokud bere, že v místě nového napojení není místní komunikace (podle nich zanikla, protože se nepoužívala - jezdilo se jinudy přes pozemek majitelky, tedy dřívějšího majitele cca 40 let), obec vyzve k novému projektu. Připomínám, že se k nemovitosti nemůžeme dostat jinak než úzkým průchodem cca 3 roky. Přitom do té doby i autem. Pozemek je obce, zapsán jako místní komunikace v passportu. Není však jako náčrt, digitálně zpracován, pouze počet metrů a sporné je, že začíná "od domku", což lze interpretovat různě. Tedy viz vyježděná komunikace, pak tedy by bala napojena na hl. silnici, pokud ne - tak by byla část místní a ten zbytek účelová? A to napojení nové by bylo co, jaká komunikace? Pokud je používano pro pěší, splňuje komunikační potřebu, tak je to bráno jako veřejné prostranství, ne? Jak tedy docílit toho, aby projekt byl schválen, jak byl naprojektován, neboť byl funkční, dokud majitelka si nevybudovala plot. Jinak na plánku je vidět, že paní má plot na pozemku obce, vyměřeno geodetem. (0,60 m). Obec zatím nekoná, čeká na rozhodnutí SÚ, nemá stavební odbor. Ten zatím svolal šetření, ale pouze pro obviněnou osobu. Což se nám nelíbí, opět do toho nemůžeme zasahovat a sdělovat připomínky. Jaký navrhujete postup? Právně nám zatím bylo řečeno, že pokud obec koná, nemáme koho žalovat. Uvažovali jsme i nad předžalobní výzvou, ale na koho? Obec? Stavební úřad? Paní majitelku? Děkuji. S pozdravem Benedikt.

ODPOVĚĎ:
Překvapuje mě, že v této věci se dosud neangažoval (resp. nebyl vyrozuměn) místně příslušný silniční správní úřad (odbor dopravy obecního/městského úřadu). Byla-li totiž dotyčnou sousedkou přehrazena veřejně přístupná pozemní komunikace (bez ohledu na to, zda se jedná o komunikaci účelovou či místní), mohlo dojít ke spáchání přestupku dle § 42a/1 písm. a) zákona o pozemních komunikacích, za který hrozí pokuta do 500.000 Kč.
Vybudováním oplocení na obecním pozemku (který může být veřejným prostranstvím) se dotyčná sousedka dále mohla dopustit přestupku dle § 5/1 písm. g) zákona o některých přestupcích, za který může být uložena pokuta do 50.000 Kč.
Lze Vám proto doporučit iniciovat zahájení přestupkového řízení u místně příslušného silničního správního úřadu a obecního úřadu.
Co se týče podání žaloby, jedná se skutečně o řešení málo vhodné. Zaprvé se jedná o záležitost primárně veřejnoprávní, zadruhé není zdaleka jisté, zda Vy (či někdo z dotčených sousedů) disponujete aktivní legitimací (zda tedy vůbec můžete žalobu podat).
Pokud jde o Vaše účastenství v probíhajících řízeních (zejména před stavebním úřadem), lze Vám doporučit se takového účastenství domáhat. Dle § 28 správního řádu totiž platí, že:
„Za účastníka bude v pochybnostech považován i ten, kdo tvrdí, že je účastníkem, dokud se neprokáže opak. O tom, zda osoba je či není účastníkem, vydá správní orgán usnesení, jež se oznamuje pouze tomu, o jehož účasti v řízení bylo rozhodováno, a ostatní účastníci se o něm vyrozumí. Postup podle předchozí věty nebrání dalšímu projednávání a rozhodnutí věci.
Jestliže osoba, o níž bylo usnesením rozhodnuto, že není účastníkem, podala proti tomuto usnesení odvolání, jemuž bylo vyhověno, a mezitím zmeškala úkon, který by jako účastník mohla učinit, je oprávněna tento úkon učinit do 15 dnů od oznámení rozhodnutí o odvolání …“
Je samozřejmě rozhodné, jaké řízení se vlastně u stavebního úřadu vede. V případě řízení před stavebním úřadem bývá okruh účastníků vymezen přímo stavebním zákonem. V každém případě se o přibrání za účastníka řízení můžete alespoň pokusit, a to například s odkazem na § 27/2 správního řádu, dle něhož platí, že:
„Účastníky jsou též další dotčené osoby, pokud mohou být rozhodnutím přímo dotčeny ve svých právech nebo povinnostech. “
Je nicméně otázkou, zda Vás lze za takového účastníka skutečně považovat – tzn. zda může rozhodnutím stavebního úřadu opravdu dojít k přímému dotčení Vašich práv.
_____________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 13/1997 Sb. , o pozemních komunikacích
zákon č. 251/2016 Sb. , o některých přestupcích
zákon č. 500/2004 Sb. , správní řád
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)