Trestný čin poškození věřitele - skutková podstata trestného činu

Zároveň mně osobně navštívili dva pánové z dané oddlužovací firmy a sdělili mi, že pokud jim nedám 100.000 Kč na kafe, tak dražbu zmaří. Nedal jsem, podali jménem dlužníka návrh na odklad exekuce z důvodu, že má dlužník předschválen úvěr na 2 500.000 Kč a jako důkaz k návrhu přiložil předschválený úvěr. Exekutor návrhu tak musel vyhovět i když je jasné, že dlužníkovi s příjmem 5.000 Kč čistého bez majetku nikdo 2.500.000 Kč nepůjčí. Z toho vyplývá, že dlužník ve spolupráci s oddlužovací firmou činí kroky, které mají zmařit připravovanou dražbu. Jak se bránit? Exekutor mi řekl, že se tento druh „podnikání“ rozmáhá, ale on je proti tomu bezmocný. Děkuji, Viktor

ODPOVĚĎ:
Dle § 54/1 exekučního řádu může být návrh na odklad exekuce exekutorem odmítnut pouze v případě, že:
- neobsahuje všechny náležitosti,
- je nesrozumitelný,
- je neurčitý,
- k němu nejsou přiloženy listiny k prokázání tvrzení obsažených v návrhu,

a zároveň pro tyto nedostatky nelze o návrhu na odklad exekuce věcně rozhodnout. Pokud návrh na odklad exekuce těmito vadami netrpí, je exekutor povinen o něm věcně rozhodnout.

Do vydání rozhodnutí o návrhu na odklad exekuce exekutor nečiní žádné úkony směřující k provedení exekuce. To neplatí v případě, že návrhem na odklad exekuce povinný pouze svévolně nebo zřejmě bezúspěšně uplatňuje nebo brání pokračování v exekuci (závěr o těchto úmyslech povinného by však byl při prvním podání návrhu na odklad exekuce poměrně předčasný).

Návrh na odklad exekuce je exekutor oprávněn zamítnout také tehdy, uplatní-li povinný v návrhu stejné okolnosti, o nichž již bylo rozhodnuto.

Nevyhoví-li exekutor návrhu na odklad exekuce do 7 dnů, postoupí jej společně s exekučním spisem k rozhodnutí exekučnímu soudu, který o něm rozhodne bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 dnů (§ 54/7 exekučního řádu).

Dle § 266/1 Občanského soudního řádu může soud na návrh povinného odložit provedení výkonu rozhodnutí (resp. exekuce), jestliže se povinný bez své viny ocitl přechodně v takovém postavení, že by neprodlený výkon rozhodnutí mohl mít pro něho nebo pro příslušníky jeho rodiny zvláště nepříznivé následky a oprávněný by nebyl odkladem výkonu rozhodnutí vážně poškozen. Odloží-li exekutor nebo exekuční soud exekuci na návrh povinného podle tohoto ustanovení, potom exekutor nebo exekuční soud uvede dobu, na kterou exekuci odkládá; po tuto dobu exekutor nečiní žádné úkony směřující k provedení exekuce. Po uplynutí doby odkladu exekutor i bez návrhu pokračuje v provedení exekuce.

Z hlediska exekutora tak musí návrh na odklad exekuce představovat zjevný pokus o maření průběhu exekuce (ať už z hlediska obsahu takového návrhu či s ohledem na četnost a frekvenci podávání návrhů), nesledující úhradu vymáhané pohledávky oprávněného. V ostatních případech je však zamítnutí návrhu na odklad exekuce pro exekutora skutečně nesnadné.

Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že v případě majetkových dispozic na straně povinného, jejichž účelem by bylo zkrácení Vašich práv, bude možné, abyste proti takovým právním jednáním podal tzv. odpůrčí žalobu. Dle § 589 občanského zákoníku platí, že zkracuje-li právní jednání dlužníka uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele, má věřitel právo domáhat se, aby soud určil, že právní jednání dlužníka není vůči věřiteli právně účinné. Toto právo má věřitel i tehdy, je-li právo třetí osoby již vykonatelné, anebo bylo-li již uspokojeno. Neúčinnost právního jednání dlužníka se zakládá rozhodnutím soudu o žalobě věřitele, kterou bylo odporováno právnímu jednání dlužníka.

Dalším účinným nástrojem dlužníků-profesionálů je opakované podávání návrhů na zahájení insolvenčního řízení, které pokračování ve výkonu exekuce rovněž blokují. Pokud se povinný ve Vašem případě o tento krok pokusí (přičemž bude muset simulovat své předlužení umělým vytvořením minimálně jedné další splatné pohledávky), je vhodné vědět, že:

1/ Trestného činu poškození věřitele se dle § 222/1 trestního zákoníku dopustí ten, kdo, byť i jen částečně, zmaří uspokojení svého věřitele tím, že

a/ zničí, poškodí, zatají, zcizí, učiní neupotřebitelnou, nebo odstraní, byť i jen část svého majetku,

b/ postoupí svou pohledávku, anebo převezme dluh jiného,

c/ zatíží věc, která je předmětem závazku, nebo ji pronajme,

d/ předstírá nebo uzná neexistující právo nebo závazek,

e/ předstírá nebo uzná právo nebo závazek ve větším rozsahu, než odpovídá skutečnosti,

f/ předstírá splnění závazku, nebo

g/ předstírá úpadek nebo svůj majetek jinak zdánlivě zmenšuje nebo předstírá jeho zánik,

a způsobí tím na cizím majetku škodu nikoli malou (tzn. škodu od 25.000,- Kč do 49.999,- Kč).

Tohoto trestného činu se pak dopustí rovněž ten, kdo, byť i jen částečně, zmaří uspokojení věřitele jiné osoby tím, že

a/ zničí, poškodí, zatají, zcizí (= prodá, daruje), učiní neupotřebitelnou nebo odstraní, byť i jen část majetku dlužníka, nebo

b/ k majetku dlužníka uplatní neexistující právo nebo pohledávku nebo existující právo nebo pohledávku ve vyšší hodnotě či lepším pořadí, než jaké má,

a způsobí tím na cizím majetku škodu nikoli malou. Při způsobení větší škody či při získání většího prospěchu může být pachateli samozřejmě uložen přísnější trest.

2/ Dle § 224 trestního zákoníku je trestným rovněž úmyslné způsobení úpadku dlužníka.