Za kolik let se promlčí vražda (trestný čin vraždy)

ODPOVĚĎ:
Máte pravdu, že u vraždy v základní skutkové podstatě (§ 140 odst. 1 TZ) je promlčecí doba (§34) stanovena trestním zákoníkem na 15 let. V případě kvalifikované skutkové podstaty (§ 140 odst. 3) je pak promlčecí doba prodloužena na 20 let. Vyloučeny z promlčení jsou trestné činy uvedené v § 35 trestního zákoníku. V § 34 odst. 3 je taktéž určena doba, kdy promlčení neběží a v § 35 odst. 4, 5 skutečnosti, na základě kterých se promlčecí doba přeruší a běží znovu. Níže Vám předmětná ustanovení vkládám, abyste si případ mohl zanalyzovat.

§ 34
Promlčecí doba
(1) Trestní odpovědnost za trestný čin zaniká uplynutím promlčecí doby, jež činí
a) dvacet let, jde-li o trestný čin, za který trestní zákon dovoluje uložení výjimečného trestu, a trestný čin spáchaný při vypracování nebo při schvalování privatizačního projektu podle jiného právního předpisu,
b) patnáct let, činí-li horní hranice trestní sazby odnětí svobody nejméně deset let,
c) deset let, činí-li horní hranice trestní sazby odnětí svobody nejméně pět let,
d) pět let, činí-li horní hranice trestní sazby odnětí svobody nejméně tři léta,
e) tři léta u ostatních trestných činů.
(2) Promlčecí doba počíná běžet u trestných činů, u nichž je znakem účinek anebo u nichž je účinek znakem kvalifikované skutkové podstaty, od okamžiku, kdy takový účinek nastal; u ostatních trestných činů počíná běžet promlčecí doba od ukončení jednání. Účastníkovi počíná běžet promlčecí doba od ukončení činu hlavního pachatele.
(3) Do promlčecí doby se nezapočítává
a) doba, po kterou nebylo možno pachatele postavit před soud pro zákonnou překážku,
b) doba, po kterou bylo trestní stíhání přerušeno,
c) doba, po kterou oběť trestného činu obchodování s lidmi (§ 168) nebo některého trestného činu uvedeného v hlavě třetí zvláštní části tohoto zákona o trestných činech proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti byla mladší osmnácti let,
d) zkušební doba podmíněného zastavení trestního stíhání nebo podmíněného odložení podání návrhu na potrestání,
e) doba, po kterou nebylo možné pachatele v České republice trestně stíhat, jde-li o čin, jehož trestnost se posuzuje podle zákona České republiky na základě § 8 odst. 1,
f) doba od vydání příkazu k zadržení do jeho odvolání nebo do pozbytí jeho platnosti z jiného důvodu,
g) doba, po kterou bylo dočasně upuštěno od některých úkonů trestního řízení podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních.
4) Promlčecí doba se přerušuje
a) zahájením trestního stíhání pro trestný čin, o jehož promlčení jde, jakož i po něm následujícím vzetím do vazby, vydáním příkazu k zatčení, podáním žádosti o zajištění vyžádání osoby z cizího státu, vydáním evropského zatýkacího rozkazu, podáním obžaloby, návrhu na schválení dohody o vině a trestu, návrhu na potrestání, vyhlášením odsuzujícího rozsudku pro tento trestný čin nebo doručením trestního příkazu pro takový trestný čin obviněnému, nebo
b) spáchal-li pachatel v promlčecí době trestný čin nový, na který trestní zákon stanoví trest stejný nebo přísnější.
(5) Přerušením promlčecí doby počíná promlčecí doba nová.

§ 35
Vyloučení z promlčení
Uplynutím promlčecí doby nezaniká trestní odpovědnost
a) za trestné činy uvedené v hlavě třinácté zvláštní části tohoto zákona, s výjimkou trestných činů založení, podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka (§ 403), projevu sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka (§ 404), popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia (§ 405), a to i pokud byly v minulosti spáchány činy, které by nyní měly znaky těchto trestných činů,
b) za trestné činy rozvracení republiky (§ 310), teroristického útoku (§ 311) a teroru (§ 312), pokud byly spáchány za takových okolností, že zakládají válečný zločin nebo zločin proti lidskosti podle předpisů mezinárodního práva,
c) za jiné trestné činy spáchané v době od 25. února 1948 do 29. prosince 1989, u nichž horní hranice trestní sazby odnětí svobody činí nejméně deset let, pokud z důvodů neslučitelných se základními zásadami právního řádu demokratického státu nedošlo k pravomocnému odsouzení nebo zproštění obžaloby, a které byly spáchány veřejnými činiteli anebo byly spáchány v souvislosti s pronásledováním jednotlivce nebo skupiny osob z důvodů politických, rasových či náboženských.

§ 140
Vražda
(1) Kdo jiného úmyslně usmrtí, bude potrestán odnětím svobody na deset až osmnáct let.
(2) Kdo jiného úmyslně usmrtí s rozmyslem nebo po předchozím uvážení, bude potrestán odnětím svobody na dvanáct až dvacet let.
(3) Odnětím svobody na patnáct až dvacet let nebo výjimečným trestem bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2
a) na dvou nebo více osobách,
b) na těhotné ženě,
c) na dítěti mladším patnácti let,
d) na úřední osobě při výkonu nebo pro výkon její pravomoci,
e) na svědkovi, znalci nebo tlumočníkovi v souvislosti s výkonem jejich povinnosti,
f) na zdravotnickém pracovníkovi při výkonu zdravotnického zaměstnání nebo povolání směřujícího k záchraně života nebo ochraně zdraví, nebo na jiném, který plnil svoji obdobnou povinnost při ochraně života, zdraví nebo majetku vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona,
g) na jiném pro jeho skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že je skutečně nebo domněle bez vyznání,
h) opětovně,
i) zvlášť surovým nebo trýznivým způsobem, nebo
j) v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného majetkový prospěch nebo ve snaze zakrýt nebo usnadnit jiný trestný čin nebo z jiné zavrženíhodné pohnutky.
(4) Příprava je trestná.