Objektivní odpovědnost majitele vozidla při správním přestupku na veřejném prostranství (ne na pozemní komunikaci)

Z mého laického pohledu však nebyl spáchán přestupek při použití vozidla na pozemní komunikaci, jelikož by se mělo jednat o veřejné prostranství. Lze to takto chápat, nebo je můj laický názor mylný? Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Definice přestupku dle § 5 odst. 1 písm. g) zákona č. 251/2016 Sb. („Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že poškodí nebo neoprávněně zabere veřejné prostranství, veřejně přístupný objekt nebo veřejně prospěšné zařízení, jde-li o případy, které nelze postihnout podle jiných zákonů, “) má podpůrnou povahu, tzn. že lze toto ustanovení použít pouze v případě, že daní jednání, které je v rozporu s právním řádem, nelze postihnout podle jiných, speciálních zákonů (např. Vámi zmiňovaný zákon č. 361/2000 Sb.).
Dle zákona o pozemních komunikacích je pozemní komunikace dopravní cesta určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci, včetně pevných zařízení nutných pro zajištění tohoto užití a jeho bezpečnosti.
Dle § 125f zákona č. 361/2000 Sb. platí:
Provozovatel vozidla se dopustí přestupku tím, že nezajistí, aby při užití vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích stanovená tímto zákonem.
V případě stání vozidlem na veřejném prostranství tak z pohledu zákona nejde o „nesprávné parkování“ na pozemní komunikaci, ale o tzv. zábor veřejného prostranství, kdy tento spadá pod přestupkový zákon, který umožňuje sankci mnohonásobně vyšší než v případě přestupku dle zákona č. 361/2000 Sb.
Proto by takové jednání mělo být postiženo dle zákona č. 251/2016 Sb. , nikoliv dle zákona o provozu na pozemních komunikacích.