Soused staví garáž bez našeho souhlasu na hranici pozemků, garáž do 25 m2, výška 4 m, délka 6 m. Jak postupovat? Dále staví betonový plot bez našeho souhlasu mezi námi výška někde 170 cm někde 250 cm. Jak postupovat? Nesouhlasíme ani s jednou akcí, z důvodu, že nebudeme mít možnost opravy našeho plotu a za druhé máme tam posezení-pergolu a slunce tedy nebude. Jsou to důvody k odstranění stavby?
Děkuji
Jiří
Stavba na hranici pozemků bez souhlasu majitele dotčeného pozemku - jak se bránit?
Odesláno:
Otevřeno 2269 x
1 odpověď
Host 3306
Mgr. Veronika Robotková (advokát)
Dobrý den,
V případě těchto drobných krátkodobých staveb není obvykle třeba stavební povolení, pokud by se jednalo o větší stavbu, mohlo by připadat v úvahu stavební ohlášení. Dle ust. § 103 odst. 1 písm. e) zákona č. 183/2006 Sb. , stavební zákon, stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžadují bod 1. stavby o jednom nadzemním podlaží do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, nepodsklepené, jestliže neobsahují obytné ani pobytové místnosti, hygienická zařízení ani vytápění, a bod 14. oplocení.
Co se týče vzdáleností od pozemku, stanoví v ust. § 25 odst. 5 vyhláška č. 501/2006 Sb. , že vzdálenost stavby garáže a dalších staveb souvisejících a podmiňujících bydlení umístěných na pozemku rodinného domu nesmí být od společných hranic pozemků menší než 2 m.
Situaci se sousedem se pokuste řešit dohodou, pokud neuspějete, dejte podnět místně příslušnému stavebnímu úřadu; v krajním případě lze situaci řešit občanskoprávní žalobou na zakázání dalšího jednání.
Dále uvádím, že je možné stavět na hranici pozemku i bez udělení výjimky a to dle ust. § 25 odst. 6 vyhlášky je možné s ohledem na charakter zástavby umístit až na hranici pozemku rodinný dům, garáž a další stavby a zařízení související s užíváním rodinného domu. V takovém případě nesmí být ve stěně na hranici pozemku žádné stavební otvory, zejména okna, větrací otvory; musí být zamezeno stékání dešťových vod nebo spadu sněhu ze stavby na sousední pozemek; stavba, její část nesmí přesahovat na sousední pozemek."
V konkrétním případě musí tedy stavební úřad zkoumat, zda je postup při uplatnění citovaného ustanovení, které umožňuje bez udělení výjimky umístění vybraných staveb na hranici pozemků, vhodný, respektive zda není důvod postupovat cestou udělení výjimky z odstupové vzdálenosti.
Nad rámec dotazu uvádím, že při stavbě garáže je nutné před jejím provedením získat (na podkladě žádosti) od stavebního úřadu rozhodnutí o umístění stavby či územní souhlas, kde budou stanoveny i podmínky pro realizaci, okruhu účastníků řízení, rozhodnuto o námitkách účastníků řízení a podobně.
O možnosti umístit garáž u sousedova plotu tedy nerozhoduje stavebník ani soused, ale stavební úřad formou rozhodnutí o umístění či územním souhlasem.
V případě těchto drobných krátkodobých staveb není obvykle třeba stavební povolení, pokud by se jednalo o větší stavbu, mohlo by připadat v úvahu stavební ohlášení. Dle ust. § 103 odst. 1 písm. e) zákona č. 183/2006 Sb. , stavební zákon, stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžadují bod 1. stavby o jednom nadzemním podlaží do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, nepodsklepené, jestliže neobsahují obytné ani pobytové místnosti, hygienická zařízení ani vytápění, a bod 14. oplocení.
Co se týče vzdáleností od pozemku, stanoví v ust. § 25 odst. 5 vyhláška č. 501/2006 Sb. , že vzdálenost stavby garáže a dalších staveb souvisejících a podmiňujících bydlení umístěných na pozemku rodinného domu nesmí být od společných hranic pozemků menší než 2 m.
Situaci se sousedem se pokuste řešit dohodou, pokud neuspějete, dejte podnět místně příslušnému stavebnímu úřadu; v krajním případě lze situaci řešit občanskoprávní žalobou na zakázání dalšího jednání.
Dále uvádím, že je možné stavět na hranici pozemku i bez udělení výjimky a to dle ust. § 25 odst. 6 vyhlášky je možné s ohledem na charakter zástavby umístit až na hranici pozemku rodinný dům, garáž a další stavby a zařízení související s užíváním rodinného domu. V takovém případě nesmí být ve stěně na hranici pozemku žádné stavební otvory, zejména okna, větrací otvory; musí být zamezeno stékání dešťových vod nebo spadu sněhu ze stavby na sousední pozemek; stavba, její část nesmí přesahovat na sousední pozemek."
V konkrétním případě musí tedy stavební úřad zkoumat, zda je postup při uplatnění citovaného ustanovení, které umožňuje bez udělení výjimky umístění vybraných staveb na hranici pozemků, vhodný, respektive zda není důvod postupovat cestou udělení výjimky z odstupové vzdálenosti.
Nad rámec dotazu uvádím, že při stavbě garáže je nutné před jejím provedením získat (na podkladě žádosti) od stavebního úřadu rozhodnutí o umístění stavby či územní souhlas, kde budou stanoveny i podmínky pro realizaci, okruhu účastníků řízení, rozhodnuto o námitkách účastníků řízení a podobně.
O možnosti umístit garáž u sousedova plotu tedy nerozhoduje stavebník ani soused, ale stavební úřad formou rozhodnutí o umístění či územním souhlasem.