Dobrý den,
můj bratr, který dlouhodobě nepracuje, si postupně vzal tajně 8 půjček v celkové hodnotě 260.000 Kč. Je trvale hlášen v rodinném domě, kde obývá podkroví. V prvním patře bydlí matka a v přízemí nájemníci. Je na něho uvalena zatím jedna exekuce. Jak by proběhla případná exekuce - týkala by se celého domu? A tedy i prostor, které neobývá? Vlastníkem domů není. Bylo by řešením zrušení trvalého pobytu?
Děkuji za Váš čas. L.
Exekuce dlužníka bydlícího v rodinném domě - jen patro dlužníka nebo i ostatních osob v domě?
Odesláno:
Otevřeno 1567 x
1 odpověď
Host 3412
Mgr. Květoslava Viktorýnová (exekuce)
Zdravím Vás, jelikož bratr není vlastníkem nemovitosti, a to ani podílovým, o rodinný dům se bát nemusíte. Ten by exekucí postižen nebyl. Pokud Váš bratr nemá příjem mzdu, podporu v nezaměstnanosti zatím nepřipadá v úvahu ani exekuce srážkami ze mzdy nebo z jiných příjmů. V úvahu by tedy v tomto případě připadala exekuce buď "blokací" bratrova účtu, nebo má-li penzijní připojištění, tak i tohoto připojištění nebo exekuce prodejem movitých věcí povinného.
Zrušení trvalého pobytu je řešením pouze dočasným, i tak by se nedala 100% vyloučit návštěva exekutora, neboť Váš bratr v této nemovitosti bydlel před zahájením exekuce a i v proběhu exekuce.
Proto všem co mají v domě věci mohu doporučit, aby jednak dohledali co nejvíce dokladů, jimiž mohou prokázat své vlastnické právo k věcem v domě. Těmito doklady jsou zejména smlouvy - kupní, darovací, nájemní, leasingová, . , faktury, dodací a záruční listy, . Tyto listiny bych všem doporučovala okopírovat a nechat si úředně ověřit pravost kopií. Pokud mají nájemníci v domě věci bylo by vhodné upravit i nájemní smlouvy, tak, aby věci těchto nájemníků nebyly zabaveny.
V případě zabavení věcí osob odlišných od povinného (bratra) je totiž nutné vykonavatelům předložit originály dokladů o vlastnickém právu k těmto věcem. Pokud by exekutor i tak věci zabavil nezbylo by vlastníkovi těchto zabavených věcí nic jiného než podat k exekutorovi v souladu s ust. § 68 odst. 1 exekučního řádu návrh na vyškrtnutí věcí ze soupisu. v tomto návrhu je nutné uvést, kdy se vlastník věcí o jejich zabavení dozvěděl, která věc ze soupisu je jeho a je rovněž nutné doložit i vlastnické právo k zabavené věci, a to pokud možno úředně ověřenou kopií výše uvedených dokladů. Tento návrh je však nutné k exekutorovi podat do 30 dní ode dne, kdy se vlastník věci (věcí) o zabavení své věci (věcí) dozvěděl. Kdyby nebyl s tímto návrhem úspěšný bylo by nutné, a to opět do 30 dní ode dne doručení zamítavého rozhodnutí podat k soudu tzv. vylučovací žalobu, tedy žalobu o vyloučení věci ze soupisu.
Lidem ještě radím, aby v těchto situacích všichni, kdo mají věci v nemovitosti sepsali čestná prohlášení. V čestném prohlášení je nutné uvést, které věci, kdo z lidí obývajících byt vlastní a každé čestné prohlášení je třeba opatřit úředně ověřeným podpisem toho, kdo čestné prohlášení sepsal. Jsou-li Vaši rodiče manželé postačí jedno čestné prohlášení, ale podepsat jej musí oba, opět s úředně ověřenými podpisy.
Závěrem uvádím, že ani povinnému nelze zabavit vše, věci, které nelze zabavit ani povinnému jsou výslovně upraveny v ust. § 321 a § 322 občanského soudního řádu (zákon 99/1963 Sb.).
Zrušení trvalého pobytu je řešením pouze dočasným, i tak by se nedala 100% vyloučit návštěva exekutora, neboť Váš bratr v této nemovitosti bydlel před zahájením exekuce a i v proběhu exekuce.
Proto všem co mají v domě věci mohu doporučit, aby jednak dohledali co nejvíce dokladů, jimiž mohou prokázat své vlastnické právo k věcem v domě. Těmito doklady jsou zejména smlouvy - kupní, darovací, nájemní, leasingová, . , faktury, dodací a záruční listy, . Tyto listiny bych všem doporučovala okopírovat a nechat si úředně ověřit pravost kopií. Pokud mají nájemníci v domě věci bylo by vhodné upravit i nájemní smlouvy, tak, aby věci těchto nájemníků nebyly zabaveny.
V případě zabavení věcí osob odlišných od povinného (bratra) je totiž nutné vykonavatelům předložit originály dokladů o vlastnickém právu k těmto věcem. Pokud by exekutor i tak věci zabavil nezbylo by vlastníkovi těchto zabavených věcí nic jiného než podat k exekutorovi v souladu s ust. § 68 odst. 1 exekučního řádu návrh na vyškrtnutí věcí ze soupisu. v tomto návrhu je nutné uvést, kdy se vlastník věcí o jejich zabavení dozvěděl, která věc ze soupisu je jeho a je rovněž nutné doložit i vlastnické právo k zabavené věci, a to pokud možno úředně ověřenou kopií výše uvedených dokladů. Tento návrh je však nutné k exekutorovi podat do 30 dní ode dne, kdy se vlastník věci (věcí) o zabavení své věci (věcí) dozvěděl. Kdyby nebyl s tímto návrhem úspěšný bylo by nutné, a to opět do 30 dní ode dne doručení zamítavého rozhodnutí podat k soudu tzv. vylučovací žalobu, tedy žalobu o vyloučení věci ze soupisu.
Lidem ještě radím, aby v těchto situacích všichni, kdo mají věci v nemovitosti sepsali čestná prohlášení. V čestném prohlášení je nutné uvést, které věci, kdo z lidí obývajících byt vlastní a každé čestné prohlášení je třeba opatřit úředně ověřeným podpisem toho, kdo čestné prohlášení sepsal. Jsou-li Vaši rodiče manželé postačí jedno čestné prohlášení, ale podepsat jej musí oba, opět s úředně ověřenými podpisy.
Závěrem uvádím, že ani povinnému nelze zabavit vše, věci, které nelze zabavit ani povinnému jsou výslovně upraveny v ust. § 321 a § 322 občanského soudního řádu (zákon 99/1963 Sb.).
